Apendix sice nemá pověst zrovna smysluplného orgánu, přesto i slepé střevo našlo v medicíně svoje zastánce. Postavil se za něj například lékař William Parker s kolegy. Podle nich by mohlo sloužit jako útočiště pro prospěšné bakterie. Všichni máme v těle zhruba kilogram bakterií, které hrají významnou roli například ve zpracování potravy. Při úporných průjmových onemocněních můžeme o tyto společníky přijít společně se zbytkem obsahu našich střev. Nehrozí nám pak jen špatné trávení, ale také invaze nebezpečných mikroorganismů na uvolněné místo. Slepé střevo v takových případech podle mínění doktora Parkera slouží jako "záchranný vak", ve kterém prospěšné bakterie přežijí výplach, a pak střeva znovu osídlí. Jak ale hypotézu ověřit? Lékaři nemohou vzít pacienty se slepým střevem a bez něho a zkušebně je nakazit třeba cholerou. Nepomůže ani statistika, protože z rozvojových zemí, kde jsou tyto nemoci časté, nemáme přesné informace. A co nejhůře, potkani, oblíbené oběti experimentů na lidech nepřípustných, slepé střevo nemají.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



