Reportáž z Nové Paky, nejlepšího města pro byznys za rok 2011

Cestou do Nové Paky, v níž je podle výsledků srovnávacího průzkumu Město pro byznys nejvýhodnější prostředí pro podnikání, nás provází mlha. Rozhlasové zpravodajství informuje o inverzi, ale ubíhající krajina budí dojem, že slunce svítí až kdovíkde v horách. Čtyři kilometry před Novou Pakou jako by mávnutím čarovného proutku začne zářit. Zdá se, že i svatý Petr ví, že k městu v podhůří Krkonoš patří zlato.

Přijíždíme zjistit, zda si ho radnice zaslouží. Kdybychom dali na první dojem rozestavěného areálu hned na začátku města a na ceduli, že jde o novou průmyslovou zónu Nové Paky, pak bychom mohli hned otočit. Ovšem přísloví praví důvěřuj, ale prověřuj. Nejlépe u firmy Enika s tržbami kolem 240 milionů korun, která se do průmyslové zóny nastěhuje jako první. Specializuje se na vývoj a výrobu instalační elektroniky, a navíc ještě distribuuje po Česku a Slovensku elektromechanické součástky, průmyslové osvětlení a automatizační prvky.

Dva areály, které využívá ve městě, už jí nestačí, a tak si nechává postavit za 100 milionů korun objekt o ploše 5,5 tisíce metrů čtverečních. Dalších 2,5 tisíce metru má zakoupeno do rezervy. Co kdyby...

"Jsme to my, kdo řídí výstavbu a investuje do inženýrských sítí v zóně, a město nám to pak odečte od ceny pozemků," provází nás po staveništi Jiří Vávra, spolumajitel Eniky. V teple kanceláře ve městě, kam mimochodem nevede nejrovnější městská komunikace, pak dodává, že podnik nežije ani trošku ze státních zakázek, takže s radnicí přichází do styku jen v úředních záležitostech. "Teď například územní řízení a stavební povolení běžela bez problémů. Vždycky jsme od města cítili snahu rychle se domluvit," vypráví u šálku vynikajícího espressa. Náš údiv nad jeho kvalitou vysvětluje kontrakty s Italy. Když přijeli, nemohli je hostit českým turkem nebo překapávanou všehochutí.

Kam tedy vlastně Enika kromě Itálie ještě vyváží? "Exportujeme do Francie, Nizozemska a Dánska. Nejvíce mě těší, že jsou to námi vyvinuté a vyrobené produkty. V oboru opravdu něco umíme a znamenáme," uvádí dvaapadesátiletý Vávra. Po takové inovativní firmě by jistě sáhlo každé město. Zajímá nás, proč nestaví novou továrnu jinde. Že by se nenašla lepší lokalita? "Našla, ale zákazníkovi je jedno, zda dostane zboží z Prahy, nebo z Nové Paky, důležité je, aby bylo kvalitní, a my máme dobré lidi," vysvětluje spolumajitel Eniky. Posléze zjišťujeme, že o dobrých zaměstnancích hovoří většina vlastníků firem v Nové Pace, s nimiž se ten den setkáváme.

Haly z dob socialismu zejí prázdnotou

Podle většiny byznysmenů místní radnice neškodí, nepodráží nohy, neztěžuje život, ale podnikatelé tu zůstávají hlavně kvůli lidem. V průzkumu mezi podnikateli totiž Nová Paka skončila až na 113. místě, takže má určitě co zlepšovat. Ale to podstatné - zavřené dveře kanceláří úředníků - prý v Nové Pace podnikatele netrápí.

"Když přijdu mimo úřední hodiny, tak mě vezmou," tvrdí Aleš Vagner, autodopravce, který vlastní firmu se 17 dodávkami. Ročně najezdí každé "jeho" auto 100 tisíc kilometrů po celé Evropě. "Když jsem končil jako živnostník a zakládal s. r. o., tak na živnostenském úřadě šlo všechno rychle, jediné problémy jsem vlastně měl s převedením leasingu vozů," vzpomíná Vagner. Ve dveřích jeho kanceláře se potkáváme se zástupci finančního úřadu. Podle úsměvů na obou stranách se zdá, že kontrola dopadla dobře. Přesto si Vagner postěžuje."Když přijde do republiky nová firma, získá daňové prázdniny. Já nic. Stát si vůbec českých firem neváží," míní autodopravce. Když se loučíme, ještě uvažuje, zda vítězství Nové Paky v průzkumu Město pro byznys přiláká nové firmy. Zatím se totiž v místě po bouřlivých 90. letech ustálila neměnná skupina firem, která by se mohla rozrůst. Lidé spíše dojíždějí za prací ven, třeba do blízkého Jičína, zatímco před rokem 1990 se stahovali do Nové Paky.

To tu ovšem prosperoval třeba státní podnik Silniční stroje a zařízení, který vyráběl pro celé Československo. Firma se ale rozpadla na několik společností ve městě a okolí. Ani rozsáhlý areál ZPA vyrábějící měřicí a regulační techniku už není tím, čím býval. Rozestavěné haly z dob socialismu nevypadají, že by se jich chtěl někdo ujmout. Ve dvou továrnách Velvety dělávalo v dobách největšího rozmachu 900 lidí. Dnes zbyla desetina pro výrobu sametu ve staré tkalcovně a přádelně společnosti Actual Spinning. Druhý areál Velvety koupila rakouská firma Lohmann & Rauscher vyrábějící obvazový materiál. Když kolem obou textilek projíždíme za dalším podnikatelem, nelze si nevšimnout moderně zrekonstruovaného areálu Lohmann & Rauscher, vedle něhož Actual Spinning působí dost vybydleně.

Novopacké firmy nemají privilegia

To už ale vstupujeme do jedné ze čtyř místních stavebních firem Obis, jejímž majitelem je Milan Vencl. Ten tvrdí, že městský úřad je poctivý, což je hlavní. Ale nijak mimořádný, shoduje se s předchozími byznysmeny. Protože Obis dvě poslední stavební zakázky města celkem za 800 tisíc korun vyhrál, nedá nám nezeptat se, zda nemá protekci.

"Novopacké firmy tu opravdu nemají privilegia. Jedině snad v tom, že nás obešlou, když vypisují nějaký tendr, takže se k informaci dostaneme snáze než jinde. Ale při konečném rozhodnutí je nejdůležitější cena," tvrdí Vencl. Firmu zaměřující se na inženýrské a bytové stavby postavil na zelené louce v 90. letech. Do města se přistěhoval, a tak doufáme, že konečně nalézáme podnikatele, který si Novou Paku cíleně vybral pro svůj byznys. Ale zklame nás, do města se přiženil.

Alespoň že Zdeněk Švitorka z Prahy a Wilhelm Quittner z Německa přišli za byznysem do Nové Paky. Spolu s Jiřím Šimkem tu vlastní high-tech firmy. Quittner & Schimek vyrábí kabeláž, elektrické skříně a panely pro letecké a vojenské projekty. Druhá jejich firma - SQS vláknová optika - se zase zabývá optickými konektory. Deset minut od náměstí tak nalézáme bývalou fabriku z 19. století, která nejen zvenku, ale hlavně uvnitř působí jako ze škatulky. Abychom nenanesli nečistoty, musíme se do některých hal převléci do plášťů a na boty nazout návleky. V přísněji střežených prostorách je dokonce třeba zakrýt i vlasy a takzvaně vybít statickou elektřinu. Až 80 procent produkce míří do Německa, Švýcarska, Velké Británie, ale i do Spojených států. "Zaměstnáváme 250 lidí, 80 z nich vymýšlí co dál, abychom udrželi krok a dokázali konkurovat," uvádí Zdeněk Švitorka. Zaječí úmysly prý firma nemá. Naopak. Zakoupila pozemek na okraji města, kdyby se jí tak dobře dařilo i nadále.

A to je vlastně motto všech firem v Nové Pace. Samy dělají maximum pro to, aby v konkurenci obstály, a sídlo společnosti jim docela vyhovuje. Stačí, že radnice je fér.

TABULKA: Celkové hodnocení soutěže Město pro byznys (1. - 108. místo)

TABULKA: Celkové hodnocení soutěže Město pro byznys (109. - 205. místo)

Více se o srovnávacím průzkumu a jeho vítězích dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 1. prosince, nebo pod odkazem níže: