Není tomu tak dávno, co jsme se švejkovským úsměvem hodnotili nedokonalost korejské elektroniky a s despektem porovnávali korejská auta s octaviemi. Mávali jsme rukou nad zprávami, které naznačovaly, že Jižní Korea má o čtvrtinu větší pracovní nasazení a že za ukončené vzdělání je u nich považováno absolvování alespoň dvou univerzit, z nichž jedna musí být v angličtině.
Psala se druhá polovina 90. let, přecházeli jsme z taxikářského podnikatelského modelu do obleků, bílé ponožky jsme vyměnili za černé, hochštaplerská podnikatelská sdružení vystřídaly odborné asociace a zažívali jsme první ekonomickou krizi. Bylo nám již jasné, že růst ekonomiky bude s mírou našich exportních aktivit svázán zcela zásadně. Před Jižní Koreou jsme měli výrazný náskok, navíc jsme byli přesvědčeni, mnou nevyjímaje, že tamní protekcionistický model podpory exportu povede k záhubě.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 50 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později