Nepříjemné noční zvuky, které vydávají mnozí lidé, jsou asi staré jak lidstvo samo a zaručených receptů, jak si s nimi poradit, existuje celá řada. Obvykle za ně může zhoršená průchodnost dýchacích cest působená například otokem sliznic vlivem rýmy či zvětšené mandle, obezita, alkohol, kouření či nadměrná únava.
Mnohdy tedy stačí zlepšit životosprávu a životní návyky a chrápání je pryč. Jenže co když to není tak jednoduché? Chrápání může být vnějším projevem závažné choroby zvané syndrom spánkové apnoe (SAS).
Typické jsou pro ni opakující se poruchy dýchání - apnoe, které se nejčastěji projevují pauzami v dýchání, chrápáním a přerušovaným spánkem. Přerušením nebo snížením průchodnosti vzduchu v dýchacích cestách dochází v těle k řadě negativních procesů, třeba k menšímu okysličení krve nebo poruchám krevního tlaku.
Ohroženi jsou především muži
Apnoe trvají nejméně 10 sekund a opakují se vícekrát za hodinu během spánku. Spáč se tedy během noci jen těžko nebo jen na krátkou dobu dostává do hlubokého spánku, který je nezbytný pro regeneraci organismu. Následkem je denní únava a ospalost.
Typické jsou poruchy koncentrace, zhoršení pracovního výkonu, mikrospánky či usínání při monotónní činnosti. Není těžké si kvůli tomu představit vyšší procento úrazů či větší riziko dopravní nehody. Bohužel se tato porucha spánku může projevit i vyšším výskytem kardiovaskulárních onemocnění, včetně infarktu myokardu, hypertenze, vyšším výskytem cévních mozkových příhod.
SAS trpí odhadem až 10 procent populace s převahou mužů, a výskyt se zvyšuje po čtyřicátém roce a při obezitě. A jak zjistit, jestli chrápání je jen drobná životní nepříjemnost, nebo příznak SAS? Navštivte spánkovou laboratoř. Tam zjistí, zda jde o běžné domácí chrápání, či o rizikovější SAS s možnými vážnými důsledky.
Aleš Březina, ředitel divize SIAD organizace Healthcare