Vzdělání:
Vystudoval Univerzitu aplikovaných věd v Curychu.
Kariéra:
Od července roku 2009 je generálním ředitelem Royal Dutch Shell. Předtím, od října 2004, působil jako finanční ředitel společnosti.
Ve firmě Shell pracuje v různých pozicích od roku 1982. Působil ve Švýcarsku, Argentině a v Chile.
Podle amerického časopisu Forbes si loni i s bonusy vydělal 5,2 milionu dolarů.
Soukromí:
Národností je Švýcar, s manželkou Danielou má tři děti.
Týdeník Ekonom (včetně tohoto článku) si můžete přečíst i na vašem iPadu.
APLIKACI STAHUJTE ZDE.
Od té doby ale v hierarchii značně poskočil - až na současný nejvyšší post ve společnosti, která je podle žebříčku Financial Times osmou největší firmou světa a jedničkou v Evropě podle obratu.Týdeník Ekonom se tohoto vrcholného manažera, jehož čas je rozplánován na minuty, při setkání v Rotterdamu ptal zejména na to, jak vnímá dění v eurozóně a finanční krizi.
Jak se firmy Shell dotkla finanční krize?
Pokud jde o naše investice, v zásadě se nás finanční krize nedotkla, protože my investujeme dlouhodobě, s výhledem na 20 až 30 let dopředu. Klíčové pro nás je, abychom si udržovali stabilní úroveň investic. Samozřejmě nelze nevidět, jak v posledních letech utrpěla konkurenceschopnost Evropy a jak na jednotlivé země dopadla krize. Z toho plyne i to, že našim investicím v Evropě se tolik nedařilo a prakticky všechny měly klesající trend. Ale naopak na rozvíjejících se trzích a také v Austrálii či v Severní Americe jsme významně rostli. Je zjevné, že v Evropě potřebujeme rozhodnost, abychom udrželi a podpořili konkurenceschopnost firem. Některá opatření, jako je intervence ECB a "výstavba" eurovalu, byly kroky správným směrem, nejsou však dostatečné. Jsou zapotřebí další rozhodné kroky k tomu, abychom si dále poradili s krizí v Řecku, ale i v Portugalsku, Španělsku a Itálii.
Jaké rozhodné kroky máte na mysli?
Je nutné najít nějakou rovnováhu mezi tlakem na úspory a prorůstovými opatřeními. Když jen škrtáte vládní výdaje, kde se dá, nemůže to fungovat. Jsou zapotřebí iniciativy na podporu zaměstnanosti, na tvorbu nových pracovních míst, investice do inovací a vzdělanosti. Neříkám, že je snadné tu rovnováhu najít, ale musíme se o to snažit. Jinak na to společný evropský trh tvrdě doplatí.
Vy osobně věříte v budoucnost eura?
Stále věřím, že euro je tou správnou cestou vpřed. Ale vývoj se nemůže zastavit, musí přijít další kroky. Vznikl společný trh a společná měna, nyní bychom se měli ubírat cestou společné fiskální politiky, společné ekonomické politiky. Přinejmenším v 17 zemích platících eurem bychom měli v našem vlastním zájmu usilovat o hlubší spolupráci a fiskální harmonizaci. Nebezpečí, které vidím, jsou ale patrné nacionalistické tendence v některých zemích unie.
Vaše firma má zpracované například vyhlídky energetického sektoru na dlouhá léta dopředu. Máte podobné scénáře i pro vývoj v eurozóně? Víte třeba, co by pro váš byznys znamenal kolaps eura?
Víceméně víme, co bychom měli dělat v případě, že by něco takového nastalo. Jakkoli tento vývoj vidíme jako velmi málo pravděpodobný. Ale jako společnost, která pracuje s dlouhodobými výhledy a plánováním, musíme mít i dlouhodobý výhled z hlediska řízení rizik. Takže to, co se děje, sledujeme, vyhodnocujeme a připravujeme se na různé varianty.
Národností jste Švýcar. Čím to, že Švýcarsko, jako země, která stojí mimo Evropskou unii, se s finanční krizí vypořádává bez potíží a je ekonomicky velmi úspěšná?
Švýcarskou ekonomiku bych nechal bez odpovědi, řídím globální firmu a považuji se za světoobčana. Podstatné je nezapomínat na to, že evropský trh, trh zemí EU, je obrovský - zahrnuje 500 milionů lidí - a je v zájmu každé globální společnosti, aby se takový trh pozitivně vyvíjel. Já v takový pozitivní vývoj věřím.
Je nutné najít rovnováhu mezi tlakem na úspory a prorůstovými opatřeními.
Robert Břešťan
zvláštní zpravodaj v Rotterdamu
Foto: Bloomberg, archiv