Český filmový průmysl: Lesk a bída stříbrného plátna

Filmový festival v Karlových Varech má i letos své zářivé hvězdy – po červeném koberci se mají projít například oscarové herečky Helen Mirrenová či Susan Sarandonová. Tyto a další star stříbrného plátna se ocitnou na přelomu června a července v záři reflektorů. Filmový byznys se ale v zákulisí festivalu bude také starat o stinnou stránku své profese – totiž jak zajistit více peněz a zabránit propadu oboru, za jehož produkty loni diváci v českých kinech utratili přes 1,2 miliardy korun.

„Jde nám jak o podporu nových českých filmů, tak o pobídky pro přilákání zahraničních štábů,“ vystihuje dva klíčové body Helena Uldrychová, ředitelka České filmové komory. Karlovy Vary jsou pro příštích 10 dní pro lobbing tím nejlepším místem.

Ode zdi ke zdi

Problémem české kinematografie přitom není samotný objem peněz, který mají filmaři pro ten který rok k dispozici, ale spíše neexistence či vysoká proměnlivost pravidel, podle nichž financování probíhá. Jednou bylo peněz dokonce příliš mnoho – to když se roku 2008 díky jednorázové 300milionové dotaci od vlády Mirka Topolánka musely točit desítky celovečerních „šuntů“, aby se nic nemuselo vracet. Většinou je ale zdrojů málo – to když zase stát nebo samotná rada fondu české kinematografie rozdrobí vyčleněné miliony na příliš mnoho filmařských projektů.

Letos navíc stát nevyřešil dotační výpadek způsobený tím, že nový zákon určil komerčním televizím dávat fondu peníze z reklamy až od roku 2013. Normu politici kvůli nepřípustné retroaktivitě prý jinak formulovat nemohli, ale fond letos kvůli tomu místo obvyklých dvou stovek milionů korun vyplatil zatím jen 50 milionů, věnovaných narychlo vládou.

Zaděláno na průšvih je přitom už i na příští rok: televize Nova a Prima totiž hlásí, že na reklamě, kterou se jim předtím podařilo díky změně zákona nasměrovat od veřejnoprávních kanálů ČT1 a ČT2 k sobě, vydělaly jen polovinu. Druhou polovinu inzerenti údajně vůbec nezadali. Takže z plánovaných 150 milionů korun do fondu české kinematografie by bylo jen 75 milionů. Zmatky ve financování filmů existují kvůli léta rozpolcenému přístupu politiků.

Část prosazuje, aby se stát na kinematografii nepodílel vůbec, části by financování státem nebylo proti srsti. „V Evropě jsou přitom filmové fondy financovány buď jen ze státního rozpočtu, nebo kombinací státních a soukromých přispěvatelů. Nikdy však jen ze soukromých zdrojů,“ zdůrazňuje Helena Uldrychová za filmovou komoru. Česko je spolu s Rumunskem jediným státem Evropské unie, kde neexistuje povinný příspěvek státu na podporu kinematografie.

Více se dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom (letní dvojčíslo), který vyšel ve čtvrtek 28. června, nebo pod odkazem níže: