Město Šumperk chce od poslanců sto milionů na dokončení čtyřproudé silnice, která by je spojila s Mohelnicí. Tamní starosta Zdeněk Brož si bez ní nedovede představit rozvoj města a jeho okolí.

"Ze státního rozpočtu ale nic dát nemůžeme, není z čeho," říká s ohledem na situaci ve státní pokladně šéf rozpočtového výboru poslanecké sněmovny Pavel Suchánek (ODS). Ten zároveň přiznává, že rozpočet na příští rok ani žádné prorůstové ambice nemá. "Je pokusem udržet ve veřejných financích status quo," připouští Suchánek.

To přitom nebude vůbec jednoduché, ministr financí Miroslav Kalousek dopředu varuje, že se rozpočet bude počátkem roku upravovat a bude se v něm vzhledem k váznoucí české i světové ekonomice škrtat.

Zakleté investice

Příklad Šumperka týden před závěrečným hlasováním o rozpočtu zároveň ukazuje na nevyhovující strukturu státních financí, které většinu výdajů směřují do sociální sféry. V Šumperku totiž nejde o spotřebu, ale o investice, které mají pomoci roztočit upadající hospodářství.

Ekonom Tomáš Sedláček, který má v NERV na starost veřejné finance, už tak kategorický k požadavku uvedeného města jako ministr financí není. "Pokud jde o dlouhodobě připravovanou akci, která se stejně jednou bude muset uskutečnit, tak bych zcela proti nebyl," řekl týdeníku Ekonom. Na druhou stranu připouští, že nyní za nastupující recese rozsáhlejší stimulace ekonomiky nepřichází v úvahu. Přednost má mít stabilizace rozpočtu a opatření zvyšující konkurenceschopnost podniků.

Peníze na dopravní investice přitom čeští politici vždy považovali za hlavní opatření k podpoře růstu. Teoreticky vzato je co dohánět. Rozpočtové výdaje na dopravu kvůli recesi, sníženým dotacím z Evropské unie a snaze Nečasovy vlády srazit deficit výrazně klesají. Z letošních 57 na 42 miliard korun v roce 2012. Spolu s tím jdou o osm procent dolů i celkové kapitálové výdaje státu.

V TOP 09, která stojí za svým spořivým ministrem financí, panují nad významem nových silnic pro rozvoj ekonomiky pochybnosti. "Všichni o nich mluví jako o růstovém faktoru, ale žádné jednoznačné důkazy neexistují. Španělsko má infrastrukturu vynikající. Také v Itálii vynaložili na silnice velké prostředky. Stejně však tyto státy vykazují nízký růst a čelí hospodářským problémům," podotýká poslanec TOP 09 František Laudát. Další věcí podle něho je, že se při těchto stavbách plýtvá a problémy bývají s kvalitou odvedených prací.

Větší šanci než třicetitisícový Šumperk tak mají při závěrečném hlasování o rozpočtu požadavky školského výboru na další peníze pro vzdělání, které také má růstový potenciál. Na poslední chvíli se na jednáních mezi sněmovnou a resortem financí hledá 1,2 miliardy korun pro vysoké školy. Předseda Suchánek naznačil, že alespoň část se najde. Také vzdělání a věda představují nepochybně prvořadý hospodářský faktor, vysoké školy se stejně v případě úspěchu pouze vrátí k výdajům v letošní výši.

Zcela z říše snů zůstává ambiciózní návrh poslanců ODS Radima Vysloužila a Pavla Béma uvolnit 900 milionů korun na zvýšení konkurenceschopnosti domácí filmové produkce. Navzdory ujištění obou zákonodárců, že by pak bylo možné soutěžit při realizaci velkých filmových projektů se zeměmi jako Velká Británie či Německo a zbylo by i na ryze české filmy.

Vynucené úspory

Kdyby ministr Kalousek při přidělování dotací na poslední chvíli ustoupil, jen těžko by mohl obhajovat tvrzení, že jeho rozpočet je alespoň úsporný. Už tak počítá s deficitem 105 miliard korun.

Poslední rozpočet s přijatelným 20miliardovým schodkem byl v roce 2008. V následujících letech premiéři spolu se svými ministry financí Kalouskem a Eduardem Janotou přidali k existujícímu státnímu dluhu skoro půl bilionu korun. Zvýšili ho téměř o polovinu. Důvod? Nejprve výrazné snížení daní, vzápětí neočekávaný propad ekonomiky.

Problém omezených investic je spojen nejen s prudce rostoucím státním dluhem, ale i s tím, že tyto výdaje vytlačují stále rostoucí sociální dávky.Kalousek musel zapomenout na někdejší plány srazit mandatorní (tedy ze zákona povinné) výdaje pod 50 procent rozpočtových výdajů. Před čtyřmi lety představovaly 51 procent, teď se položky na důchody, státní sociální podporu a dávky pro nezaměstnané i nemajetné plánují ve výši 58 procent z celkových výdajů a dosáhnou 694 miliard korun.

Pro vládní pravici jde o potvrzení nebezpečného trendu, kterému se nedaří čelit. Levice naopak upozorňuje, že podíl sociálních výdajů na HDP představuje jen 18 procent a zůstává pod průměrem vyspělých západoevropských zemí. V Německu na ně jde podle Eurostatu 27 procent, ve Švédsku dokonce 29 procent HDP.

Keynesiánci dodávají, že právě tyto výdaje v době recese zmenšují propad poptávky soukromého sektoru, který jinak dál tlačí výrobu dolů.

Scénář pro eurokrach

Debata o jakýchkoli rozpočtových přesunech zřejmě ani nebude možná. "Spolu s experty z NERV dáváme dohromady scénáře budoucího vývoje a spíše nám vychází, že bude nutné škrtnout miliardy korun, nebo je získat z daní. Nejpravděpodobnější je kombinace obojího," vysvětluje náměstek ministra financí pro rozpočet Jan Gregor.

Naráží na zhoršující se ekonomické výhledy. Ještě v létě resort počítal s 2,5procentním růstem. Goldman Sachs ho nyní odhadl na mizivých 0,3 procenta. Mezi vládními experty převažují obavy z dlouhodobé stagnace, ze "ztraceného desetiletí".

Situace přitom může být podstatně horší. "Pokud by došlo ke kolapsu v zemích eurozóny, tak to bude mít fatální hospodářský, rozpočtový i sociální dopad na ČR. Pak musejí padnout všechna ideologická tabu, protože už to není souboj o ideje, ale o holou existenci," prohlásil ministr Kalousek. Dopředu říká, že kvůli problémům ve světové ekonomice musejí padat i různá tabu spojená se sociálním státem.

Do ledna by měly být hotovy nové rozpočtové scénáře. Od mírného zhoršení ekonomiky až po katastrofickou vizi, kdy by chyběly stovky miliard korun.

Jaké škrty mohou přijít? Poslanci se mezi sebou baví o dalším útlumu investic, kdy by bylo nutné zakonzervovat už zahájené dopravní stavby. Možná nebude možné valorizovat důchody. Peníze by se ušetřily i plošnými škrty výdajů na veřejnou správu. Rozhodně se počítá se "zavazováním" výdajů, tedy s tím, že i po schválení budou ministerstva peníze utrácet postupně. Pro pravici už není nepřijatelné ani zvýšení daní bohatým. Premiér Nečas nevyloučil růst zvýhodněné sazby DPH, která by z dnešních deseti procent stoupla nikoli na 14, ale hned na 17,5 nebo dokonce 19 či 20 procent. Mluví se i o vyšších příjmech ze státních podniků a tlaku na omezení daňových úniků. Snaha omezit nezaměstnanost by zase mohla přinést zkrácení pracovního týdne.

Josef Pravec

Pro ministra financí Miroslava Kalouska je schválení rozpočtu hotovou věcí, v lednu však předloží jeho upravenou verzi. Foto: Filip Jandourek

Související
Zobrazit