Manažerům došla trpělivost se státem. Vadí jim, že nejvíce energie musejí vynakládat na boj s byrokratickými předpisy, státní správou a korupcí. Podle zaměstnavatelů kvalita státní správy výrazně zaostává za úrovní managementu českých podniků. Aby tento křiklavý rozpor jen nekritizovali, nabízejí pomocnou ruku.

"Česká manažerská asociace se dvacet let věnovala zlepšování kvality managementu v soukromé sféře, ale teď bychom se chtěli zaměřit na státní správu, protože zkušenosti s úspěšným řízením privátních firem jsou přenositelné a situace ve veřejné správě je tragická," prohlásil představitel asociace Pavel Kavka.

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka byli čeští manažeři v době krize vyhodnoceni spolu s Němci a Dány jako nejlepší v Evropě, o zdejších státních úřednících a politicích se to však říct rozhodně nedá. "I politik přitom může být dobrý manažer," dodal.

Tato slova zazněla během čtvrtečního Dne úspěšných firem, jehož součástí bylo i vyhlášení výsledků soutěže o titul Manažer roku. Hanák při něm upozornil na přebujelost státního aparátu, jež brzdí rozvoj podnikání. V Česku podle něho působí 420 tisíc státních úředníků, což ročně stojí 120 miliard korun. "Je to špatné i pro byznys," dodal s tím, že podniky jsou jedinou garancí budoucnosti země, zatímco přebujelá a zkorumpovaná byrokracie je její Achillovou patou.

Firemní sféra se dokáže zbytečných činností zbavovat, umí i šetřit. "Když má manažer schopnosti, je jedno, jestli řídí státní správu nebo dělá v byznysu," prohlásila Senta Čermáková z firmy Hewlett-Packard, loňská Manažerka roku. Nutnost výrazně zlepšit manažerské řízení ve veřejném sektoru připustil i ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Ten jako jediný člen vlády přišel ke kulatému stolu manažerů. Škoda, že jich nebylo více, protože připomínky podnikatelů mířily hlavně k resortům průmyslu, školství a zahraničí.

"Evropa šetří, nové nemocnice se tu nestavějí, a tak musíme více prodávat v asijských a latinskoamerických zemích," upozornil například Zbyněk Frolík, šéf společnosti Linet, která vyrábí nemocniční lůžka. O úspěších své firmy tvrdí, že jich někdy dosáhl navzdory státu, ale jindy také s jeho podporou. Ocenil zejména činnost agentury CzechTrade, jež podle něho byla dobře řízenou organizací, její ředitel Ivan Jukl byl však nedávno odvolán. Na druhou stranu Frolík kritizoval stav školství, které výrobcům špičkových technologií nedodává potřebné absolventy, přičemž si stát vůbec nedělá prognózy, jaké obory budou zapotřebí.

"Při pronikání do zahraničí nám státní instituce většinou pomohly, ale nedá se to říci o všech velvyslancích," upozornil Frolík. Dělat byznys se státy, v nichž vládnou autoritativní režimy, je podle něho někdy snazší. Rozhoduje tam totiž méně lidí, a když představitelé těch režimů nemají rádi USA, získává evropská firma výhodu. "Tedy dokud vám radnice nevyvěsí tibetskou vlajku," konstatoval. Frolík zmínil i strategii zvyšování konkurenceschopnosti. Podle něho bude záležet na její úspěšné implementaci, což ovšem budou mít na starosti zase úředníci. "Nejsem si jist, zda to dokážou," podotkl šéf Linetu.

Ekonom Michal Mejstřík, jeden ze spolutvůrců zmíněné strategie, upozornil na rozdíl mezi ČR a Německem, kterému výrazně prospěly reformy přijaté předchozí vládou. "My také dokážeme na papíře připravit dobré strategie, realizace jednotlivých kroků však poněkud pokulhává," konstatoval Mejstřík.

Podle Václava Neumajera, výkonného předsedy Asociace výzkumných organizací, v kvalitě a rychlosti rozhodování českých institucí hraje příliš velkou roli, který úředník zrovna sedí na dané důležité židli. Důsledkem přehnané byrokracie je kupříkladu to, že se zbytečně prodlužuje doba výstavby výzkumných a vývojových center.

Svaz obchodu a cestovního ruchu považuje za odstrašující příklad nedomyšlených předpisů nový zákon o oběhu bankovek a mincí, který vstoupí v platnost 1. července. Jeho nezamýšleným důsledkem bude podle prezidenta svazu Zdeňka Juračky další zhoršení kvality života v menších obcích, protože z tamních prodejen zmizí služba cash back, kdy zákazník platí kartou a zároveň si může vyzvednout částku v hotovosti. Každý, kdo nastoupí (byť třeba jako záskok) ke kase, by totiž musel absolvovat Českou národní bankou akreditovaný kurz o rozpoznávání bankovek a mincí. "Návrh zákona nebyl konzultován s odbornou sférou. Názor těch, jichž se opatření týká, nikoho nezajímal. Nebylo provedeno ani řádné vyhodnocení dopadů zákona na podnikatelské prostředí," zdůraznil Juračka.

Předseda hospodářského výboru poslanecké sněmovny Milan Urban připustil, že stát by měl být pro podnikatele rozhodně "efektivnějším partnerem".

Petr Korbel

Související