Od jádra utíkají ty země, které si mohou dovolit dražší elektřinu

Móda opouštět jádro, která nastoupila po loňské havárii ve Fukušimě, zasáhla pouze několik států. "Zejména nové členské země EU nadále vidí v jaderné energii budoucnost," říká Jukka Laaksonen, dřívější šéf finského Ústavu pro radiační a jadernou bezpečnost, dnes pracující pro ruskou státní společnost Rosatom.

Česko plánuje obří investici do rozšíření Temelína, zatímco Německo s jádrem končí. Nejdeme trochu proti proudu?

To si nemyslím. Německo je případem samo pro sebe. Když se rozhlédneme po Evropě, tak nalezneme už jenom Švýcarsko a Itálii, které po Fukušimě zastavily projekty na výstavbu nových elektráren. Nepřehledná je možná ještě situace v Belgii a vzhledem k prezidentským volbám také ve Francii. Naproti tomu zde ale máme Nizozemsko, kde se uvažuje o novém projektu, pak Velkou Británii, která již schválila výstavbu další elektrárny, dále Španělsko, kde nová vláda přehodnocuje dřívější protijaderný postoj, a zejména nové členské země EU. Státy jako Maďarsko, Slovensko, Polsko, Litva či Bulharsko stále vidí v jaderné energii budoucnost.

Proč právě nové členské země na jádro tolik sázejí?

První důvod je v ekonomice. Myslím, že lidé v zemích s vyššími příjmy na obyvatele jsou připraveni platit více za elektřinu a je zde také rozšířenější názor, že jaderná energie je riskantní. Souvisí to ale rovněž s otázkou, zda daná země chce rozvíjet průmysl. Pokud máte ekonomiku založenou na službách a turistice, tak samozřejmě nepotřebujete tolik energie, jako když se soustředíte na průmyslovou výrobu. Německo sice od jádra upustilo, ale už teď víme, že jim to přináší problémy.

Jednou z mála zemí, kde v současnosti probíhá výstavba jaderné elektrárny, je Finsko. Projekt v Olkiluotu, který má na starost francouzsko-německé konsorcium Areva-Siemens se ovšem ukázal jako hodně problematický.

Ano, původní termín pro dokončení výstavby měl být v roce 2009. Nyní je jasné, že bude mít alespoň pětileté zpoždění. Jde však pouze o termín, který uvádí Areva, přičemž se najde jen málo lidí, kteří v něj skutečně věří.

Kvůli čemu nastalo to prodlení?

Prvním problémem bylo, že se podepsal kontrakt v situaci, kdy dodavatel neměl jasný návrh toho, co se má začít stavět (jde o nový typ reaktoru, známý jako Evropský tlakovodní reaktor - pozn. red.). Dalším problémem bylo, že se za každou cenu hledalo co nejlevnější řešení, což se také vymstilo.

Vladimír Šnídl