Ekonom v iPadu

Týdeník Ekonom (včetně tohoto článku) si můžete přečíst i na vašem iPadu.

APLIKACI STAHUJTE ZDE.

Jednak dorostla generace podnikatelů, která po roce 1989 byznys vybudovala a teď si ho chce co nejlépe ochránit. A za druhé je v Česku zřejmě pořád zakořeněna závist vůči podnikatelům, a ti se proto často chtějí schovat v anonymitě - vysvětluje obchodní ředitel společnosti Akont Trust Company Michal Friedberger, proč mají čeští podnikatelé stále zájem stěhovat majetek do zahraničí, když už je tolik nepálí samotné daně. Akont jim v tom pomáhá už od roku 1992.

Kdy se firmě vyplatí požádat o vaše služby?

Roční náklady na založení a udržování nadnárodní holdingové struktury se pohybují od zhruba 150 tisíc korun výše.

Jak se vyvíjí zájem?

Pořád evidujeme nárůst, a to například na Slovensku ještě větší než v Česku. Vedle těchto zemí se nyní už zaměřujeme i na rusky mluvící státy. Legislativa se posouvá ze západu na východ. Co je dnes v Nizozemsku, může být za pět let u nás, a na Ukrajinu se to dostane za dalších pět let.

Kdo je váš typický klient?

Střední a větší firmy, oblast podnikání je široká. Nadnárodní holdingovou strukturu můžete vytvořit na cokoli.

Jak máte zajištěno, že náhodou "nepomůžete" klientovi, který má nekalé zájmy?

Poskytujeme konzultace, s každým zájemcem o naše poradenství mluvíme a potřebujeme pochopit jeho motivace a současné fungování. Kdo sleduje protiprávní cíle, nechce se odhalit a ani k nám nepřijde. Zřídí si firmu sám přímo v zahraničí, a nebude to řešit v Česku.

Jaké jsou nejoblíbenější daňové ráje, kde mizejí české firmy - čtěte ZDE

Proč odtékají z Česka miliardy do daňových rájů - čtěte ZDE

Jak jsme na tom ve srovnání s ostatními zeměmi, pokud jde o veřejnou dostupnost informací o firmách?

Jedním extrémem je třeba Norsko, kde má veřejnost i možnost několik týdnů v roce nahlédnout do daňových přiznání, takže se skutečně ví, kdo je jak bohatý. V Česku a na Slovensku se dozvíte velké množství informací z obchodního rejstříku. A třeba na Kypru už tyhle informace nezískáte z domova po internetu, ale musíte jít na úřad a třeba jako obchodní partner se dozvědět, s kým máte tu čest.

Kam se teď nejvíce odchází?

V první polovině 90. let se nejvíce využívaly klasické offshorové země - Bahamy, Britské Panenské ostrovy, Belize. Nyní se ale stále častěji využívají onshorové země. Čili standardní evropské země, které poskytují zpravidla nějakou částečnou výhodu oproti průměrným podmínkám. Naproti tomu offshorové země nepožadují podávat daňová přiznání.

Mohlo by být i Česko daňovým rájem?

Teoreticky mohlo. Kdyby daň z příjmu právnických osob klesla pod 10 procent, tak by se o daňovém ráji dalo mluvit... Vše závisí na dvou věcech. Aby tu byl jasně predikovatelný vývoj pro podnikatele, aby věděli, že jim dnes naplánovanou a schválenou transakci nikdo za tři roky neočekávaně nezdaní. Viz třeba solární daň. A aby jim prostředí nabídlo nějakou jednoduše využitelnou výhodu - jistým pokusem byly investiční pobídky. Bohužel jejich získání bylo značně složité a využitelné pouze pro velké společnosti. Podobné šance, totiž poskytnout firmám výhodné podmínky pro investování v jiných evropských zemích, se chopilo například Nizozemsko. Zhruba 30 procent zahraničních investic do Česka - podle statistik České národní banky - proto přiteklo přes Nizozemsko.

Martin Mařík

Foto: Michaela Hasíková

Související