EKONOM: Pozvali jsme Řeky na ouzo, aby vysvětlili, proč nemají radost z půjčky

Zkazky o líných Řecích, kteří místo práce popíjejí ouzo, v lepším případě stávkují, o tisícových platech uklízeček či bonusech za včasný příchod do práce se poslední roky nesou Evropou. Vždy nabírají na síle v době, kdy se rozhoduje o pomoci této zadlužené jihoevropské zemi.

Stejně jako v posledních týdnech, než v úterý ministři financí eurozóny po dlouhém vyjednávání nakonec schválili pro Řecko další půjčku ve výši 130 miliard eur, tedy zhruba 3,3 bilionu korun. Atény zaplatí navíc nižší úroky z první půjčky, banky škrtnou Řecku 100 miliard eur a Evropská centrální banka se vzdá zisku z dluhopisů. Přestože zemi hrozil neřízený bankrot, Řekové z toho příliš velkou radost nemají.

Pozvala jsem několik svých přátel se slovy "pojďte obhájit Řecko" na sklenku ouza do místní kavárny. Pozvání přijali Eleni (54), Řekyně narozená v Čechách, která v Řecku žije přes 30 let, učitel hudby Jannis (40) se svojí českou manželkou Klárou (32), matkou dvou dětí, stavební inženýr Alekos (50) a podnikatel Spyros (62). Měli jedno společné: když řecký parlament hlasoval o další půjčce, demonstrovali. Proti půjčce, která má jejich zemi zadlužit na 40 let. Proti půjčce, která podle nich nikam nevede, protože je pak potřeba si půjčovat další peníze, aby bylo na splácení úroků. Proti půjčce, která v jejich očích postihne nejslabší sociální vrstvy.

Při každé velké demonstraci se najde skupina výtržníků, která ničí, pálí a rabuje. Eleni tvrdí, že za výtržnostmi stojí policie, která měla v davech své lidi (i z řad cizinců) rozpoutávající boje. Vyrabované zboží se pak prý prodávalo velmi levně v sousední Albánii. Jannis s Klárou odsuzují rabování, ale vysvětlují, že jedině zapálením státních budov mohou dát vládě najevo svoji nevoli. V parlamentu se hlasuje o budoucnosti země, ale lid se k ní nemůže vyjádřit. Podle nich totiž hlasuje vláda, která nebyla nikým zvolena (prozatimní vláda technokratů), v čele s premiérem, významným bankéřem, který byl nasazen nadnárodními bankami, aby hájil jejich zájmy. Demonstrují za to, aby byli hnáni k zodpovědnosti ti, kteří zemi přivedli na pokraj krachu. Ti, kteří v minulosti rozházeli a nakradli miliardy eur.

Z kopce dolů

Premiér Lukas Papadimos prohlásil, že pokud země půjčku nedostane, nastane neřízený bankrot, stát nebude mít dost peněz na vyplácení platů a důchodů, zhroutí se celý systém. Alekos se Spyrosem nesouhlasí. Přidávají se i ostatní. Jeden přes druhého tvrdí, že tenhle strašák je vytažen vždy, když začne být půjčka, tak výhodná pro bankéře a tak nevýhodná pro Řeky, ohrožena. Je to jen propaganda velkých národů, které chtějí Řecko zničit.

Naopak soudí, že je třeba upravit špatné zákony. Místo snižování platů a zvyšování cen a zavádění nových daní by měl stát více podporovat ekonomiku a podnikání. Spyros vypráví, že i když podniká už mnoho let a jeho rukama protekly desítky milionů eur, nikdy nebude bohatý. Každý, kdo podniká, musí totiž nejdříve prorazit hustou síť nekonečné administrativy, uplatit úředníky a pak platit, platit a zase platit. Klára se rozčiluje, že do Řecka se dováží ovoce a maso z Argentiny, brambory z Egypta, rozpínají se řetězce německých supermarketů a přitom je zde vše na dosah ruky. Řecko má nerostná bohatství, námořnictví, památky a cestovní ruch.

Pokračování článku si můžete přečíst v spoledním vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 23. února, nebo pod odkazem níže: