- Majiteli jsou Petr Špringer, Ladislav Chodák a Jiří Kovář.
- Firma vznikla v roce 1990 jako pátá v Brně.
- Původně se zabývala měřicími systémy, počítači a vydáváním IT literatury.
- V současné době se zaměřuje hlavně na řídicí systémy pro letecký průmysl a projektování, inženýring, dodávky a řízení staveb větších investičních celků v energetice, petrochemickém a chemickém průmyslu.
- Vedle Česka působí v USA, Francii, Iráku, Rusku, Ukrajině a Bělorusku.
- Firma zaměstnává 180 lidí.
- Za rok 2011 firma očekává obrat ve výši jedné miliardy korun.
Týdeník Ekonom (včetně tohoto článku) si můžete přečíst i na vašem iPadu.
APLIKACI STAHUJTE ZDE.
Už Varel Frištenský ve hře Dobytí severního pólu tvrdil, že na Kokoříně bylo lépe. "Byly tam pískovcový skály, občerstvení, co je tady? Prd," charakterizoval zemi ledu. Rovněž zaměstnanci brněnské firmy Unis, kteří v Rusku, pár kilometrů od polárního kruhu postavili jednotku na zpracování ropy, neplanou nadšením.
"Krajina je fádní, nízká vegetace, písčiny, močály, stovky kilometrů stále totéž. A v zimě více než minus 50 stupňů Celsia," popisuje Jaroslav Koníček, ředitel realizace společnosti Unis. Jedná se však o jednu z největších zakázek firmy. V přepočtu do ní ruská strana vložila 1,2 miliardy korun.
Unis do projektu vstoupil původně jen jako subdodavatel, posléze vedl celou výstavbu. Úpravna surové ropy, kterou loni uvedli do provozu, leží 60 kilometrů severovýchodně od naftařského města Usinsk v ruské autonomní Republice Komi. Vedle části projektu a dodávek zajišťovala brněnská společnost i montáž, autorský dozor a spuštění provozu. Navíc vybudovala kotelnu a obytný komplex.
Dodavatel extrémních řešení
Rafinerie se většinou staví v extrémních podmínkách. Unis aktuálně působí jak v Rusku, Bělorusku, tak také v Iráku, kde vyprojektoval a dodal dvě jednotky a na další dvě zakázky si dělá naděje.
"Samozřejmě do takových podmínek nedodáváme stejná zařízení, ale modifikovaná, protože v Iráku bývá běžně plus 45 stupňů Celsia a v Rusku u polárního kruhu naopak minus 45 stupňů," přibližuje klimaticky rozdílná pracoviště Jiří Kovář, předseda představenstva a spolumajitel Unisu. Podle jeho zkušeností se při práci v terénu mnohem hůře snášejí mrazy než vedra. Proto byla zakázka pro Rusy náročnější.
V průměru bylo na staveništi u severního pólu 10 až 15 Čechů jako supervize. Celoročně, bez přestávky, tedy i za třeskutých mrazů. Mimochodem úpravna ropy od firmy Unis má garantovanou teplotu, při níž funguje na 100 procent, minus 53 stupňů Celsia. "Ale jedna věc je provoz jednotky za takovéto teploty, a druhá budování díla za extrémních podmínek," míní Kovář. "To už hraničí se schopností člověka se vůbec pohybovat, pak už není práce ani efektivní," dodává.
Snesitelnost chladu se podle jeho slov odvíjí od vlhkosti vzduchu. Pokud je vzduch suchý a svítí slunce, je venku i při minus 45 bezproblémově. Ale je-li vlhko a fouká vítr, je pobyt při minus 45 až 50 stupních nebezpečný. "Hrozí, že se člověku během několika minut udělají omrzliny na obličeji," říká Koníček.
V Usinsku jsou takzvané "specadeždy", tedy obchody se speciálním oblečením do velkých mrazů. "V tuzemsku by kompletní ošacení pro jedince přišlo tak na 40 tisíc korun, tam nás stálo pět tisíc," dodává.
Vlakem nebo letadlem
Zaměstnanci Unisu se však při stavbě úpravny ropy nepotýkali pouze s mrazem. Hlavně doprava materiálu k polárnímu kruhu byla podle Koníčka velmi náročná. Do Usinska totiž nevede silnice, pouze železnice nebo je zde letiště. Jenže poslat potrubí letadlem by bylo velmi drahé, proto naprostá většina zařízení putovala kamiony do Moskvy, pak železnicí do Usinska a tam se opět přeložila na automobily, které ji dopravily na staveniště. "Těch 60 kilometrů silnice mezi městem a rafinerií ovšem připomínalo spíše tankodrom. A nesmíte tam nikde zůstat stát, protože přes noc byste buď zmrzli, nebo měli problémy s vlky či medvědy," líčí Koníček. Motory automobilů se v oblasti polárního kruhu v noci ohřívají pomocí elektrického topení, nebo se jednoduše nechají běžet až do rána. Jinak by zamrzly.
Nejsevernější oblasti zeměkoule mají vysoký energetický potenciál. Ovšem kvůli obtížným klimatickým podmínkám a s tím spojenou náročností těžby se zde těžba teprve rozbíhá.
Pro Unis byl kontrakt v Republice Komi první zkušeností s extrémním mrazem, a jak věří, ne poslední. Plánují se k ropným nalezištím, která patří soukromé společnosti Jenisej, vrátit. Naftařské firmy jsou v současné době v Ruské federaci totiž nuceny kvůli vládnímu nařízení zvýšit výtěžnost ropy. "V současné době zde přepracují tak 75 procent ropy, více ne, zbytek jde na topné oleje. Takže je velmi pravděpodobné, že bychom v kontraktu pokračovali," věří spolumajitel Unisu Kovář.
Marcela Honsová
1,2 mld. Kč
Taková je hodnota kontraktu na výstavbu úpravna ropy v Ruské federaci.
Úpravna ropy, kterou vybudovala brněnská společnost Unis , se nachází jen 20 kilometrů od polárního kruhu. Foto: Jan Rasch