Přehledně: Sedm kroků, co čekat od společné vlády Sobotky s Filipem

Češi si budou muset zvykat na příliv milionů čínských turistů do Prahy. Drobní podnikatelé začnou exportovat prostřednictvím státního podniku zahraničního obchodu. Velké banky začnou platit 30procentní daň z příjmů a ještě sníží bankovní poplatky pod tlakem státního peněžního ústavu, který založí vláda.

Vedle toho se lidé smíří s vyššími daněmi, likvidací penzijní reformy a začnou si pochvalovat majetková přiznání. Tak to bude vypadat, pokud se vlády po příštích parlamentních volbách ujme sociální demokracie s podporou komunistů.

Testem takové spolupráce byl i pozdrav "Čest práci" předsedy KSČM Vojtěcha Filipa na sociálnědemokratických oslavách 1. máje v Chomutově - komunistický předák řečnil u socialistů vůbec poprvé od roku 1989. (Video ZDE.)

Týdeník Ekonom proto sestavil přehled sedmi základních plánů, které by vláda ČSSD s parlamentní podporou komunistů uvedla po případném triumfu v příštích volbách do praxe:

Stabilní schodek a vyšší daně

Makroekonomickou politiku založenou dosud na rychlém snižování deficitu veřejných financí by nahradila podpora ekonomického růstu. Levicová vláda by se dočasně spokojila se stabilizací každoročního schodku na třech procentech HDP, tedy na dnešní úrovni, zatímco současná vláda ho chce v příštím roce srazit na 100 miliard a do roku 2016 dosáhnout vyrovnaného hospodaření. Pomalejší postup ČSSD by dovolil každoročně vyšší rozpočtové výdaje ve výši několika desítek miliard korun. Žádné další škrty, které omezují poptávku, by tudíž nebyly nutné. ČSSD navíc počítá s postupným zvýšením daní - složená daňová kvóta by stoupla z nynějších necelých 35 na 37 procent. Budoucí štědřejší výdaje by teoreticky umožnil vyšší hospodářský růst. Schodek by se v každém případě snižoval právě až po nastartování ekonomiky a poklesu nezaměstnanosti.

Zdanění majetných

Vzrostly by daně podnikům. Běžné firmy by ze zisku odváděly místo 19 asi 21 procent (výnos by představoval 14 miliard korun ročně), velké společnosti a banky dokonce 30 procent. To by umožnilo snížit DPH u potravin na 10 procent. Vzrostlo by zdanění majetných - jednak progresivním zdaněním příjmů při zrušení stropů u hrazení zdravotního pojištění, jednak podstatným zvýšením majetkových daní, například u nemovitostí či daně dědické.

Státní banka

O podporu ekonomického růstu, konkurenceschopnost, energetiku i ekonomickou diplomacii by se přednostně staralo nové ministerstvo hospodářství. To by vzniklo z dnešního ministerstva průmyslu a obchodu a převzalo by agendu roztříštěnou v řadě institucí a agentur. Peníze, částečně z evropských fondů, by rozdělovalo zejména na konkrétní rozvojové projekty. Vzrostl by přímý podíl státu na podnikání: stát by založil vlastní banku a podnik zahraničního obchodu. Možná rovněž velký stavební podnik, který by se podílel na budování infrastruktury. Na ni by šlo výrazně více peněz než nyní.

Konec penzijních fondů

Levice by zrušila současnou penzijní reformu a zlikvidovala chystaný druhý pilíř založený na soukromých penzijních fondech. V nich uložené peníze by si lidé převedli do již dnes existujícího připojištění. Protože by se dál počítalo s deficitním financováním, skončil by důvod pro dnešní brzdění růstu státních penzí. Podobně by nebyl důvod k omezování platů ve veřejné sféře a sociálních dávek.

Majetková přiznání

Majetková přiznání v případě nemovitostí v ceně nad 20 milionů korun a objemu akcií nad 5 milionů. Rozdíl mezi majetkem a prokázanými příjmy by se zatížil sazbou 76 procent. Úplný zákaz anonymních akcií. O veřejné zakázky by se mohly ucházet jen firmy, které by oznámily strukturu subdodavatelů a u nichž by bylo jasné, jaké fyzické osoby je vlastní. Obnovení finanční policie.

Obchod s BRIC a Kubou

Prioritou by zůstaly těsné svazky s Evropskou unií, Česká republika by se připojila k paktu stability, na který zatím odmítá přistoupit ODS. Země by zůstala dál součástí NATO, i když by komunisté usilovali o postupné vystoupení z této instituce. V ekonomické diplomacii by vláda kladla větší důraz na obchod se zeměmi BRIC, tedy s Brazílií, Ruskem, Indií a především Čínou. Komunisté by přidali i Kubu či Vietnam.

"Zestátňování"

Levice by se postavila proti rozsáhlejším restitucím církevního majetku (což by zhoršilo vztahy jak s katolickou církví, tak s Vatikánem). Skončily by úvahy o privatizaci Státních lesů. Komunisté by usilovali o posílení státního vlastnictví, a to buď vykupováním akcií ze současných společností, nebo zakládáním nových podniků.

S kým může jít ČSSD do vlády

- Menšinový kabinet s podporou komunistů - s ohledem na vývoj politických preferencí dnes nejpravděpodobnější varianta. Komunisté by zaujali významné pozice v poslanecké sněmovně. Otázkou je, zda by takovou vládu v případě nutnosti byli ochotni tolerovat i lidovci či Zemanovci.

Pravděpodobnost podle Ekonomu: 40 %

- Kabinet ČSSD s KDU-ČSL a Stranou zelených - Bohuslavem Sobotkou preferovaná varianta. Závisí na dalším posílení obou malých stran, protože stále zůstávají na hranici vstupu do sněmovny. Ani v případě jejich úspěchu by zamýšlená středová koalice nemusela dosáhnout nadpoloviční většiny. Sestavu by ale mohli doplnit i Zemanovci.

Pravděpodobnost podle Ekonomu: 20 %

- Jednobarevná vláda - pokud ČSSD získá ve volbách nadpoloviční většinu poslaneckých křesel. Podle politologů by k tomu potřebovala získat zhruba 40 procent voličských hlasů. Čím více hlasů odevzdaných voliči pro malé strany propadne, tím je uvedený procentní limit nižší.

Pravděpodobnost podle Ekonomu: 11 %

- Vláda ČSSD a KSČM - varianta možná jen v případě naprostého vítězství levicových stran ve volbách. Šlo by o výsledek úvahy ČSSD, aby komunisté nesli přímou odpovědnost za chod kabinetu a nemohli tak vládu kritizovat zleva a přebírat sociální demokracii voliče.

Pravděpodobnost podle Ekonomu: 10 %

- Vláda ČSSD a TOP 09 - krajní možnost s ohledem na zcela rozdílné makroekonomické představy. Avšak na druhou stranu by šlo o kabinet dvou hlavních proevropských stran. Signálem jejího vzniku by byla případná ochota ČSSD podpořit v prezidentské volbě Karla Schwarzenberga.

Pravděpodobnost podle Ekonomu: 9 %

- Kabinet ČSSD a SPO Zemanovců - vznikla by vláda, která by preferovala investice na úkor sociálních výdajů. Vzhledem k ambicím Miloše Zemana by ale šlo o nestabilní sestavu.

Pravděpodobnost podle Ekonomu: 5 %

- Vláda ČSSD a ODS - krizová varianta. Do úvahy by přicházela jak společná vláda, tak zopakování opoziční smlouvy z let 1998 až 2002. Představit si takovou kombinaci dovede druhý muž ČSSD Michal Hašek.

Pravděpodobnost podle Ekonomu: 4 %

- Vláda národní shody - komunisty preferovaná varianta pro případ hluboké hospodářské a politické krize. Šlo by o obdobu kabinetu v letech 1990 až 1992, do ministerských křesel by usedli příslušníci všech stran zastoupených ve sněmovně, komunisté by vyslali odborníky.

Pravděpodobnost podle Ekonomu: 1 %

Více se o tématu nástupu levice v Česku, ale i v Evropě, dočtete v posledním vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 10. května, nebo pod odkazem níže: