Apendix sice nemá pověst zrovna smysluplného orgánu, přesto i slepé střevo našlo v medicíně svoje zastánce. Postavil se za něj například lékař William Parker s kolegy. Podle nich by mohlo sloužit jako útočiště pro prospěšné bakterie. Všichni máme v těle zhruba kilogram bakterií, které hrají významnou roli například ve zpracování potravy. Při úporných průjmových onemocněních můžeme o tyto společníky přijít společně se zbytkem obsahu našich střev. Nehrozí nám pak jen špatné trávení, ale také invaze nebezpečných mikroorganismů na uvolněné místo. Slepé střevo v takových případech podle mínění doktora Parkera slouží jako "záchranný vak", ve kterém prospěšné bakterie přežijí výplach, a pak střeva znovu osídlí. Jak ale hypotézu ověřit? Lékaři nemohou vzít pacienty se slepým střevem a bez něho a zkušebně je nakazit třeba cholerou. Nepomůže ani statistika, protože z rozvojových zemí, kde jsou tyto nemoci časté, nemáme přesné informace. A co nejhůře, potkani, oblíbené oběti experimentů na lidech nepřípustných, slepé střevo nemají.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později