Manažeři uvažující o strategii pro dnešní globální ekonomiku uslyší vzájemně si odporující rady. Podle jedněch si máte rychle vybudovat celosvětové aktivity a předstihnout konkurenty, podle druhých není tento přístup až tak výhodný.
Ti, kteří jsou pro globální přístup - a patří k nim i Thomas Friedman se svou proslulou knihou World Is Flat - tvrdí, že úspěch vyžaduje brát svět jako jednu entitu.
Ti, kteří jsou pro omezenější, regionální strategii, tvrdí, že svět je integrován jen zčásti a že inteligentní firmy mohou těžit z rozdílů mezi jednotlivými státy a regiony. Skutečností je, že ani jeden přístup neplatí za všech okolností.
Britští profesoři Chris Carr a David Collins ve svém příspěvku v MIT Sloan Management Review (1) uvádějí, že kritériem musí být dynamika konkrétního odvětví, zejména úroveň koncentrace čtyř největších konkurentů (nazývají to global concentration ratio - CR4).
Podle jejich analýzy má 50 odvětví vysokou míru koncentrace - v průměru 50 %. To však samo o sobě nic neznamená, důležitý je vývoj tohoto ukazatele, a ten naznačuje výrazné rozdíly mezi odvětvími: Některá, jako ocel a cement, koncentraci rychle zvyšují, jiná, jako auta, ji v podstatě snižují.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



