Jak postavit drahou jadernou elektrárnu. Třeba v Temelíně

Rozhodnutí elektrárenské společnosti ČEZ vyřadit francouzskou Arevu z tendru na dostavbu Temelína překvapilo diplomaty a připravilo horké chvilky ministru Karlu Schwarzenbergovi. Stalo se ovšem pouze to, co se stát muselo. Zatímco na geopolitické úrovni se ještě chvíli mohlo zvažovat, kam až může zajít evropská vzájemnost, ve světle strohých faktů neúspěch Evropského tlakovodního reaktoru překvapivý není.

Ve Finsku už osm let francouzská firma ukazuje, jak se atomová elektrárna stavět nemá. Cena projektu v Olkiluoto se během let zdvojnásobila ze tří na šest miliard eur a k tomu se prodloužil i termín dokončení tohoto prototypu. Vše ještě okořenily soudní spory. Mezi experty se už před dvěma lety mluvilo o tom, že Areva vsadila, kulantně řečeno, na subdodávky firem ze zemí bez větších technických tradic.

Příliš výkonný reaktor

Obtíže ve Finsku a jen o něco menší doma na staveništi ve Flamanville dobře vysvětlují údajnou neochotu Arevy garantovat společnosti ČEZ jak konečnou cenu, tak datum dokončení jihočeských jaderných bloků.

Francouzi si neposloužili ani tím, že do boje o Temelín nasadili příliš těžký kalibr - reaktor o výkonu přes 1600 megawattů. Jenomže tak vysokého výkonu tu zatím není třeba. Vývoz elektřiny z České republiky je velký i tak, navíc by jeho vyvedení do přenosové soustavy vyvolalo technické potíže a s nimi spojené finanční náklady.

Přesto je předčasný odchod Arevy nepříjemnou záležitostí, protože se vládě bude na dva zbývající uchazeče obtížněji tlačit ohledně snížení ceny. Překvapením přitom ještě nemusí být konec. Areva zvažuje protest, Rusové jí už nabízejí dohodu o spolupráci a nakonec nikdo nemůže vyloučit ani rozdělení "kořisti" mezi Rusy a Američany. Na podobném základě vznikla i první polovina Temelína.