Kolik vody je potřeba?

1 sklenka pomerančového džusu vyžaduje 70 litrů vody.

1 hamburger vyžaduje 2400 litrů vody.

1 hovězí steak vyžaduje 7000 litrů vody.

1 vejce vyžaduje 135 litrů vody.

Jižní a východní oblast Velké Británie, proslulé zelenými trávníky a deštěm, zažily už druhou velmi suchou zimu. Od 5. dubna proto zavedla úsporná opatření - zakázáno je zalévání zahrad, napouštění bazénů či mytí aut pod pokutou 1000 liber. Britští zemědělci se obávají, že sucha spolu s restrikcemi ovlivní úrodu. Očekává se růst cen brambor a další zeleniny.

Tyto problémy se ovšem netýkají jen Britů. Ukazuje se, že jakákoli investice do byznysu s vodou nebude vzhledem k její nenahraditelnosti marná. Už nyní se vodě mezi investory přezdívá modré zlato. Například nedostatek pitné vody na světě dvojnásobil v posledních letech příjmy z čištění vody firmě GE na celkových pět miliard dolarů. Dá se proto očekávat, že investiční možnosti v této oblasti časem dále porostou. Nedostatek vody totiž hrozí i jiným evropským zemím, varuje zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA). "Vodní zdroje jsou pod velkým tlakem a situace se zhoršuje," tvrdí výkonná ředitelka EEA Jacqueline McGladeová.

Jednou z příčin jsou výkyvy klimatu. Ať už jde o změny definitivní, či dočasné, statistiky dokazují, že během posledních dekád došlo globálně k zásadním hydrometeorologickým výkyvům. Vědci předpokládají, že v Evropě bude do budoucna srážek sice o něco více, avšak budou méně časté, zato intenzivnější. Na první pohled kvůli častým povodním vznikne pocit, že je vody dostatek, avšak zemina nebude mít čas vodu vsáknout a zásoby podzemní vody budou klesat.

Na druhou stranu existují názory, že vody bude dostatek, pokud světová populace nepřesáhne 10 miliard. Zatímco během celého 20. století vzrostl počet obyvatel planety trojnásobně, spotřeba vody se zvýšila sedminásobně. Ranní šálek kávy, sprcha, pračka prádla, úklid... To je pouhým zlomkem spotřeby vody každého člověka. Reklamní spot, který před třemi lety vyzýval Brazilce k šetření vody tím, aby močili během sprchování, a ušetřili tak vodu na spláchnutí toalety, je lichý. Několikanásobně větší množství vody spotřebuje lidstvo skrze potraviny - až 70 procent.

Například za již zmíněným šálkem je skryto asi 140 litrů vody potřebné na vypěstování, zpracování, obal a dopravu kávy. Platí přibližně pravidlo jednoho litru vody na kalorii získanou z obilovin a 10 litrů na každou kalorii živočišného původu. Denní potrava člověka si tak vyžádá v rozmezí 2000 až 5000 litrů vody. Jinými slovy člověk sní asi tisíckrát více vody, než si vyžádá jeho žízeň.

Vědci tento fenomén nazývají virtuální voda. Otec konceptu virtuální vody, profesor Anthony Allan z londýnské Kings's College to vysvětluje na příkladě Jordánska. V této zemi žije 17 milionů lidí, avšak udržitelné zásoby vody podle odhadů vystačí jen pro milion obyvatel. Asi 80 procent vody Jordánsko de facto doveze skrze import potravin. Pokud doveze jednu tunu pšenice, která je na vodu velmi náročná, ušetří přibližně 1300 m3 vody. Je pro něj levnější potraviny importovat, než aby si je pěstovalo. V podstatě tak dochází ke skrytému obchodu s vodou.

Modré zlato

Voda je vzhledem ke své důležitosti pokládána podobně jako ropa za velmi atraktivní investici a mezi investičními experty se jí přezdívá modré zlato. Analytici banky Goldman Sachs odhadují, že jde o trh, kde se točí 425 miliard dolarů ročně. Pomine-li se stále velmi výnosný, ekologicky velmi sporný byznys s balenou vodou, oblast vodohospodářství nabízí celou řadu dalších možností investic. Například výstavba desalinačních zařízení, celé spektrum nejrůznějších nových technologií v zemědělství či obchod s potrubím. Vodohospodářský sektor ve většině rozvojových zemí je navíc stále v rukou státu.

Existuje už několik akciových indexů, které reprezentují výlučně firmy z vodohospodářského odvětví. Kromě nákupu akcií jednotlivých společností se také nabízí investice do tohoto sektoru coby celku - prostřednictvím podílových fondů či investičních certifikátů. Pořídit si několik tisíc kubíků vody na komoditní burze sice ještě možné není, v Austrálii a několika dalších zemích však v posledních letech kvete obchod s vodními licencemi. Dle společnosti Percat Water se jich mezi lety 2009-2010 zobchodovalo v řádu tří miliard dolarů, což je téměř o 50 procent více než za rok 2007-2008.

INFOGRAFIKA: Kdo a jak využívá vodní bohatství?

Pokračování analýzy najdete v posledním vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 19. dubna, nebo pod odkazem níže:

Voda dražší než ropa - čtěte ZDE

banner 2

Související