Andrea Gontkovičová (38)

Vzdělání:
Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. Hovoří anglicky, španělsky a částečně francouzsky a rusky.

Kariéra:
Ve společnosti Philip Morris Slovakia zastávala od roku 1997 postupně různé pozice, včetně pozic v oddělení vnějších vztahů.
V letech 2003 až 2005 pracovala v oddělení strategického rozvoje a plánování v centrále společnosti Philip Morris International ve švýcarském Lausanne.
Po návratu byla jmenována do pozice vedoucího oddělení vnějších vztahů Philip Morris Slovakia.
Od roku 2009 působí v Praze, nyní jako členka představenstva a ředitelka vnějších vztahů Philip Morris ČR.

Soukromí:
Narodila se v Liptovském Mikuláši.
Je vdaná, má dvě děti.
Mezi její záliby patří plavání, lyžování, italská kuchyně a francouzské víno.

PHILIP MORRIS ČR

- Letos slaví v Česku dvě kulatá jubilea: 200 let tradice zpracování tabáku v Kutné Hoře a 20 let přítomnosti firmy na českém trhu.

3,1 mld. Kč
Takový je provozní zisk Philip Morris ČR v roce 2011.

45 mld. Kč
Tolik loni stát získal na spotřební dani z tabákových výrobků.

40 mld. Kč
Tolik cigaret může továrna v Kutné Hoře vyrobit ročně.

21 mld. Kč
Tolik cigaret všech výrobců se ročně vykouří v Česku.

Sídlo společnosti Philip Morris nenechá nikoho na pochybách, v jakém oboru firma podniká. Zatímco venku za okny je reklama na cigarety a jiné tabákové výrobky už osm let zakázaná, zde na stěnách chodeb visí nepřehlédnutelné plakáty s krabičkami cigaret v "nadživotní" velikosti.

Na recepci běží televizní smyčka představující široký záběr kuřiva, jež firma vyrábí. Ostatně jen kapacita továrny v Kutné Hoře, kde se tabákové listy zpracovávají už 200 let, činí 40 miliard cigaret ročně. Nechybí ovšem ani varování: Kouření je zdraví škodlivé, kouření může zabíjet, způsobuje rakovinu.

To tabákové firmy už dlouhé roky nijak nepopírají. A nepopírá to ani česká jednička v oboru, Philip Morris ČR, která počátkem července oslaví 20 let působení v naší republice.

Pokud vím, sama nekouříte. Jste ve firmě v menšině?

Myslím, že jsme takový standardní vzorek společnosti. Podle nedávného průzkumu Eurobarometru v Česku kouří asi 29 procent populace nad patnáct let. Nijak jsme to konkrétně nezkoumali, ale myslím, že to tak bude i u nás ve firmě.

Třeba v pivovarech je dosud běžné, že zaměstnanci mají nárok na deputátní piva. Mají vaši zaměstnanci nárok na nákup zlevněných cigaret v nějaké podnikové prodejně?

Deputátní cigarety nemáme. I když pro zaměstnance tu máme oficiální kuřárny, kde jsou k dispozici otevřené krabičky, a to, co tam vykouří, jde na účet podniku. Takže kusová spotřeba v rámci prostor společnosti ano, ale že by si někdo mohl nosit domů kartony cigaret, to ne.

Vaše práce je mimo jiné zastupovat společnost navenek. S tím samozřejmě souvisí i lobbing, který má ale v Česku dost negativní nádech. Jak konkrétně vypadá lobbing v podání Philip Morris?

Každý si lobbing představuje nějak jinak, ale já si ho představuji jako dialog mezi regulátorem a regulovaným. Tabákový průmysl je obor výrazně regulovaný státem a je dobré, pokud tam probíhá transparentní dialog. Zákony se od stolu dají dělat velmi těžko, měly by obsahovat velkou míru praktičnosti, aby tam někdo nenapsal něco, co je v praxi naprosto neuplatnitelné.

Takže se přímo potkáváte s poslanci...

Potkáváme se s nimi a poskytujeme jim podklady a informace, pokud o to mají zájem.

Česká vláda zatím odmítla jednotné balení cigaret, zvětšení zdravotních varování, zákaz vystavení cigaret v místě prodeje i zákaz používání přísad, což jsou přesně ta opatření, která si otevřeně nepřejete. Z toho se dá usuzovat, že se vám v lobbingu docela daří. Nebo ne?

To jsou věci, které bych s lobbingem nespojovala. Jedna věc je, jaký názor máme my, druhá, že zástupci státu jsou jistě schopní přijímat samostatná rozhodnutí. To, že se naše názory v této oblasti podobají, samozřejmě vítáme. Na jedné straně regulaci tabákových výrobků podporujeme, protože nepopíráme, že s sebou nesou zdravotní rizika a návykovost. Na straně druhé jsou regulace, které považujeme za nadměrné, u nichž neexistují důkazy, že povedou ke snížení spotřeby, a které navíc brání dospělým spotřebitelům svobodně se rozhodovat, jakou značku koupit. Proti tomu jsme.

LIDÉ SI UMĚJÍ VYBRAT

Co říkáte na aktuální odhodlání ministra zdravotnictví Leoše Hegera na plošný zákaz kouření v restauracích?

V tom nevidíme podstatu našeho byznysu, takže v téhle věci nejsme nijak aktivní, i když názor na to samozřejmě máme. Myslíme si, že pokud provozovatelé a majitelé vkládají do podniku vlastní peníze, měli by být partnery v diskusi. Rozhodnutí o tom, zda chtějí mít restauraci kuřáckou, či nekuřáckou, by mělo být jen na nich, stejně jako oni sami rozhodují o tom, jakou barvou si v restauraci vymalují stěny. To, jak to je nyní, kdy majitel otevřeně a transparentně na dveřích označuje, zda je to kuřácký, či nekuřácký podnik, nám přijde optimální.

Sama jste milovnicí dobrého jídla a vína, k tomu asi pach cigaret nepotřebujete...

Týdeník Ekonom - č. 25/2012Hlavně když jsme v restauraci s dětmi, tak musím přiznat, že mi kouř uvnitř nevyhovuje. Proto, pokud jsem s nimi, vybírám si hlavně ty nekuřácké.


Pokračování rozhovoru najdete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 21. června, nebo pod odkazem níže:

banner 2

Související