Takovou ledovou sprchu německá Spolková finanční agentura jistě nečekala. Už se těšila, že se po jejích státních dluhopisech mezi investory jen zapráší, ale skutečnost nakonec byla jiná. Z nabízených šesti miliard eur nového majitele našly jen obligace ve výši 3,9 miliardy eur, což je historicky nejhorší výsledek od doby zavedení eura. Zbytek cenných papírů (s lhůtou na 10 let) tak nyní musí na finančním trhu udat německá centrální banka.

Německo přitom odborníci neustále považují za jeden z hlavních pilířů Evropské unie a zdůrazňují dobrou kondici tamního hospodářství. Přestože obligace mají relativně nízké úroky ve výši dvou procent, investoři po nich byli dosud velmi lační, jelikož představovaly jistotu. "Můžeme dělat dluhy téměř zadarmo," komentoval ještě počátkem listopadu situaci magazín Der Spiegel. Poukazoval na to, že je zájem i o dluhopisy s velmi nízkým zúročením. "Německo je jistým přístavem pro kapitál z celého světa," chlubil se v té době rovněž ministr financí Wolfgang Schäuble.

Nicméně, s tím je teď očividně konec. Je snad fiasko kolem prodeje dluhopisů skutečně náznakem toho, že i v Německu, na které je silně vázané české hospodářství a kam směřuje třetina českého exportu (například loni to bylo zboží v hodnotě 800 miliard korun), jde nyní do "tuhého"?

Před dluhy lépe zavřít oči

Již při bližším pohledu na jednoduché makroekonomické ukazatele je vidět, že i Německo má své slabiny. Veřejné zadlužení loni činilo 83,2 procenta hrubého domácího produktu. To je více než například v problémovém Španělsku či Polsku. Německý deficit rozpočtu přitom dosáhl 4,3 procenta hrubého domácího produktu. To je sice s ohledem na celoevropský průměr dobrý výsledek, ale ještě lépe si v tomto směru vedlo třeba Dánsko. (Pro srovnání: veřejné zadlužení Česka loni činilo 38 procent a deficit rozpočtu pak 4,9 procenta).

Oba německé ukazatele přesahují povolenou hranici v rámci takzvaných maastrichtských kritérií. Ta totiž vyžadují 60 procent zadlužení a rozpočtový deficit nejvýše tři procenta v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP).

Kondice je zatím dobrá

"Výše německých dluhů dle mého názoru budí obavy," kritizoval situaci v rozhovoru pro deník General Anzeiger lucemburský premiér a šéf euroskupiny Jean-Claude Juncker. "Německo má vyšší dluhy než Španělsko. To si tady ale nikdo nechce uvědomit. Zdá se být pohodlnějším tvrdit, že lidé na jihu jsou líní a že Němci tvrdě pracují. Tak tomu ale není," zdůraznil.

Navzdory těmto negativním "výsledkům" ovšem ekonomové hned jedním dechem dodávají, že Německo stojí na pevných základech a záleží hodně na tom, v jaké kondici nyní je. A zde je odpověď jasná: kondice je zatím dobrá.

Teprve předminulý týden německý statistický úřad potvrdil své odhady růstu za letošní třetí kvartál. HDP vzrostl oproti předchozímu čtvrtletí o 0,5 procenta, ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 o 2,6 procenta. Lepší byl podle statistiků také výkon ve čtvrtletí druhém. Svůj původní odhad z téměř stagnujícího mezikvartálního plusu o 0,1 revidovali na 0,3 procenta. "Německo zůstává lokomotivou růstu Evropy," tvrdí proto sebevědomě ministr hospodářství Philipp Rösler. "Německému hospodářství se daří dobře," dodává. Svá slova podkládá prognózou, že letos HDP poroste o 2,9 procenta.

Pozitivní vývoj překvapivě nedávno zaznamenal také Ifo-Index podnikatelské důvěry. Index, který je považován za důležitý indikátor dalšího vývoje ekonomiky, po čtyřech měsících poklesu v listopadu opět stoupl. Manažeři z celkem sedmi tisíc dotazovaných podniků počítají s tím, že se v příštím půlroce bude jejich obchodům dařit.

Začíná se utrácet

Hlavním impulsem německého růstu je dosud domácí poptávka, a to jak ze strany spotřebitelů, tak i firem. Soukromá spotřeba, která byla v posledních letech považována za Achillovu patu německého hospodářství, ve třetím čtvrtletí meziročně posílila o téměř jedno procento. Takové navýšení němečtí statistici naposledy zaznamenali na jaře 2007.

Němci jako by ignorovali stahující se mračna na eurozónou. Neustále nakupují a investují do nových aut, zábavní elektroniky či do renovace svého obydlí. "Spotřeba velmi silně vzrostla. Důvodem je nízká nezaměstnanost, stoupající mzdy a stabilní ceny ropy," cituje deník Financial Times Christiana Schulze, analytika finančního ústavu Berenberg Bank.

"Letos počítáme s nárůstem soukromé spotřeby celkem o jedno procento," předvídá Jörg Krämer, hlavní ekonom banky Commerzbank. "To je výrazně více než v minulých letech," dodává. Loni se na zvýšení HDP o 3,6 procenta spotřeba podílela jen 0,7 procenta.

Zatímco ještě v 90. letech minulého století spotřeba rostla chvílemi dokonce i o čtyři procenta, na přelomu století přišel útlum. Vývoj se pohyboval většinou mírně nad nulou a někdy byl i záporný. Podobně jako spotřebitelé loni utrácely rovněž firmy, které investice do nových strojů a vybavení zvýšily dokonce o 2,9 procenta.

Eso v rukávu: práce

Jedním z hlavních faktorů, díky kterým se podařilo po mnoha letech opět podnítit utrácení Němců, je příznivá situace na trhu práce. Ten někteří experti označují za "eso, které má Německo v rukávu". Nezaměstnanost je v největší evropské ekonomice velmi nízká; například v říjnu činila 6,5 procenta. Bez práce tak konkrétně bylo 2,74 milionu osob.

Na trh se navíc podařilo vrátit lidi, kteří byli dlouhodobě bez práce. Poprvé od zavedení nového systému sociální podpory v nezaměstnanosti v roce 2005 tak počet dlouhodobě nezaměstnaných klesl pod dva miliony. Osoby s delší pracovní pauzou v Německu představují velký problém, v málokteré jiné průmyslové zemi je situace tak složitá.

Dlouhodobě dobrý vývoj na trhu práce lidem dodává nutné sebevědomí a jistotu, že je ekonomika dostatečně stabilní. To je následně motivuje k větším výdajům. Němečtí spotřebitelé se nyní teoreticky chovají spíše iracionálně."Dříve lidé v době krize měli spíše sklon spořit," cituje magazín Der Spiegel Rolfa Bürkla ze Společnosti pro výzkum spotřeby (GfK). Nyní ovšem jejich ochota utrácet stále roste, zatímco tendence spořit klesá. "Pokud spotřebitelé mají k dispozici peníze, snaží se je spíše investovat do cenností nebo nemovitostí," dodává Bürkl.

V současné době je ovšem třeba tento dobrý vývoj zaměstnanosti udržet. Přestože jsou ekonomické prognózy příznivé, snaží se firmy a odborové svazy vyvinout na německou vládu tlak, aby už nyní přijala možné preventivní kroky. Jedním z nich by podle manažerů mohlo být prodloužení platnosti výjimek pro model zkrácené pracovní doby. Toto opatření, které má teoreticky fungovat pouze do konce letošního roku, již pomohlo Německu vyrovnat se s krizí v letech 2008 a 2009. Firmy díky němu nemusejí v případě nedostatku zakázek zaměstnance propouštět; jen jim zkrátí pracovní úvazek. Stát je podpoří finančně tím, že za ně převezme platby sociálního pojištění.

Před dvěma lety právě tento vstřícný krok vlády zachránil mnoha Němcům existenci pracovního místa. Podle údajů Spolkového úřadu práce tehdy zkrácený pracovní úvazek mělo až 1,5 milionu osob, přičemž přibližně 300 až 400 tisíc lidí se vyhnulo nezaměstnanosti.

Začíná se ochlazovat

Navzdory silnému vývoji domácího trhu ekonomové varují před horšími časy. Teprve minulý týden Německá centrální banka zveřejnila svoji prognózu růstu pro rok 2012, který se pohybuje ve výši 0,5 až 1,0 procenta. "Německé hospodářství by se v příštích měsících mohlo dostat na obtížnou dráhu: citelné ochlazení zahraniční poptávky, smíšené s nervozitou na finančních trzích," píše se ve zprávě bankéřů.

Konkrétní dopady jsou již cítit například v průmyslu. Ten v září zaznamenal pokles nových zakázek o pět procent. Export, který byl dlouhou dobu motorem hospodářství, sice vykazuje ještě dobrý růst, ale zdaleka ne tak silný jako v letech minulých. Firmy se snaží orientovat na rostoucí trhy, jako je Asie či Latinská Amerika, země Evropské unie nicméně stále představují důležité obchodní partnery. A pokud ti budou muset spořit, klesne i poptávka po německém zboží.

Další vývoj situace v eurozóně proto bude klíčový. O skutečnosti, že i navzdory své silné kondici Německo nebude moci případný propad zbytku Evropy zcela ignorovat a dále jet na plný proud, svědčí nálada na finančních trzích. Právě nejistota kolem dalších opatření byla podle expertů jedním z důvodů, proč německé obligace nešly na odbyt.

"Nedostatečný zájem o nové dluhopisy ještě není žádný varovný signál, spíše jen jakési první slabé varovné volání investorů směrem k německé vládě. Ta by neměla v diskusi o eurobondech již hrát dále na čas," shodují se komentátoři deníku Handelsblatt. Pokud se německá kancléřka Angela Merkelová nakonec nechá zlomit, a řekne se ano celoevropským dluhopisům, bude to znamenat, že země si bude muset půjčovat dráže než dosud.

Experti přesto stále doufají, že tvrdému pádu se Německo vyhne. "Bude to spíše škobrtnutí, ale žádná recese," míní sbor vedoucích německých ekonomů, kteří radí vládě. Ve čtvrtém kvartále 2011 by sice podle nich výkon ekonomiky měl polevit, ale počátkem příštího roku by měl zase nabrat na síle. Recese přitom podle definice přichází až poté, kdy dva kvartály po sobě výkon ekonomiky klesá.

Barbara Bublíková
spolupracovnice redakce v Německu

 

Nákupní centrum v Berlíně. Vánoce v Německu budou bohaté. Lidé se nebojí utrácet a spotřeba domácností vzrostla ve třetím čtvrtletí o téměř jedno procento. Takové navýšení bylo zaznamenáno naposledy před čtyřmi lety.

Související
Zobrazit