Ekonom v iPadu

Týdeník Ekonom (včetně tohoto článku) si můžete přečíst i na vašem iPadu.

APLIKACI STAHUJTE ZDE.

Vývoj české ekonomiky je silně ovlivňován situací v eurozóně. Její ekonomický růst ve třetím čtvrtletí loňského roku dále přibrzdil na 1,4 procenta. Ke zpomalení přitom došlo ve většině zemí eurozóny, včetně Německa a Slovenska, tedy dosud rychle rostoucích největších obchodních partnerů České republiky. Kromě Řecka a Portugalska se do meziročního poklesu dostaly nově i Kypr a Slovinsko. Je přitom pravděpodobné, že v závěru roku tyto trendy vývoje dále pokračovaly.

Spolu s tím se zhoršují též výhledy eurozóny na letošní rok, a přibližují se tak k alternativnímu scénáři prognózy, který na podzim loňského roku představila ČNB (viz Ekonom č. 45/2011). Důvodem je fiskální konsolidace vynucená dluhovou krizí a vysoká nejistota ohledně budoucího vývoje oslabující spotřebu domácností i firemní investice.

Zpomalení naopak jen zčásti tlumí rostoucí cenová konkurenceschopnost evropských vývozců díky oslabení eura vůči dolaru. Letos tak dojde podle aktuálních predikcí zahraničních analytiků k poklesu HDP eurozóny celkově o 0,3 procenta. Z pohledu české ekonomiky je příznivé alespoň to, že naši nejvýznamnější obchodní partneři si zřejmě zachovají mírný růst, takže poptávka po českém vývozu se i v letošním roce slabě zvýší.

Na nepříznivý makroekonomický vývoj a další prohloubení dluhové krize reagovala ECB v listopadu a prosinci 2011 dalším snížením úrokových sazeb až na jedno procento. Na konci prosince navíc ECB uskutečnila historicky první aukci k dodání likvidity bankovnímu sektoru na tři roky. V letošním roce je očekáván další pokles sazeb ECB, pravděpodobně až na 0,5 procenta, přičemž prostor k tomu jí dává i výhled poklesu inflace ke dvěma procentům.

HDP: letos stagnace

Spolu se zpomalením eurozóny došlo ve třetím čtvrtletí 2011 ke snížení růstu české ekonomiky, a to na 1,2 procenta. Nízký růst přitom neodráží jen vývoj zahraničního obchodu, ale také slabou domácí poptávku. Čistý vývoz přispěl ve skutečnosti ke zvýšení HDP kladně, zatímco ostatní - tedy domácí - složky poptávky meziročně klesaly. V závěru roku růst zřejmě dále zpomalil. Celoroční výsledek tak lze odhadnout na 1,7 procenta, což je oproti předchozí prognóze znatelně méně.

Pro letošní rok nová prognóza ČNB očekává meziroční stagnaci ekonomiky. Důvodem bude výrazný útlum dynamiky zahraniční poptávky a pokračující konsolidace veřejných rozpočtů. Saldo zahraničního obchodu ve stálých cenách přitom poklesne, zatímco domácí poptávka se jen lehce zvýší.

V roce 2013 by se ekonomika měla vrátit k růstu ve výši necelých dvou procent. Znovuoživení zahraniční poptávky bude povzbuzovat vývozy a návazně též investice. Spotřeba domácností vzroste o jedno procento v důsledku postupného zrychlování růstu mezd. Spotřeba vlády v příštím roce lehce klesne v souvislosti s předpokládanými úspornými opatřeními, která budou motivována snahou kabinetu neodchýlit se příliš od plánovaného snížení rozpočtového schodku.

V průběhu letošního roku předpovídá prognóza mírný nárůst nezaměstnanosti, respektive pokles zaměstnanosti. Zároveň dojde ke zpomalení růstu mezd v soukromé sféře na 2,5 procenta. K obratu na trhu práce by mělo dojít až v roce 2013, kdy mzdy zrychlí svůj růst na více než tři procenta a zaměstnanost se začne mírně zvyšovat. Sezonně očištěná míra registrované nezaměstnanosti by měla kulminovat na začátku příštího roku lehce nad devíti procenty, následně by měla zvolna klesat.

Nafta zůstane drahá

Inflace se koncem loňského roku pohybovala mírně nad dvouprocentním cílem ČNB. Jejím zdrojem byly kromě regulovaných cen zejména rostoucí ceny potravin, v nichž se již zčásti - podle odhadů ČNB více než z poloviny - projevil vliv změny snížené sazby DPH z 10 na 14 procent. Do cen rovněž prosakoval dopad oslabeného měnového kurzu koruny. Slabá domácí poptávka a nízký růst mezd naopak cenový vývoj tlumily.

Na začátku letošního roku inflace vzroste těsně nad tři procenta v důsledku výše uvedeného zvýšení sazby DPH. Bez prvotních dopadů změn nepřímých daní, od nichž ČNB odhlíží při svém rozhodování o měnové politice, však zůstane inflace v blízkosti inflačního cíle. Druhotné dopady změny DPH do inflačních očekávání a mzdového vývoje jsou přitom předpokládány nevýrazné, v souladu s historickou zkušeností i utlumenou ekonomikou.

Ceny potravin bez vlivu změn daní by měly v průběhu roku 2012 zpomalovat v návaznosti na meziročně klesající ceny zemědělských výrobců. Ceny pohonných hmot zůstanou relativně vysoké, ale jejich meziroční růst se rovněž zmírní v souvislosti s očekávaným lehkým poklesem cen ropy na světových trzích a obnoveným posilováním koruny vůči dolaru. Růst regulovaných cen by měl na začátku roku zrychlit až téměř k 10 procentům kvůli zvýšení cen energií, regulovaného nájemného, vodného a stočného. Cenový vývoj bude v letošním roce nadále tlumen jádrovou inflací, která by na začátku roku měla být ještě záporná; v průběhu roku pak bude postupně narůstat, nicméně se udrží pod jedním procentem.

Počátkem roku 2013 primární vliv letošních daňových změn odezní a sjednocení sazeb DPH na začátku příštího roku na úrovni 17,5 procenta bude mít v souhrnu slabě protiinflační dopady. Inflace se tak vrátí pod dvě procenta. Jádrová inflace s návratem ekonomiky k růstu a s oživením mzdové dynamiky dále zrychlí až ke dvěma procentům v závěru roku. Ceny potravin porostou naopak již jen mírným tempem, stejně jako regulované ceny. Ceny pohonných hmot by měly dokonce meziročně klesat v návaznosti na nižší ceny ropy a pozvolné posilování kurzu koruny vůči dolaru.

Sazby nadále nízké

Na úrokové sazby momentálně působí protichůdné vlivy. Faktorem ve směru jejich zvýšení je kurz koruny, která na konci loňského roku výrazně oslabila a na slabších úrovních zůstala - přes dílčí krátkodobé výkyvy - i počátkem roku letošního. Důvodem tohoto oslabení byla nejistota související s prohloubením dluhové krize v eurozóně a zhoršený výhled zahraniční poptávky. Pro vyšší sazby hovoří rovněž zvýšený růst regulovaných cen počátkem letošního roku.

Faktorem v opačném směru je protiinflační vývoj domácí ekonomiky a nízký výhled úrokových sazeb v eurozóně. Tyto vlivy se aktuálně vyvažují, nicméně kurz koruny by se měl postupně vrátit k postupnému posilování, i když ve srovnání s předchozími prognózami pomalejším tempem. Také letošní rychlý růst regulovaných cen je dočasný. S prognózou je tudíž celkově v souladu nejprve stabilita a následně mírný pokles tržních úrokových sazeb. Prognóza budoucího vývoje úrokových sazeb se tak oproti minulé předpovědi posunula na svém delším konci směrem dolů.

Tomáš Holub
ředitel sekce měnové a statistiky ČNB

INFOGRAFIKA: Nová prognóza ČNB

 

2,5 %
S takovým růstem mezd v soukromém sektoru pročítá prognóza ČNB na letošní rok.

Kurz koruny se v průběhu roku vrátí k postupnému posilování.

Související
Zobrazit