Mráz za Uralem zajistí Čechům desítky miliard korun

Z Ruska do Česka neproudí pouze arktická zima, ale v posledních týdnech také miliardové obchody. Během nedávné návštěvy ruského prezidenta Dmitrije Medveděva v Praze podepsala Jamalská železniční společnost s brněnskou firmou OHL ŽS kontrakt na výstavbu železnice dlouhé 400 kilometrů mezi městy Obskaja-Salechard-Nadym na severním Uralu.

Jako generální dodavatel projektu bude OHL ŽS vybírat subdodavatele a podle zjištění týdeníku Ekonomu počítá s výrazným zapojením tuzemských společností. 

"Analyzujeme možnosti českých firem. Nejde nám jenom o nás, ale chceme, aby české dodávky dosáhly padesátiprocentní podíl,“ uvedl Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel OHL ŽS.

Půjde především o strojařské firmy, s nimiž se chystá OHL ŽS uzavřít smlouvy během května až srpna. Například DT Prostějova by mohl dodat výhybky, AŽD zabezpečovací zařízení, Vítkovice Machinery mostní konstrukce, Třinecké železárny kolejnice a ŽPSV betonové pražce.

České firmy by tak měly získat polovinu zakázek na výstavbě železnice v Rusku za 1,6 miliard euro, přibližně 40 miliard korun. Stejně tak i české banky se budou podílet z poloviny na vývozních úvěrech. Informuje o tom dnešní vydání týdeníku Ekonom.

Impuls i pro české banky

Do stavební části projektu přímo na místě se rozhodl generální dodavatel zapojit především ruské firmy, které mají s pracemi v extrémních podmínkách, kdy se teploty pohybují kolem mínus 40 stupňů Celsia, zkušenosti. „Země je promrzlá jeden až dva metry hluboko. A stavět jen v létě, kdy je až 25 stupňů, nejde, protože to se povrch mění na bažiny s pískovými ostrůvky. Stavební sezona tam začíná na podzim a končí z jara,“ uvedl generální ředitel OHL ŽS Štefl.

Na čtyřicetimiliardové investici se poskytnutím úvěrů budou společně podílet i české a ruské banky. V současné době má ČEB (Česká exportní banka), která požádala o pojištění EGAP (Exportní garanční a pojišťovací společnost) podepsanou mandátní smlouvu na zajištění české části financování celého projektu.

Jak se podařilo Ekonomu zjistit jde zhruba o úvěr ve výši přibližně 20 miliard korun (800 milionů eur). Na této částce se budou podílet i komerční banky, jako například ING Bank, UniCredit a další. Ruská strana by měla zajistit zbylou část financování s tím, že dojde k významnému zapojení ruských státních bank, píše týdeník Ekonom.

Více se o kontraktu dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 9. února, nebo pod odkazem níže: