I když je zneužívání veřejných zakázek a korupce s nimi spojená problémem v řadě evropských zemích Česká republika v tomto ohledu patří na špici. Plyne to z mezinárodní studie Transparency International nazvané lapidárně: Stav korupce v Evropě. Ta srovnává kvalitu institucí, prevenci a boj proti korupci v 25 zemích Evropy.
Týdeník Ekonom měl možnost se s ní seznámit ještě před tím, než byla ve středu dopoledne oficiálně představena v Evropském parlamentu.
Na veřejné zakázky v Evropské unii putují v součtu ohromné sumy; jde o částku odpovídající patnácti procentům unijního HDP, sumu blížící se dvěma bilionům eur. „Veřejné zakázky jsou dlouhodobě považovány za oblast, která je nejnáchylnější k plýtvání, zneužívání a ke korupci. Zejména kvůli šíři záběru, množství a velikosti finančních toků a úzké interakci mezi veřejným a soukromým sektorem,“ konstatuje Suzanne Mulcahyová z berlínské centrály Transparency International.
Akce nutná
V Česku se odhaduje, že veřejné zakázky ročně spolykají zhruba 650 miliard korun. Spodní hranice odhadu předražení zakázek, nejčastěji v oborech jako je stavebnictví, informační technologie, poradenství či právní služby, a toho kolik se na cestě nelegálně „ztratí“ v soukromých kapsách se pohybuje mezi deseti až dvaceti procenty.
Českou republiku tak vedle Bulharska, Rumunska, Itálie, Portugalska a Slovenska počítá Transparency International mezi země, kde „je nutná bezprostřední akce k tomu, aby se zabránilo dalším případům zneužívání veřejných rozpočtů a korupce.“
Snaha o nápravu dosud tristního stavu však Česku nelze upřít. Od 1. dubna zde platí nový zákon o veřejných zakázkách, od něhož si vláda slibuje omezení korupce a transparentnější vynakládání veřejných peněz. Vítězné firmy budou muset například zveřejnit ty své subdodavatele, kteří dostanou přes deset procent z ceny zakázky. Zrušeny byly takzvané losovačky a zmizet by měla výběrová řízení šitá na míru konkrétní firmě.
„Věřím, že po nutné „aklimatizaci“ zúčastněných zákon ponese pozitivní plody,“ říká projektový manažer Radim Bureš z české pobočky Transparency International, který se podílel na zpracování Studie národní integrity za Českou republiku. S tím, že Česko nastoupilo cestu k lepšímu souhlasí i právník a předseda Platformy pro transparentní veřejné zakázky Daniel Weinhold: „Pomohu si příměrem: pacient dostal hořký, nechutnající lék. Ještě chvíli bude trvat než začne působit, ale směr je dobrý,“ říká.
Veřejné zakázky a s nimi spojená korupční rizika jsou však jen zlomkem mezinárodní studie, v níž Transparency International vychází z pětadvaceti Studií národní integrity. Ty v jednotlivých zemích hodnotí kvalitu a schopnost státních institucí, ale i médií, neziskového sektoru či byznysu čelit korupci.
Detaily k mezinárodnímu srovnání přinese zítřejší vydání týdeníku Ekonom.