"Měkká" pomoc Španělsku ohrožuje evropské úspory

Evropu letos čeká žhavé léto. Starý kontinent se přitom nezapotí kvůli extrémním teplotám. Horké chvilky nastanou vinou další eskalace evropské dluhové krize. Ta se totiž poprvé naplno projevuje ve velké evropské ekonomice: Španělsku. Madrid musel kvůli problémům bank zatížených desítkami miliard špatných úvěrů na konci minulého týdne požádat zbytek eurozóny o pomoc ve výši zhruba 100 miliard eur.

Narozdíl od Řecka nebo Portugalska záchranu – alespoň zatím – nepotřebuje celá ekonomika. Díky tomu unie po Španělsku nežádá tak drastická opatření jako u dříve zachraňovaných zemí. A právě to se ukazuje jako možný problém do budoucna.

Poměrně měkké podmínky, za nichž Evropa pomůže španělským bankám, totiž mohou inspirovat i další evropské země, aby se pokusily o totéž. Navíc demoralizují už tak nespokojené Řeky nebo Iry.

Signál z Kypru

Hned po Španělech vyslal signál o další možné žádosti o pomoc miniaturní Kypr. Tamní bankovní systém je v problémech kvůli odpisu velkých investic do řeckých státních dluhopisů i firem a bude zřejmě potřebovat přibližně čtyři miliardy eur. Ministr financí Vassos Shiarly už předeslal, že země nejspíše o pomoc požádá do konce června.

Dosud se přitom Kypr snažil své problémy řešit mimo evropské záchranné mechanismy. Důvodem byla snaha vyhnout se požadavkům na reformy nebo zvyšování nízkých daní, z nichž jako evropský daňový ráj těží. Proto si půjčil 2,5 miliardy eur od Ruska. Nyní však chce využít španělského vzoru. Čtyři miliardy pro Evropu nejsou v porovnání s doposud schválenými balíky za půl bilionu eur nijak velká částka. Pokud by se ale inspirovala například také Itálie, která platí stále vyšší úroky na trzích za refinancování svých dluhů, situace by se výrazně zhoršila.

Vzkříšení starých problémů

Tím špatné zprávy nekončí. Pomoc Španělsku znovu vyvolala vášně i v zemích, jimž Evropa pomohla v minulých letech – Řecku, Irsku i Portugalsku. Malým státům se nelíbí, že pro čtvrtou největší ekonomiku eurozóny platí při čerpání peněz ze záchranných evropských fondů jiné, příznivější podmínky.

Tamní opoziční politici proto vyzývají vládní strany, aby přehodnotily svůj postoj k dodržování tvrdých úspor a reforem. Chtějí vyjednat lepší podmínky. „Španělsko dostalo pomoc za nižších úroků a bez dodatečných požadavků na úspory nebo částečné ztráty suverenity. Irská vláda by měla vysvětlit, proč nezajistila i Irsku stejné podmínky,“ nechal se slyšet například mluvčí irské strany Sinn Féin Pearse Doherty.

Obzvláště nebezpečná je situace z tohoto pohledu v Řecku. V jihoevropské zemi, která v těchto dnech žije předčasnými parlamentními vobami, dala „španělská cesta“ trumfy do rukou protievropských stran. Ty výrazně uspěly už v posledních volbách v květnu, a to především díky argumentům, v nichž žádaly změkčení tvrdých vládních úspor. Nyní, po španělském úspěchu, se favorizovaná levicová strana Syriza opět ozývá s požadavkem na odmítnutí dosavadních podmínek pomoci a vyjednání nových, pro Řecko podstatně mírnějších.

Více se dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 14. června, nebo pod odkazem níže: