Ptali jste se na trestní odpovědnost firem

Konstrukce deliktní odpovědnosti právnické osoby (firmy)je z celého návrhu zákona asi nejsložitější a ani odborná právní teorie nemá dosud řešení jednotný názor. Zákonodárce zde zvolil model tzv. „přičitatelnosti“ což znamená, že vyjmenoval okruh osob, jejichž jednání se za stanovených podmínek právnické osobě „přičte“. O koho se bude jednat : Zaprvé o statutární orgán nebo člena statutárního orgánu, anebo jinou osobu, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat, toho kdo u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost, i když není osobou uvedenou shora, a konečně i toho, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku, zakládajícího trestní odpovědnost právnické osoby. Zadruhé o zaměstnance nebo o osobu v obdobném postavení (tím je zde patrně míněn třeba i brigádník anebo osoba s dohodou o provedení práce) při plnění pracovních úkolů, i když není žádnou z osob uvedených shora. V případě zaměstnance to ale bude možné pouze tehdy, jestliže jednal na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu orgánů právnické osoby nebo osob uvedených shora anebo proto, že orgány právnické osoby nebo osoby uvedené shora neprovedly taková opatření, která měly provést podle jiného právního předpisu nebo která po nich lze spravedlivě požadovat, zejména neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo jiných osob, jimž jsou nadřízeny, anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu. Chápu že to zní dost složitě a to dokonce i pro právníka. Uvidíme co praxe nato.

Důvodem nutnosti přijetí zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim je rostoucí tlak na Českou republiku, aby už konečně začala plnit svoje mezinárodní závazky. Sankcionování právnických osob především vyžadují některé významné mezinárodní smlouvy, které už u nás byly vyhlášeny (například Mezinárodní úmluva o potlačování financování terorismu a další). Přijetí zákona také umožní ratifikovat například Úmluvu OSN proti korupci, kde už jsme mezi posledními státy světa. Postih právnických osob vyžaduje kromě toho i řada dokumentů Evropské unie. Jsme totiž jediným členským státem EU, který odpovědnost právnických osob nemá. V případě nepřijetí tohoto zákona nám hrozí různé sankce. Nechceme být označování za zemi podporující korupci. K Vaší druhé otázce : Asi tím myslíte situaci, kdy někdo v minulosti spáchal „přičitatelný“ trestný čin, za který by od 1. ledna 2012 už mohla odpovídat právnická osoba. I kdybych o takovém případu věděl, tak o něm určitě mluvit nebudu, protože bez přesných údajů by to nebylo nic jiného než jenom dohady. A kvůli nim bych potom nerad chodil k soudu v jiné roli, než jsem zvyklý.

Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim bude nová speciální trestní norma. Trestní zákoník a trestní řád zde budou platit pouze podpůrně, takže jejich ustanovení bude možné použít jedině tehdy, pokud tento nový zákon sám nestanoví jinak. Z povahy věci vyplývá, že některá ustanovení samozřejmě nebude možné vůbec použít, například vzetí do vazby. Ale nebude platit třeba ani ustanovení o nutné obhajobě.

Podle předpokladu zákonodárce se mohou v zákoně uvedených trestných činů dopustit všechny právnické osoby, s výjimkou České republiky a územních samosprávných celků při výkonu veřejné moci. V podstatě se uznává obecná definice, že právnické osoby jsou uměle vytvořené subjekty, které vznikly zákonným způsobem a které v právních vztazích vystupují a jednají jako osoby fyzické. V budoucí praxi sem asi budou spadat hlavně všechny obchodní společnosti zapisované do obchodního rejstříku, tj. akciové společnosti, družstva, veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti a společnosti s ručením omezeným. Logicky sem ale budou patřit třeba i politické strany. Tento zákon bude zásadně možné uplatňovat pouze proti tomu, kdo právnickou subjektivitu má. Například různé zločinecké organizace jí ale nepotřebují.

Tato otázka už byla zodpovězena. Odpověď lze doplnit jště tím, že proti fyzické osobě i právnické osobě může být podle tohoto zákona konáno společné řízení. Pokud se jedná o společnost s ručením omezeným s jedním majitelem a jednatelem, může si pak taková fyzická osoba u soudu vyslechnout poměrně zajímavou kombinaci různých trestů.

Žádné zvláštní soudy pro tuto novou agendu nově vytvořeny nebudou. Podle hledisek věcné a místní příslušnosti budou právnické osoby soudit stávající okresní a krajské soudy. Věcná příslušnost se bude vždycky řídit tou trestní sazbou, která by platila u konkrétního trestného činu pro fyzickou osobu. To v podstatě znamená, že všechny trestné činy s dolní hranicí trestu odnětí svobody nepřevyšující pět let budou soudit okresní soudy. Těch je ovšem celkem 77, takže je dost možné, že hlavně na začátku bude zřejmě jejich rozhodovací praxe dost nejednotná.

Podle současného obsahu vládního návrhu se jedná přibližně o osmdesát trestných činů. Patří sem trestné činy proti svobodě, proti právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství, proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, proti majetku, proti měně a platebním prostředkům, dále trestné činy daňové, poplatkové a devizové, proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku s cizinou, proti průmyslovým právům a proti autorskému právu, trestné činy obecně ohrožující, činy proti životnímu prostředí, proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci, trestné činy proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby, úplatkářství, jiné rušení činnosti orgánu veřejné moci, trestné činy narušující soužití lidí, organizovaná zločinecká skupina a některé další formy trestné součinnosti. Sestava je to tedy velmi pestrá a zákon u ní navíc neřeší vazbu příčinné souvislosti na legální nebo nelegální činnost právnické osoby.

Seznam trestných činů je zde skutečně velmi pestrý, ale jejich okruh je omezen na ty, u kterých zavedení takové trestní odpovědnosti požadují mezinárodní smlouvy a právní předpisy ES/EU, tedy pro Českou republiku závazné právní dokumenty. Tyto mezinárodní dokumenty požadují postih právnických osob zejména v oblasti legalizace výnosů z trestné činnosti, korupce, poškozování životního prostředí, organizovaného zločinu, obchodu s lidmi a sexuálního vykořisťování dětí, ochrany finančních zájmů Evropské unie, počítačové kriminality, padělání peněžních prostředků, drogových a rasově motivovaných jednání apod. Tento seznam trestných činů byl rozšířen o daňové trestné činy, aby došlo k poskytnutí obdobné ochrany finančním zájmům České republiky jako je poskytována finančním zájmům Evropské unie. Ale celkově to zase není nic tak úplně zvláštního. Naše trestní právo už například poskytuje ochranu i podmořským kabelům a podmořským potrubím, i když to moře nemáme. Také to vychází jenom z našich mezinárodních závazků. A to jsou důvody celkem dost podstatné.

Podle návrhu bude možné uložit tresty zrušení právnické osoby, propadnutí majetku, peněžitý trest (až dva miliony Kč denně), propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, zákaz činnosti, zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži, zákaz přijímání dotací a subvencí, a trest uveřejnění rozsudku. Kromě uvedených trestů bude podle návrhu možné uložit právnické osobě také ochranné opatření, kterým může být zabrání věci anebo zabrání jiné majetkové hodnoty. Firemní "trest smrti" samozřejmě připadá v úvahu asi pouze tam, kde je právnická osoba skutečně zločinecká. Pro zajímavost - trest zákazu činnosti bude moci být uložen až na dvacet let.

Velikost firmy zde nebude až tak rozhodující. Rizikovost podnikání a možnost postihu firmy záleží na mnoha okolnostech, na prvním místě je určitě důležitý obor činnosti firmy, dále teritorium jejího působení - jestli jen Čechy anebo i zahraničí, charakteristika konkurence, poměry na trhu, profily tuzemských i zahraničních obchodních partnerů, apod. Pokud si někdo neplní daňové a další povinnosti, tak je pro něho rizikem vlastně i stát, který ho může za takové neplnění sankcionovat. Důležitá ale vždycky bude i spolehlivost vlastních zaměstnanců plus jejich přiměřená kontrola.

Asi myslíte případ že Váš zaměstnanec spáchá některý „přičitatelný“ trestný čin. Můžete potom namítat, že jste udělala všechno proto, aby se to nestalo, tj. že zaměstnanec znal své povinnosti, že byl kontrolovaný, apod. Dále můžete namítat třeba to, že s jeho jednáním nesouhlasíte, že jste o něm ani nevěděla, nejste s ním nijak srozuměna a hlavně, že Vaše firma z jeho deliktního jednání neměla, nemá a an i nebude mít žádný prospěch. Ale záleží samozřejmě na konkrétních okolnostech každého případu ohledně toho, co je reálné tvrdit a co ne ale zejména co lze dokázat a co ne. Každopádně je (snad) logický předpoklad, že se firmě nebude "přičítat" deliktní forma volnočasových aktivit jejího zaměstnance.

Tahle nová trestní problematika bude velmi speciální a poměrně složitá může být - hlavně zezačátku - i pro samotné orgány činné v trestním řízení, tj. pro policii a pro státní zastupitelství, v konečné fázi samozřejmě i pro soudy. Skutečně si nemyslím, že by bylo možné takovou situaci úspěšně zvládat (nebo se o to snažit) jenom laicky. Obhájce v trestním řízení u nás koneckonců může být pouze advokát. Určitě proto doporučuji obrátit se v takovém případě právě na advokáta a seriozně s ním potom spolupracovat. Serioznost bych určitě doporučil i ve vztahu k orgánům činným v trestním řízení.

Zneužít se dá v podstatě všechno ale pravda je, že tady to podle mého osobního názoru hrozí poměrně reálně. Stejně tak, jako existují šikanózní insolvenční návrhy, tak patrně budou existovat i šikanózní trestní oznámení. Může se stát, že jedna firma bude chtít poškodit druhou například v průběhu veřejné soutěže, apod. Policie a státní zastupitelství by ale samozřejmě měly být schopné tyhle případy včas a objektivně posuzovat. Preventivně těmto případům zabránit ale přitom není nijak možné. Bohužel může roli sehrát i to, že právnická osoba nebude podle zákona trestně odpovědná ani za křivé obvinění, ani za pomluvu.

To by se sice samozřejmě dít nemělo, nicméně faktem je, že různé právnické osoby zaujímají hodně rozdílné pozice svojí velikostí, svým významem a tím i závažností druhotných negativních dopadů pro případ, že „padnou“. Návrh proto počítá zejména s tím, že při stanovení druhu trestu a jeho výměry soud přihlédne mj. k poměrům právnické osoby, k jejím majetkovým poměrům a k její dosavadní činnosti. Přihlédne také k tomu, do jaké míry má její činnost význam z hlediska veřejného zájmu, zda má například strategický význam pro národní hospodářství, pro obranu anebo pro bezpečnost státu. Přihlédne i k zájmům poškozených, věřitelů, apod. Zní to sice na první pohled jako určitá nerovnost, ale je to zásada individualizace trestu, která se musí používat i u fyzických osob. Tam se zase hodnotí například osobní, rodinné a majetkové poměry, které jsou u přece každého člověka taky trošku jiné.

Soudy by skutečně měly všude rozhodovat tak, aby konečný výsledek řízení byl přece jen trochu předvídatelný. Důležitou roli tady bude muset sehrát trestní kolegium nejvyššího soudu ČR. Jeho hlavní činností je rozhodování o mimořádných opravných prostředcích v trestním řízení a tím zajišťuje jednotu i zákonnost rozhodování soudů nižších stupňů. Nejvyšší soud ČR také pravomocná rozhodnutí soudů v trestním řízení sleduje a hodnotí a zaujímá k nim svoje stanoviska. Za účelem sjednocování soudní praxe pak vydává Sbírku soudních rozhodnutí a stanovisek. Problém tady zřejmě bude v tom, že se bude jednat o novou agendu, která se tak dostane k nejvyššímu soudu až s velkým zpožděním. U soudů se samozřejmě odbornost jaksí předpokládá, nicméně školení soudců ohledně této nové agendy asi bude velmi namístě.

Můj čistě osobní názor je ten, že používat se určitě bude. Asi se nebude jednat o nějak výraznou vlastní vyhledávací iniciativu orgánů činných v trestním řízení, nicméně existují dvě základní zásady našeho trestního řízení, kterými jsou zásada oficiality a zásada legality. Podle nich postupují orgány činné v trestním řízení z úřední povinnosti a státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví. Společně s tím lze poměrně velmi reálně čekat nový druh trestních oznámení, kterými se policie a státní zastupitelství budou povinny zabývat. Velmi dobře si to dokážu představit například u různých „ekologických“ trestných činů. Ale nechci si hrát na prognostika ani nedej bože na návodce. Prostě až samotná praxe nám to teprve všechno ukáže.