Rozhovor týdne: Nikdy nevím, kolik film vydělá. A ten risk mě baví

Police v kanceláři na pražském Barrandově má zavaleny stohy papírů, většinou filmovými scénáři. Na stěnách obrázky koní. Atmosféra je tu pohodová - snad právě proto, že na pracovním stole producenta Jaroslava Boučka něco důležitého nenajdete.

"Byla tu tuhle návštěva z Hollywoodu. Přátelsky hovoříme, ale oni jsou pořád nějací nesví, jakoby něco hledali. Pak na to přišli: Propána, vždyť vy tu nemáte počítač!" vypráví Bouček s gustem příhodu dokazující, že je "netechnický typ", který navíc ctí tradici. On by se prý počítač ani na jeho stůl nehodil - ten udržovaný kus nábytku totiž ještě zažil Václava Havla staršího.

Skutečně se bez počítače v dnešní době obejdete?

Ale jasně, že náš ekonom a další kolegové vedle v kanceláři počítače mají. Ale já to opravdu nemusím.

Jenže koupit si kvalitní kameru a točit filmy dnes teoreticky může kdekdo. Má slavný filmařský kopec ještě budoucnost?

Pořád si myslím, že to budoucnost má. Vždy budou potřeba ateliéry, pozemek, kde se postaví třeba středověké bašty a palisády. I když, to si už vlastně taky můžete udělat na počítači. Tahle doba je už někdy mimo moje chápání. A ani ji moc chápat nechci.

Proč? Protože technika vždy bude jen podpůrný prostředek a to hlavní - nutnost mít nápady, myšlenky - se nemění?

Přesně. Na mně vidíte, že jsem stará konzerva. Ale myslím, že začíná všeobecný návrat k obyčejným věcem. I k přírodě. Mám dvě vnučky a obě už umějí daleko lépe na počítači než já. Ale chodí na koně do Suchdola, kde má Česká zemědělská univerzita pronajatý od magistrátu Brandejsův statek pro výuku hipologických předmětů a jezdecký klub. Nabízí však další smysluplné využití celého objektu jako hiporehabilitační centrum, rekreační centrum pro rodiny s dětmi a další aktivity. Tak jsem se nabídl, že jim s tím pomůžu, aby se lidé od techniky zase vraceli k přírodě. Člověk si potřebuje vyčistit hlavu a Praha druhé takové místo nemá.

Přesto však i vy teď musíte na technický vývoj reagovat.

Havlovo Odcházení jsem naposledy dělal na 35milimetrový film, celkem 35 kopií. Vrásky z lásky ale už na takové malé krabičky DCP, které pošlete do kina, dáte tam kód a oni to z digitálu pustí. DCP jsou levné, nasekáte jich 100 a dá se to pustit ve 100 kinech. To může být ale zrada. Ukázalo se to u filmu Okresní přebor. Měl první víkend 120 tisíc diváků, paráda - a nakonec to skončilo jen na necelých 400 tisících. Dříve třeba můj film Václav běžel v kinech rok. Dnes je maximum šest týdnů, a diváků chodí méně a méně.

Když ubývá diváků, za co se budou filmy točit?

Nevím. České televizi sebrali reklamu, která přinášela peníze do fondu kinematografie. Taky bude chvíli trvat, než se Petr Dvořák (ředitel ČT - pozn. red.) zabydlí a vytvoří svůj systém podpory filmu. Ani Prima a Nova teď penězi na české filmy neplýtvají. Mám tu dalších pět scénářů, které bych chtěl dělat, ale není na to. Letos už asi nic točit nebudu.

Řekl jste si někdy: Tenhle film musím udělat kvůli penězům, abych získal i prostředky na jiný, kvalitnější?

Nikdy. Znáte řadu mých filmů. Paradoxně nejúspěšnější byl Václav, což není komedie, ale drama. Získalo to plno cen i venku a přišlo na to 360 tisíc diváků. Každému producentovi se stane, že šlápne s prominutím někam. Ale apriori nedělám komerční filmy.

Může vám nicméně k úspěchu pomoci analýza, třeba koho chtějí vidět diváci na plátně?

Kdysi vyšla nějaká studie, i když spíše z recese, proč lidi nechodí na Odcházení. A 52 procent lidí prý nepřišlo proto, že v tom nehraje Bohdalka.

Tak proto jste Jiřinu Bohdalovou nasadil do dalšího filmu Vrásky z lásky?

No... Trošku jsem si na to vzpomněl, když za mnou režisér Jiří Strach přišel, že chce obsadit Jiřinu Bohdalovou. Vsadil jsem na to. A dopadlo to, jak víme. Film je krásný, ale lidé nepřišli.

Trailer k filmu Vrásky z lásky

 

Vaše filmy získaly celkem 22 Českých lvů. Kolik vám ti lvi přinesli peněz?

To se dá těžko spočítat. Někdy celý film zaplatíte z externích peněz, jindy to musíte dofinancovat. Každý projekt je jiný. Myslel jsem si, že na Havla se peníze seženou levou rukou - ale byl to velký problém. Pro mě by ale byla největší potupa, kdyby vnučky Sára s Johankou někdy za 25 let, až tu nebudu, říkaly: Děda točil hlouposti. Doufám, že minimálně čtyři mé filmy se určitě zařadí do zlatého fondu české kinematografie: Je třeba zabít Sekala, Babí léto, Odcházení, Václav. Možná i Vrásky z lásky. Bez ohledu na tržby.

---

Pokračování rozhovoru najdete v posledním vydání týdeníku Ekonom (LETNÍ DVOJČÍSLO), který vyšel ve čtvrtek 28. června, nebo pod odkazem níže: