Sankce EU vyvolávají v Íránu paniku obyvatel a problémy národní měny

Fronty před bankami, nakupování dolarů u pouličních veksláků a mimořádné zasedání poslanců. Takové projevy má hluboký propad íránského rijálu v posledních týdnech. Západní experti, ale i íránští analytici to považují za jeden z prvních hmatatelných dopadů stupňujících se mezinárodních sankcí vůči Íránu.

Na Evropu však snaha zabránit Teheránu v obohacování uranu může mít také dopad - především ve formě zvýšení cen pohonných hmot, v případě vyostření konfliktu i krátkodobé přerušení dodávek z Perského zálivu."Je to součást psychologické války proti islámské republice," citoval konzervativní íránský deník Kajhán guvernéra íránské centrální banky Mahmúda Bahmaního. Šlo o jeden z mála výroků připouštějících dopady politiky západních vlád na íránské hospodářství. Oficiálně Teherán trvá na tom, že problémy národní měny a rostoucí panika obyvatel nemají s postihem ze strany Západu nic společného. I když se objevily přesně v době, kdy Spojené státy i Evropská unie vyhlásily sankce proti íránské centrální bance.

Embargo EU

Koncem minulého týdne se na teheránském bazaru dolar prodával za historicky rekordních 20 tisíc rijálů, zatímco oficiální kurz se pohyboval kolem 14 tisíc. Loni přitom oficiální i neoficiální kurz byly skoro totožné a oscilovaly mezi 11 tisíci a 12 tisíci rijálů za dolar. Guvernér Bahmaní slibuje tvrdá opatření ke stabilizaci měny a zasáhl i parlament. Minulý týden íránská televize varovala, že nákupy tvrdé měny u pouličních směnárníků už jsou ilegální - vláda se zkrátka snaží udržet kurz co nejpříznivější, zatímco ten skutečný odrážející stav ekonomiky se pohybuje výrazně jinde. "Na prosazování zákonů budou vyčleněni policisté, a nebudou chodit v uniformách," citovala agentura Mehr šéfa íránského bankovního dozoru Ebráhíma Darvíšího. Místní média už přinášejí zprávy o zátazích a zatýkání směnárníků na teheránském bazaru, který je považovaný za neoficiální centrum íránského hospodářství.

Ať už neklid se sankcemi souvisí, či nikoli, začátkem týdne přišla další rána. Evropská unie schválila embargo na dovoz íránské ropy, protože Islámská republika odmítá zastavit program obohacování uranu a na přelomu roku navíc otevřela nový, podzemní závod ve Fordou. Až 1. července začne evropské embargo platit naplno, Teherán přijde nejméně o čtvrtinu svého exportního trhu. Teheránští komentátoři a politici tvrdí, že cílem není jaderný program, ale podkopání íránského režimu, tak jako se o to pokoušely USA od 90. let.

Na předchozí sankce íránští představitelé obvykle reagovali prohlášeními, že se jim země přizpůsobí a že to alespoň posílí její soběstačnost. Předloni začal Teherán razantně budovat nové kapacity pro výrobu pohonných hmot, protože ty musí paradoxně dovážet.

INFOGRAFIKA: Íránský ropný průmysl

INFOGRAFIKA: Írán hrozí zablokováním Homruzského průlivu

Více se o tématu dočtete v reportáži Břetislava Turečka, blízkovýchodního zpravodaje Českého rozhlasu, v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 26. ledna, nebo pod odkazem níže: