Evropské banky budou muset zvýšit kapitál

Evropské banky čeká v příštích týdnech či měsících tvrdá zkouška. Očekávaný bankrot Řecka a tvorba rezerv na ztráty z držených dluhopisů dalších "problémových" zemí eurozóny - především Irska, Portugalska, Itálie a Španělska - negativně zasáhnou do jejich bilancí. Těm, které si nebudou schopny zajistit dostatek kapitálu na trzích, může hrozit dokonce zestátnění.

Názory na to, kolik dodatečného kapitálu budou banky v Evropě potřebovat, se rozcházejí. Zatímco Mezinárodní měnový fond hovoří o 200 miliardách eur a někteří ekonomové jsou pesimističtější, Evropská unie odhaduje sumu na 108 miliard. Českých bank či poboček zahraničních finančních ústavů v tuzemsku se tyto problémy netýkají. Některé jejich mateřské společnosti v zahraničí na tom sice dobře nejsou, ale to by podle expertů nemělo mít na tuzemský sektor výrazné negativní dopady.

Dcery bez špatných pohledávek

České banky jsou totiž od svých "matek" účetně oddělené. Česká národní banka také hlídá transakce mezi českou "dcerou" a zahraniční "matkou". Například vklady českých "dcer" v jejich mateřským bankách nesmějí překročit 25 procent. "Banky v Česku jsou ale dlouhodobě zhruba deset procentních bodů pod tímto limitem," upozorňuje ředitel sekce dohledu nad finančními trhy České národní banky David Rozumek. ČNB podle něho na týdenní bázi hlídá, aby tuzemské instituce "nedotovaly" své majitele. "Všechny transakce mezi nimi musejí odpovídat tržním podmínkám. Pokud by pro tuzemskou dceru byly nevýhodné, jsou podle zákona o bankách neplatné," dodává Rozumek. Nehrozí tedy ani to, že by se mateřské finanční domy hojily na zdravých pobočkách v Česku, a to ani formou nepřiměřeně velkých dividend vyplacených "matce".

Banky v Česku jsou na tom nyní z celoevropského pohledu velmi dobře. "V jejich bilancích se nevyskytují žádná toxická aktiva," potvrzuje Rozumek. Většina z nich není významně angažovaná v problematických zemích eurozóny. "GE Money Bank nemá vůči zemím PIIGS žádné pohledávky," potvrdil týdeníku Ekonom mluvčí banky Pavel Zúbek. Stejně je na tom například česká pobočka Raiffeisenbank, Česká spořitelna i všechny menší banky.

Výjimkou jsou Komerční banka, ČSOB a UniCredit Bank. Ty v aktivech státní dluhopisy problematických států - především Řecka - mají. "Angažovanost UniCredit Bank vůči řeckým dluhopisům je 2,9 miliardy korun. K pololetí odepsaná částka tvoří 37 procent z této angažovanosti," upřesňuje mluvčí banky Tomáš Pavlík. Komerční banka má ve svém portfoliu řecké státní bondy za 5,4 miliardy korun a expozice ČSOB v řeckých dluhopisech je 3,06 miliardy. I tyto banky část dluhopisů Řecka odepisují. Odpisy ale činí zatím méně než 50 až 60 procent sumy, na kterou se nyní odhadují ztráty z řeckého dluhu.

Avšak ani u těchto tří bank by po odpisu řeckých pohledávek nehrozily existenční problémy. České finanční instituce si podle ČNB totiž drží dlouhodobě kapitálovou přiměřenost kolem šestnácti procent a pod minimální osmiprocentní hranici by ani v případě negativního vývoje neklesly.

Dobrou kondici českých bank potvrdily také zátěžové testy z letošního léta. Byly přísnější než testy evropské a v jedné z variant kalkulovaly i s odepsáním všech pohledávek za jihoevropskými zeměmi. Banky obstály. "Eventuální problémy českých bank neplynou z držení toxických aktiv, ale spíše z vývoje reálné české ekonomiky," uklidňuje David Rozumek z ČNB.

Erste ve ztrátě, KBC prodává

Naproti tomu se některé z "matek" českých bank angažovaly v jižní Evropě a ztráty z dluhopisů by měly vyšší. Jaké dopady to může mít, ukazuje příklad rakouské Erste Group, která vlastní Českou spořitelnu. Ta se rozhodla objem cenných papírů problémových zemí radikálně snížit. V polovině října kvůli tomu ohlásila rekordní ztrátu, která má za první tři čtvrtletí letošního roku činit až 970 milionů eur. Jedním z důvodů je právě snížení expozice vůči zemím PIIGS, a to z 1,9 miliardy na 0,6 miliardy eur. Ani to však banku nedostalo pod hranici povinné kapitálové přiměřenosti - ta zůstává na 9,2 procenta.

Z pohledu řeckých dluhopisů jsou ale v horší situaci německá Commerzbank, majitelka české mBanky, a Société Générale, která drží 60 procent akcií Komerční banky. První zmiňovaná měla podle Evropské bankovní autority (EBA) v řeckých dluhopisech přes tři miliardy eur, druhá přibližně 2,8 miliardy eur. Přestože banky vytvářejí na rizikové dluhopisy opravné položky, představují pro ně problém. O Société Générale v posledních dvou měsících proběhlo na trzích několik špatných zpráv. Spekulovalo se, že nebude mít dostatek kapitálu pro případ pádu Řecka. Banka ale informace popřela. Přesto agentura Moody's už v září skupině Société Générale snížila rating z Aa2 na Aa3.

S problémy se potýká i belgická skupina KBC, majitelka ČSOB. Dodnes nebyla schopna splatit státní pomoc z roku 2008 ve výši 3,5 miliardy eur. Také jí proto Moody's v září snížila rating na hodnocení z Aa2 na A1. KBC musela zahájit odprodej některých aktivit. Zatím prodala lucemburskou banku KBL a belgickou pojišťovnu Fidea. Kromě toho se chce zbavit podílu v bulharské pojišťovně DZI a polská média spekulovala o prodeji účasti v polské bance Kredyt. Prodej ČSOB ale není na pořadu dne: KBC totiž zrušila i plánovaný prodej části podílu v české "dceři" na burze.

Co se dalších "matek" týká, nejsou jejich pozice v Řecku závažné. Horší situace by nastala v případě, že by se problémy "přelily" do Itálie. Největší expozici vůči Římu má italská skupina UniCredit. Podle EBA drží tato instituce dluhopisy za téměř 50 miliard eur.

Kromě dluhů PIIGS musejí některé z matek řešit ještě jednu "nepříjemnost" - maďarské hypotéky. Vláda v Budapešti totiž rozhodla, že ztráty z úvěrů na bydlení, které si Maďaři nabrali ve švýcarských francích, ponesou banky. Na to reagovala především Erste Group a skupina Raiffeisen Bank International. Erste musela vytvořit rezervu 200 milionů eur. "Tvorba opravných položek v Maďarsku dosáhne zhruba 100 milionů eur," dodává mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň.

Čeští klienti se nemusejí zneklidňovat. Kromě účetního oddělení českých bank od jejich "matek" je může uklidnit i fakt, že Société Générale, Commerzbank i KBC jsou příliš velké na to, aby je vlády mohly nechat padnout. Nejhorší variantou může být prodej českých poboček.

Jan Němec