Ivana Goossen

Vzdělání:
Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Sofii.

Kariéra:
Řídila poradenskou společnost CEE People Solutions, později zastávala pozici ředitelky speciálních projektů pro oblast střední a východní Evropy poradenské firmy TMF.
Nyní je ředitelkou EMBA Prague Joseph M. Katz Graduate School of Business University of Pittsburgh.

Soukromí:
Je vdaná, má dva syny.
Mezi její koníčky patří umění, aktivně i pasivně, sport, psychologie a vaření.

Joseph M. Katz Graduate School of Business University of Pittsburgh

University of Pittsburgh slaví letos 225 let své existence.
Katz Graduate School of Business v USA patří do první pětky nejstarších byznysových univerzit.
Svoji pobočku v Praze otevřela již v roce 1990.
Další pobočku má kromě Pittsburghu i v brazilském Sao Paulu.
Pražská pobočka (EMBA Worldwide Program) se v žebříčku Financial Times umístila mezi EMBA školami na 41. místě na světě.
Jen v regionu střední Evropy má celkem přes 500 absolventů, po celém světě pak 20 tisíc absolventů.

Sídlo pražské pobočky University of Pittsburgh/Katz, kterou tradiční žebříček respektovaného britského deníku Financial Times zařadil jako jedinou v Česku do první padesátky nejlepších byznysových škol v kategorii EMBA (Executive Master of Business Administration), najdeme v nenápadné budově v centru metropole.

Pražská pobočka drží v aktuálním žebříčku Financial Times příjemnou 41. pozici. Za dalším vzděláním sem přilétají zkušení manažeři z celé Evropy, mezi absolventy je i řada předních představitelů českého byznysu, mimo jiné Martin Novák ze společnosti ČEZ čerstvě oceněný titulem Finanční ředitel roku 2011, Martin Tesař, vedoucí partner oddělení auditu ve společnosti Deloitte, či generální ředitel společnosti Xerox Libor Holík.

Podle Financial Times by si absolvent této školy měl například ve své další kariéře přilepšit k platu průměrně o 46 procent. "Ve velké většině si studenti skutečně přilepší. Ale nechtěla bych tvrdit, že je to jenom vzděláním. Jde o to, že naším typickým studentem je již zkušený a úspěšný manažer s třináctiletou praxí," říká v rozhovoru pro týdeník Ekonom ředitelka EMBA Prague Joseph M. Katz Graduate School of Business University of Pittsburgh, mimochodem absolventka této univerzity, národností Bulharka Ivana Goossen.

K faktu, že na titul MBA se často hledí s nedůvěrou, přistupuje realisticky. "Stejně jako máte různá očekávání spojená s různými druhy aut, i MBA školy mají různou kvalitu. Sama jsem potkala řadu lidí, u kterých jsem si říkala, že by pro MBA tituly obecně bylo lepší, kdyby ho zrovna oni neměli," dodává Goossen.

Platí podle vás rovnice: Vzdělání rovná se úspěch, elitní vzdělání rovná se skvělý plat?

Ano, i ne. Ta pravděpodobnost úspěchu se jistě s dobrým vzděláním zvyšuje. Ale není to dostatečná ani nutná podmínka. Známe přece třeba příklad Steva Jobse, který neměl univerzitní vzdělání, a jak byl úspěšný. Byl to vizionář, který viděl dál než ostatní, měl jasné představy o tom, co chce.

Zároveň je ale nutné říci, že měl kolem sebe hromadu schopných lidí. Tudíž ani jeho úspěch by nebyl možný bez profesionálního managementu. A profesionální management je přesně to, co je cílem naší školy.

Takže vychováváte podporu pro příští Stevy Jobse?

To zase ne, protože obecně řada absolventů MBA škol je v čele velkých firem a zároveň jsou i těmi vizionáři, kteří vidí dál a umějí se v současném světě orientovat.

Podle žebříčku Financial Times je vaše škola 41. nejlepší na světě. Součástí hodnocení je i výpočet, o kolik by si měl absolvent univerzity přilepšit na platu, u vás je to konkrétně 46 procent. Souhlasí to?

Ve velké většině si studenti skutečně přilepší. Ale nechtěla bych tvrdit, že je to jenom tím vzděláním. Je tam řada dalších věcí. Jde o samotné předpoklady studentů, protože do tohoto programu pečlivě vybíráme kvalitní zkušené lidi, kteří mají potenciál být ještě úspěšnější a mít větší hodnotu nejen pro svoji kariéru, ale i pro společnost. Navíc se tu studenti učí nejen od profesorů, ale i od sebe navzájem. Tato zkušenost obohacuje celou třídu.

Nevyčítá vám někdo elitářství právě kvůli tomu, že studenty až příliš pečlivě selektujete?

Co je to až příliš pečlivě? My se snažíme talentovaným lidem, kteří mají velký potenciál, umožnit to nejlepší vzdělání. V průměru tu studenti mají 13 let pracovních zkušeností. Ale přijímáme i talentované studenty jen s pětiletou praxí, pokud mají perspektivu silné kariéry. A zároveň třeba dáváme každý rok dvě stipendia lidem z neziskových organizací.

Je však pravdou, že primárně cílíme na ty, kteří již něco vědí, už něco umějí a chtějí se posunout do strategičtějších rolí.

JEDNO MYŠLENÍ? SEBEVRAŽDA

Změnila se nějak vaše výuka v souvislosti s finanční krizí?

Když krize nastoupila, studenti si často vybírali z volitelných předmětů právě krizový management a reakce na krizi. Navíc studijní program pochází ze Spojených států, tedy ze země, která je na ekonomické cykly zvyklá a počítá v nich s vrcholy i pády.

Pro Českou republiku je to ovšem nová věc. Celý region tu 20 let žil v tom, že se stále roste. Byla tu řada nových příležitostí, privatizace, nové trhy, vstup do Evropské unie... Ale postupně i tady dospíváme a dostáváme se do situace, kdy se musíme přidat do ligy dospělých.

Předtím byl cíl jasný, věděli jsme, za čím běžet. Ale teď už jsme ve skupině hledajících, kde je budoucnost a kam jít.

Není ale americký způsob ekonomického myšlení, který logicky prosazuje vaše škola, jiný než evropský? Je to přece vidět i na úplně odlišném přístupu k řešení finanční krize...

Rozdíl v myšlení nepochybně existuje. Řekla bych, že tradiční americký styl se vyznačuje individualističtějším přístupem a vyšší mírou tolerance rizika. Lidé se tam snáze pouštějí do riskantnějších projektů. Výsledkem pak může být obrovský výdělek, nebo také krach.

Evropská byznysová kultura v průměru takovou toleranci k riziku nemá. Lidé jdou raději do bezpečnějších projektů, s menším rizikem, ale i s menším potenciálním výdělkem. A to se projevuje ve všem. I v řešení krize, v tom, jak vypadá sociální systém...

Ale myslím, že být v dnešním světě zastáncem jen jednoho druhu ekonomického myšlení je sebevražda. Ať chceme, či ne, svět je globální, a my musíme být flexibilní a vybírat si, co se nám hodí. Naším cílem je proto vytvářet komplexní zkušenost.


Pokračování rozhovoru najdete v posledním vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 19. dubna, nebo pod odkazem níže:

banner 2
Související