Ať žije znárodňování! Prezidenti v Jižní Americe se zestátněním snaží získat politické body

Ať žije znárodnění! zvolal - symbolicky na prvního máje - bolivijský prezident Evo Morales. A vzápětí ohlásil, že vláda vyvlastní podnik Transportadora de Electricidad (TDE), který v této hornaté jihoamerické zemi kontroluje zhruba tři čtvrtiny drátů na přenos elektřiny. Od roku 2002 přitom firma patřila do španělské skupiny Red Eléctrica de Espana (REE).

Kroky Moralese, který se před šesti lety stal prvním bolivijským prezidentem indiánského původu, přicházejí v době, kdy mu prudce klesá popularita (ze zhruba 80procentní podpory v roce 2009 na nynějších 38 procent). Celou zemí navíc cloumá mohutná vlna bouřlivých protestů: odboráři požadují zvýšení platů, dopravci zvýšení tarifů, indiáni z východu země pochodují na administrativní město La Paz, protože chtějí zabránit stavbě dálnice přes území národní rezervace.

"Morales doufá, že se mu podaří získat zpět politickou podporu, o kterou v posledních letech postupně přichází," vysvětluje někdejší šéf bolivijské centrální banky Armando Méndez. Zatím se však zdá, že přechod podniku v klíčovém ekonomickém odvětví pod křídla státu nebude Moralesovi na získání ztracené popularity stačit.

Zatímco v roce 2006, kdy Bolívie přebírala kontrolu nad klíčovými ropnými společnostmi (nejhůře to tehdy odnesl brazilský Petrobras), většina lidí s nadšením tleskala, dnes podobné kroky vítá málokdo. Země od té doby znárodnila dvacítku podniků z různých oborů, které byly ve vlastnictví firem z různých zemí - od Německa přes Itálii, Španělsko až po Peru. Vedle energetických či telekomunikačních společností mezi nimi figurovaly například také cínové doly nebo hutě.

Scénář převzetí je vždy stejný: Prezident vynese znárodňovací dekret, policisté a vojáci, obvykle plně vyzbrojeni, bezprostředně poté obsadí sídlo firmy nebo její provozovny (například těžební věže). Všude zavlají bolivijské vlajky a objeví se ohromný billboard s nápisem "nacionalizado".

Bývalý šéf bolivijské centrální banky Méndez se domnívá, že prezident si začíná zadělávat na budoucí problémy. "Morales přijímá ekonomická rozhodnutí, která Bolívii v dlouhém období poškozují," tvrdí ekonom. Podobné kroky totiž zasévají nejistotu mezi zahraničními investory a do budoucna se může stát, že Bolívie nedá dohromady dostatek finančních prostředků na důležité investice.

Sám Morales ovšem tvrdí, že hlavním důvodem posledního znárodnění byly nedostatečné investice do rozvoje sítě ze strany mateřské společnosti. Země se skutečně potýká s nedostatkem elektřiny - na konci loňského roku se velká část Bolívie ponořila do tmy. I když je problém spíše v nedostatečné výrobní kapacitě než v přenosové síti, bude za další black-out v očích Bolivijců odpovědná vláda.

Stejný cíl, mnoho rozdílů

Znárodnění v Bolívii přišlo jen dva týdny poté, co k podobnému kroku přistoupila argentinská prezidentka Cristina Fernándezová. Ta v polovině dubna vyvlastnila 51procentní podíl v ropné společnosti YPF, který do té doby držela španělská firma Repsol. Znárodněný podíl španělského Repsolu si pak mezi sebe rozdělila národní vláda a argentinské ropné provincie, firmě zůstalo 6,4 procenta akcií.

Oba případy znárodnění se ale podobají jen zdánlivě. Společná je touha obou politiků mít klíčové podniky pod kontrolou a i to, že mateřské firmy pocházejí ze Španělska. A jak Morales, tak Fernándezová zdůrazňovali, že hlavním důvodem pro znárodnění jsou nedostatečné investice ze strany zahraničních vlastníků a nadměrné vyvádění zisků do mateřských firem.

Více je rozdílů - už jen postavení obou podniků je nesrovnatelné. Zatímco pro REE tvořily příjmy z Bolívie prakticky zanedbatelnou část celkových výnosů, YPF je největší argentinskou firmou, která si loni připsala čistý zisk 1,3 miliardy dolarů. Její výnosy stouply loni o více než 30 procent na 13,8 miliardy dolarů, díky čemuž se celá skupina Repsol YPF prodrala mezi sto největších světových firem (v žebříčku časopisu Fortune se společnost umístila na 94. místě podle výše tržeb).

Na rozdíl od Bolívie se znárodnění YPF také těší vysoké podpoře Argentinců. Devět z deseti obyvatel země si myslí, že klíčové sektory ekonomiky by měly být pod kontrolou vlády. "Lidé cítí, že dostali zpět to, co jim patří. Je to lidový pocit a je třeba ho respektovat," řekl španělskému listu El País Víctor Bronstein z Univerzity v Buenos Aires.

INFOGRAFIKA: Největší znárodnění v Latinské Americe od roku 2000

Více se dočtete v posledním vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 24. května, nebo pod odkazem níže: