V srpnu 1949 přichystali pracovníci brněnské StB tajný pohřeb. Na tamním ústředním hřbitově nechali pod cizím jménem pohřbít tělo někdejšího olympionika a legendy meziválečné atletiky Jana Korejse. Jeho manželce po třech týdnech pouze sdělili stručnou informaci, že Korejs spáchal sebevraždu - oběsil se prý na služebně StB, kde ho vyslýchali kvůli pokusu uprchnout do Rakouska.

Co se v brněnské služebně skutečně přihodilo, začala po více než 60 letech zkoumat policie. "Máme podezření, že Korejs byl k sebevraždě buď dohnán, nebo ho při výslechu přímo usmrtili příslušníci StB," říká Eva Michálková, zástupkyně ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV).

Sportovec i právník

Jan Korejs (narozen 1907) patřil mezi historicky nejúspěšnější české skokany o tyči. "Dr. Korejs je náš první atlet, který překročil hranici čtyř metrů. Kdyby byl neutrpěl zranění páteře, dosáhl by asi světového rekordu," uvádí publikace Slavné postavy naší atletiky z roku 1946. Proslavil se zejména o deset let dříve na olympiádě v Berlíně, kde se umístnil na 6. místě, jako nejlepší Evropan.

Korejs souběžně se svojí sportovní kariérou vystudoval práva, a stal se advokátem. Po únoru 1948 ovšem o svoji praxi přišel. V té době začal také spolupracovat se skupinou převaděčů, která pomáhala lidem nepohodlným režimu utíkat na západ.

Pracovnici StB Korejse zatkli 6. srpna 1949 poblíž rakouských hranic. Následně ho odvedli na služebnu do Brna, kde po dvou dnech zemřel. "Jmenovaný spáchal v budově StB sebevraždu oběšením, což konstatoval i policejní lékař při ohledání mrtvoly," uvádějí oficiální vyšetřovací spisy.

Fingovaná usmrcení

Nynější policisté ovšem nad verzí, že by se někdo mohl na vyšetřovací služebně oběsit, kroutí hlavou. "Z té doby je známá celá řada případů, kdy lidé zemřeli v důsledku brutálních postupů vyšetřovatelů, ale oficiálně se to svedlo na sebevraždu nebo třeba zástavu srdce," říká Eva Michálková z ÚDV.

Příkladem byl třeba někdejší legionář a ředitel brněnské pošty Ferdinand Lotrek, který zemřel koncem roku 1949 ve vazební věznici po několika surových výsleších. Oficiálním důvodem úmrtí však zůstal zápal plic.

Policisté z ÚDV se případem začali zabývat před několika týdny, kdy jim na stole přistál podnět od historika atletiky Jana Jirky. Ten se obrátil na ministerstvo vnitra se žádostí, aby prověřilo okolnosti Korejsova úmrtí. "V Brně se například traduje, že Korejs vyskočil při výslechu z okna. Není však známo ani přesné datum jeho smrti, tak jsem chtěl, aby se jeho příběh vyjasnil," říká Jirka.

Hledání přeživších

Policisté proto nyní začali kontrolovat dobové záznamy, aby zjistili, kdo tehdy na brněnské služebně StB pracoval. "Naším cílem je zjistit, zda ještě žijí nějací svědci, kteří by o případu mohli vypovídat," říká Michálková.

Teoreticky by se olympionikova smrt mohla začít i trestně stíhat - podle českých zákonů totiž zločiny komunistického režimu nejsou promlčené. Vzhledem k době, která od Korejsovy smrti uplynula, je však velice nepravděpodobné, že by policie nalezla živé viníky, ačkoli ani tato možnost není zcela vyloučena. Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu se totiž už podařilo některé případy z poúnorových let dostat k soudu, ať už o šlo justiční vraždy Milady Horákové či Heliodora Píky, nebo násilnou kolektivizaci.

Vladimír Šnídl

Jan Korejs (zcela vpravo) patřil mezi legendy meziválečné atletiky. Jako první Čech překonal ve skoku o tyči hranici čtyř metrů. Foto: Martin Svozílek

Související