Rozhovor týdne: Bez zisku vydržíme i deset let, tvrdí spolumajitel Czech Coal

O tom, že má těžařská skupina Czech Coal ve svém portfoliu kromě dolů i akcie mosteckého hipodromu, se obecně ví. Když ale její spolumajitel Jan Dienstl pozval týdeník Ekonom na severočeské dostihové závodiště, vypadalo to zprvu, že jeho vztah ke koním je daleko důvěrnější. "Ne ne, na koni jsem seděl jen jedinkrát v životě, před 20 lety, jsem alergik. Ale je tady příjemné prostředí ke schůzkám," vyvedl nás z omylu rodilý Severočech.

Přitom by mu to ale v sedle náramně slušelo, zvláště s kovbojským kloboukem na hlavě a koltem u pasu. Stejně jako jeho dlouholetému parťákovi Pavlu Tykačovi. Právě oni dva jsou nyní hlavními hrdiny příběhu z "divokého severu", v němž proti sobě v honbě za haldou hnědého uhlí od boku pálí největší čeští miliardáři.

Kam až ve sporu o uhlí chcete zajít? Přerušíte těžbu?

Nechtěl bych tomu říkat spor, alespoň co se týče jednání s ČEZ o dodávkách uhlí z našeho lomu Vršany do jejich elektrárny v Počeradech. Z mého pohledu jsou to pořád obchodní jednání, přestože tvrdá. Naše filozofie je jednoznačná: Nechceme uzavírat desetiletý kontrakt, byť bychom se na něm asi domluvili snáze. To nic neřeší, za 10 let se vytěží jen asi pětina vršanského lomu. My chceme, aby kontrakt byl buď čtyřicetiletý, nebo abychom si k Vršanům elektrárnu přikoupili. Nechceme nic jiného, než aby náš důl měl zajištěnu budoucnost na celou dobu svého fungování, do roku 2055 či 2060.

Proč chcete kromě Počerad od ČEZ kupovat i elektrárnu Chvaletice?

Prostě proto, že je nyní na trhu k mání, ČEZ pro ni nemá uhlí. A my to uhlí máme a nemáme zase žádnou elektrárnu.

Varianta, že naopak vy prodáte firmě ČEZ důl Vršany, pro vás v úvahu nepřipadá?

Určitě ne. My jsme do Mostu přišli s filozofií být tady 10, 20 či 30 let. Pro nás to není obchodní případ typu "koupím, nalakuji, prodám". Nákupem dolů jsme přijali sázku na hnědé uhlí. A věřte, že to bylo velmi těžké rozhodování. Ale když už jsme se pro doly rozhodli, nebudeme je prodávat jen proto, že nám za ně někdo dává o 10 či 20 procent víc.

Počerady a Chvaletice chce koupit i Energetický a průmyslový holding (EPH). Už poslal do ČEZ nabídku. Kdy ji pošlete vy?

Přesné datum neřeknu, ale může to být ve velmi krátké době - týden, čtrnáct dní, měsíc.

Co když se s ČEZ na žádném řešení nedohodnete? Pošlete horníky na pracák?

Když to budu bagatelizovat, podepsat novou smlouvu s ČEZ je otázkou jediného dne a do konce roku je tak stále relativně dost času. A když nepodepíšeme dlouhodobý kontrakt, nikde není psáno, že na překlenovací období nemůžeme uzavřít čtvrtletní či půlroční. I kdyby se cokoli stalo, lidí z Vršan se určitě zbavovat nebudeme. Pro příští rok máme nakontrahován odběr asi čtyř milionů tun uhlí. S tímto objemem nebudeme sice tvořit žádný zisk, ale náklady pokryjeme. Neříkám, že by v nějakém okamžiku nemohli nějací zaměstnanci z firmy odejít, ale obživu jsme schopni zajistit. Můžeme pracovat na skrývkách a dalších vedlejších činnostech, což je investice do budoucna, a to vydržíme i 10 let.

Podle našich propočtů ale máte na příští rok nasmlouván odběr pouze asi 2,3 milionu tun. Uzavřeli jste snad nyní nějaké nové smlouvy?

Na spadnutí je třeba nový kontrakt s Unipetrolem. Trvají kontrakty s Elektrárnami Opatovice, s Třineckými železárnami, s teplárnou ve Strakonicích plus nějaké menší kontrakty. K tomu samozřejmě je třeba připočíst milion tun tříděného uhlí, které jsme schopni vyrobit a o které je na trhu velký zájem. Směřuje do lokálních výtopen.

Jak dlouho jste ochotni v tomto "neziskovém režimu" fungovat?

Dlouho. Nemáme žádné dluhy a máme povolení na stavbu nového energetického zdroje na kraji lomu Vršany s instalovaným výkonem 660 MW. Prostě bychom si počkali, až budeme mít svou vlastní elektrárnu, a v ní bychom pak spalovali vlastní uhlí.

Ale to může trvat řadu let, předpokládaný termín uvedení elektrárny do provozu je až rok 2021.

Jsme na to připraveni. Jak říkám, bez zisku vydržíme i 10 let, ale stále věřím, že se s ČEZ nakonec dohodneme.

Pokračování rozhovoru si můžete přečíst v posledním vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 22. března, nebo pod odkazem níže: