Centrální bankéři jako záchranáři poslední instance

Euroskeptik lepší eurooptimisty. I tak by se dal přeložit výsledek každoročního hodnocení centrálních bankéřů, který na konci srpna zveřejnil vlivný americký týdeník Global Finance. Guvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer podle něj patří mezi nejlepší šéfy centrálních bank v Evropské unii. Jeho hodnocení - dvojka - je dokonce o půl stupně vyšší než v případě šéfa Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho, pod jehož vedení spadají guvernéři centrálních bank zemí eurozóny. Český guvernér si příznivé ocenění zasloužil mimo jiné tím, že se na rozdíl od Draghiho nemusí pouštět do nestandardních operací a drží se definice centrálního bankovnictví v jeho původním, předkrizovém pojetí.

Při pohledu na českou ekonomiku, bankovní sektor nebo inflaci je jasné, že ČNB zvládá svoji úlohu velmi dobře. Kondici finančního sektoru by Česku mohla západní Evropa závidět a Singera tak spíše než stav tuzemských bank musí zajímat dohlížení na to, aby se nemocné zahraniční "matky" nesnažily na zdravých českých dcerách hojit vysáváním peněz. Také růst cen v Česku se pohybuje ve vytyčených mezích a v nejbližší době nehrozí jeho vykolejení. ČNB se navíc nepouštěla do žádných kontroverzních operací, mezi něž patří třeba kvantitativní uvolňování, které zvyšuje podle mnohých ekonomů inflační rizika. Podle dřívějších vyjádření guvernéra žádnou formu tisku peněz ČNB ani neplánuje. Jednoduše to nemá zapotřebí: vystačí si zatím se snížením hlavní úrokové sazby na 0,5 procenta, které provedla letos v létě.

Na obranu Singerova evropského kolegy Maria Draghiho je nicméně třeba říci, že řídit Evropskou centrální banku je nepoměrně komplikovanější. Miroslav Singer totiž nebyl na rozdíl od Draghiho celý uplynulý rok jednou z hlavních "hvězd" evropské dluhové krize a ekonomického zpravodajství. Nemusel ani zdaleka řešit tak závažné problémy, jako má Ital v čele ECB. Zadání pro Draghiho je takřka nesplnitelné: zachránit jednotnou měnu euro. I proto se šéf ECB uchýlil k některým kritizovaným krokům, které znovu nastolují otázku, zda kvůli krizi nezacházejí centrální bankéři až příliš daleko.

Hodnocení časopisu Global Finance totiž přišlo v době, kdy znovu nabírá na intenzitě debata o úloze centrálních bank v nynější vratké ekonomice. "Krize let 2008 a 2009 nepochybně změnila úlohu centrálních bank ve světě," tvrdí hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Kromě tradičních úkolů, jako je dohlížení nad cenovou a měnovou stabilitou či půjčování peněz bankám, se strážci měny v předchozích čtyřech letech silně angažovali v mírnění dopadů hospodářské recese. Kvůli tomu, že k povzbuzení ekonomiky už neměli prostor u obvyklého nástroje - úrokových sazeb, které ve většině zemí spadly až k nule -, začali využívat méně obvyklé metody. Skomírající banky i celé ekonomiky "krmí" nově vytvořenými penězi.

VÍCE SE DOČTETE V NOVÉM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 6. ZÁŘÍ, NEBO POD ODKAZEM NÍŽE: