Sarah Mcnaughtonová (47)

Vzdělání:
Vystudovala mikrobiální ekologii na Univerzitě v Newcastlu.

Kariéra:
Tři roky pracovala jako výzkumník na Univerzitě v Newcastlu. V roce 1995 se přestěhovala do USA a pracovala v Centru environmentální biotechnologie na Univerzitě v Tennessee.
V roce 2000 se vrátila do Británie. Ve firmě AEA Technology nejprve řídila projekt pro dekontaminaci půdy a později dělala regionální manažerku transferového programu.
Do Isis Enterprise nastoupila v roce 2006.

Soukromí:
S manželem se seznámila v USA a žijí poblíž Oxfordu.
Mezi její koníčky patří šerm, divadlo, kino a dobré jídlo a pití.

Sarah Mcnaughtonová pracuje pro Oxfordskou univerzitu, které zajišťuje uplatnění vědeckých objevů v praxi. Za sebou má úspěšnou vědeckou kariéru v biologii životního prostředí zakončenou manažerskou pozicí. Díky tomu má bohaté zkušenosti jak ze světa bádání, tak i manažerů, a dokáže obě strany dobře spojovat.

Součástí její práce ve firmě Isis Innovation, která je plně vlastněná univerzitou, je dělat prostředníka při zpeněžování výsledků výzkumů. Podle Macnaughtonové se firmy o propojení s akademiky zajímají stále více. "Firmy totiž vidí, jaké hodnoty jim to může přinést," říká sedmačtyřicetiletá britská vědkyně, která v Praze přednášela na konferenci o inovacích.

Můžete na příkladu ukázat, jak funguje přenos nápadů a objevů z univerzit do firem, takzvaný transfer technologií?

V rámci studentské soutěže na Bournemouth University navrhl v roce 2001 jeden z týmů ekologický stan. Po použití byste ho mohli nechat v přírodě a on by nezanechal žádnou stopu. Ale z komerčního hlediska to není příliš atraktivní. Výborná byla samotná myšlenka stanu, který je lehký a dá se snadno postavit.

Proto lidé z univerzity s vítězným týmem dále pracovali, aby svůj nápad změnil na něco použitelného na trhu. Vznikl lehký, přenosný a snadno sestavitelný stan, který se dá použít v armádě nebo krizových situacích, ale má také komerční využití. A protože největší potenciál má trh s výrobky pro volný čas, rozhodli jsme se jít touto cestou a nabídnout firmám licenci na jeho výrobu.

A jaký byl výsledek?

Skvělý. Řada stanů, které jsou dnes na trhu, vycházejí z této technologie. Byl to obrovský úspěch.

Jsou všechny nápady úspěšné?

To samozřejmě ne. Například bývalý lékař přišel s novým návrhem ponorky, která měla v sobě díru. Během dovolené pozoroval delfíny a z toho usoudil, jak by se mohly stávající ponorky pohybovat efektivněji. Dokonce sestavil "funkční" model. Samozřejmě že to nedopadlo dobře, protože to v reálu nefungovalo. Ale na tomto příkladu vidíte, že skutečnost je někdy bláznivější než naše fantazie. Mnohem více však je úspěšných projektů. Kapesní projektor, který se dá zabudovat do digitálního fotoaparátu, léky proti malárii, chytré měřiče energie a další.

MILIONY LIBER Z OBJEVŮ

Isis Innovation je firma založená univerzitou v Oxfordu. Co přesně dělá?

Máme tři části. Jedna se věnuje transferu vědeckých technologií do firem. Další poskytuje konzultace vědcům, aby věděli, jak dělat transfer. A potom máme část Isis Enterprise, která nabízí stejné služby jako mateřská firma, ale působí mimo Oxford, v různých zemích a s různými firmami. Celkově jsme za posledních pět let působili ve 30 zemích.

Vyplácí se transfer technologií univerzitě?

Určitě, Isis Innovation měla za loňský rok obrat 7,5 milionu liber a je zisková. Také dceřiná firma Isis Enterprise byla od svého založení roku 2004 profitabilní. Velmi rychle rosteme, protože náš potenciální trh je velký.

Je obtížné přesvědčit vědce, aby nabídli své objevy ke komerčnímu využití?

Jak kdy. S trochou nadsázky můžu říct, že my k tomu využíváme jídlo. Pořádáme večeře, kam zveme akademiky a lidi z průmyslu, aby se poznali a znali své požadavky. Obě strany si musejí uvědomovat, čeho chtějí dosáhnout. Zejména vědci s mnoha nápady musejí být ale opatrní. Kdybychom je bez předchozí přípravy představili lidem z firem, mohli by své myšlenky nabídnout "lacino", což určitě není dobré.

NASLOUCHEJTE TRHU, CO CHCE

Když se vrátíme zpátky k transferu, o jaké technologie je teď největší zájem?

To nejde tak jednoduše říct, protože záleží na tom, jak to měříte. Některé výzkumy týkající se medicíny a biotechnologií jsou v absolutních číslech významné, ale na druhou stranu mnohem více kontraktů děláme v přírodních vědách a technice. A častěji než dřív děláme licencování softwaru. Během posledních pár let tento obor významně roste, zejména díky copyrightové ochraně.

V oboru se pohybujete již pět let. Co byste poradila českým firmám?

Riskujte! A naslouchejte trhu, co chce. Pokud budete trpěliví, můžete mít z univerzit technologie, které změní váš obor. Ale firmy zároveň musejí pochopit, že univerzity jsou jiný svět a uvažují jinak. Platí to však i naopak, takže také univerzity musejí pochopit situaci firem, kterým dodávají výsledky výzkumu.

Podle vás jsou firmy a akademici dva různé světy, které se nepotkávají?

Ano, ale mohou si porozumět a mít ze sebe navzájem užitek. Není to jen jednorázový přesun výzkumu z univerzity do firmy, také univerzita se může z průmyslu řadu věcí naučit. Například to, po čem lidé ve světě touží nebo jak maximalizovat hodnotu vyráběného zboží. Vědci mají krásný výzkum, to je samozřejmě báječné, ale od firem se mohou dozvědět, jak se dá využít a proč. Musejí pochopit, že každý výzkum je dobrý pouze ve chvíli, kdy se využívá. A k tomu musíte přidat investice a pochopit, jak se dá vlastně využít.

To hovoříte o aplikovaném výzkumu, ale co základní výzkum? Kolem něj je v Česku velká debata, řada firem nechápe, proč ho financovat.

Základní výzkum je velmi důležitý, protože většina myšlenek pochází z něj. Jeho význam můžete ukázat například pomocí případových studií. Vezměte si takový klasický výzkum, jakým byl třeba objev penicilinu, to byl také původně základní výzkum. Nebo studie, které prováděli britští výzkumníci o ozonové díře. Na tom je vidět, že také základní výzkum má ekonomickou hodnotu.

Pokud nebudete mít základní výzkum a jeho výuku na školách, nebudete mít ani lidi, kteří budou pracovat na aplikovaném výzkumu nebo později ve firmách. Jestliže přijdete o základní výzkum, přijdete o důvod existence univerzity.

Jinými slovy, musíte mixovat...

Univerzita může být orientovaná na základní výzkum, ale vláda ho musí podporovat a počítat s tím, že to řada lidí bude kritizovat. Je to komplikované.

U nás určitě, ale chcete říct, že také v bohaté Británii?

Je to složité všude na světě. Velká diskuse se vede kolem hodnocení vědecké práce. To můžete dělat několika způsoby. Pokud se rozhodnete hodnotit patenty, vědci budou hromadně patentovat, ale to nemusí být vždy přínosné. Pokud se rozhodnete hodnotit smlouvy s firmami, tak to bude o něco lepší, ale zase by kvůli tomu mohli vědci uzavírat nevýhodné smlouvy. U nás se největší důraz klade na publikování a citace, což vede k tomu, že vědci vytvářejí hodně publikací. Do budoucna bude důležitější, jaký má vědecká práce vliv na praxi.

Média se dnes hodně zajímají o začínající internetové firmy, ale biotechnologie nebo biologie životního prostředí je trochu na okraji zájmu. Přitom se stále říká, že jim patří budoucnost.

Investoři nejsou příliš bohatí, proto je situace obtížná pro všechny start-upy (začínající firmy - pozn. red.). Menší firmy, které vyžadují menší investice, mohou být pro média zajímavější, protože mají velkou pravděpodobnost úspěchu. Během ekonomické recese je však zpožděné vše. Přesto se v Británii hodně spin-offů věnuje problémům životního prostředí. Tyto firmy byly dříve velmi úspěšné v získávání peněz, i když do budoucna to bude složitější.


Pokračování rozhovoru si můžete přečíst v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 24. listopadu, nebo pod odkazem níže:

banner 2

Související