Martin Kuba (39)

Vzdělání:
V roce 2002 promoval na 1. lékařské fakultě UK.

Kariéra:
Začínal jako lékař záchranné služby a anesteziolog na kardiochirurgii. Poté provozoval franšízovou pekárnu Fornetti a založil síť Fruit Frog - ovocné koktejly.
Do ODS vstoupil v roce 2003, od roku 2008 je jihočeským zastupitelem za ODS. Ministrem průmyslu a obchodu se stal loni 16. listopadu.

Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby hraje strojírenství důležitou roli hlavně při zvyšování českého vývozu na trhy rozvíjejících se zemí. "V rámci exportní strategie jsme proto vytipovali země, které právě budují svůj průmysl," říká Kuba.

Má české strojírenství budoucnost, nebo těží jen ze staré technické slávy?

Aktivity ministerstva se zaměřují především na to, aby malé a střední firmy dokázaly posílit svoji konkurenceschopnost. Už v 90. letech byl vypracován systém podpory výzkumu, který řadě firem umožnil, aby se z technického hlediska udržely na špičce. Právě teď se ukazuje, že to byl dobrý krok.

Někteří výrobci strojů mají domácí kapitál, nejsou součástí nadnárodních koncernů. Takové firmy potřebují, aby jim politici a diplomaté otevírali dveře...

Často nyní míříme na mimoevropské trhy, kde je trochu jiné sociální a politické uspořádání. V těchto státech bývá skutečně důležité, aby tam politici a diplomaté otevírali dveře. Tím se zabývá naše nová proexportní strategie, tomu má sloužit nové organizační uspořádání podpory vývozu včetně zahraniční sítě, nových služeb a nového uspořádání CzechTradu.

Proexportní strategie zahrnuje množství zemí. Které jsou nejzajímavější z hlediska strojírenství?

Jsou tam státy, které mají obrovský potenciál, například Čína, Indie, Irák, Turecko, Vietnam a Jihoafrická republika.

Jenže v Číně se snaží prosadit všichni, a Česko není tak významné, aby dokázalo lobbovat jako Německo. Nedávalo by smysl upnout se více na Kambodžu či Kazachstán?

V Číně se přetlačují světoví hráči, protože jde o obrovský trh. Právě proto máme ve strategii i mnohem menší země, kde české výrobky mají dobré jméno. Po roce 1989 jsme některé trhy z politických důvodů zbytečně opustili. Jde například o Rusko, Kazachstán, Bělorusko a Ukrajinu. V těchto zemích se české firmy mohou uplatnit možná v menších objemech než v Číně, ale snad lépe, pokud jde o ceny a další podmínky. Čína je bezpochyby složitým trhem. Musíme dělat všechno proto, abychom tam uspěli, ale upínat se pouze na Čínu by bylo nerozumné.

Strojaři potřebují vystavovat také v cizině, protože obráběcí centra se nedají prodávat po internetu. Jak to bude s podporou účasti na specializovaných veletrzích?

Ve spolupráci s Hospodářskou komorou jednáme o prodloužení projektu specializovaných výstav a veletrhů. Důležité ale je i to, že podporujeme, aby se cizinci mohli přijet podívat k nám. Letos jde například o Brazilce a Mexičany. Pokud jde o podnikatelské mise, koncem září míříme do Ruska. V říjnu následuje cesta do USA, po které podnikatelé už dlouho volali. Diskutujeme o Thajsku, Vietnamu a Barmě.

ANALÝZU ČESKÉHO STROJÍRENSTVÍ NAJDETE V POSLEDNÍM EKONOMU, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 6. ZÁŘÍ, NEBO POD ODKAZEM NÍŽE:

České strojírenství jede - čtěte ZDE

banner 2

 

 

Petr Korbel

Foto: Archiv

Související