Byrokracie v praxi: Jedno ministerstvo musí potvrdit, že to druhé má razítko

Na dlouhou frontu a ne zrovna vstřícné úřednice na Hradčanském náměstí, kde ministerstvo zahraničí ověřuje platnosti listin, David Mucha hned tak nezapomene. V Brazílii zakládá pobočku pro českou firmu, která tam chce prorazit v oblasti retailu, a potřeboval vyřídit poměrně banální úkon - plnou moc pro brazilského prokuristu.

Kromě toho, že díky své plynné portugalštině a španělštině vyřizuje nezbytné procedury v Latinské Americe, byrokratické kolečko ho neminulo ani doma v České republice.

Týdeník Ekonom respektuje přání majitelů firmy, jež má už několik zahraničních zastoupení a pro niž nyní Mucha pracuje v Brazílii, nezveřejnit název ani přesnou činnost. "Nechtějí, aby se někdo jejich myšlenky chytil a kopíroval je," vysvětluje důvody Mucha. To nic nemění na tom, že zkušenost, kterou udělal jak v Česku, tak v Latinské Americe, je přenosná i pro další potenciální české firmy, které chtějí v zahraničí prorazit.

Známky, kolky, razítka

"Cesta vede nejprve k notáři. Odtud na ministerstvo spravedlnosti, kde potvrdí, že onen notář je skutečně notářem. Na počkání tu vyřídí do 10 dokumentů, v mém případě to bylo osm," popisuje zatím relativně hladký začátek anabáze, která pokračuje na ministerstvu zahraničí, které musí ověřit, že razítko ministerstva spravedlnosti skutečně patří ministerstvu spravedlnosti.

"Ale naráz tu ověří už jen pět dokumentů. Byl jsem tam ve středu a se zbytkem dokumentů mě úřednice odkázala na pátek. Pak naštěstí souhlasila, že zbylé dokumenty mohu donést po polední přestávce. Tak jsem šel taky na oběd, pak zase do fronty a zbylé dokumenty si nechal ověřit odpoledne, kdy za okénkem byla jiná paní," shrnuje Mucha.

Náměstek ministra zahraničí zodpovědný za oblast proexportní politiky Tomáš Dub nad historkou nevěřícně kroutí hlavou s tím, že takový přístup prověří. "Jsou věci, které z byrokratických hlav nevytlučete. Tyhle případy do jisté míry souvisejí i s počtem lidí. Počítáme proto s posílením kapacity," řekl Dub týdeníku Ekonom.

Faktem je, že na povinnost dostavit se k takzvané superlegalizaci, tedy ověření dokumentů pro použití v zahraničí, s kolkem i na právo úředníků omezit počet ověřovaných listin nenápadně upozorňuje web ministerstva zahraničí: "Kolkové známky je třeba přinést s sebou. Legalizační oddělení si vyhrazuje právo omezit počet jednorázově přijímaných dokumentů dle aktuální vytíženosti oddělení." O tom, zda může být dokumentů maximálně pět, sedm, osm či dvanáct, se ale nic nepíše.

I tato drobná zkušenost je tak poněkud v rozporu s deklarovanou snahou státu snižovat byrokratickou zátěž, firmám zbytečně nepřekážet a pomáhat při exportu tam, kde je to potřeba. "Stát tu není od toho, aby zajišťoval export, ale aby dobře připravil domácí podmínky. Alfou a omegou je konkurenceschopný produkt," zdůrazňuje například generální ředitel společnosti Siemens Edvard Palíšek.

VÍCE SE DOČTETE V NOVÉM  VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 23. SRPNA, NEBO POD ODKAZEM NÍŽE: