Německá kancléřka Angela Merkelová si může oddychnout. Pro reformu záchranného fondu eurozóny (EFSF) získala dostatek poslanců ve vlastním táboře a koaliční krize v největší evropské ekonomice je tak zažehnána. Teď se pozornost přesunuje do Bratislavy.

Slovensko je poslední zemí, kde se ratifikační proces teoreticky může zadrhnout. Reforma EFSF počítá se zvýšením flexibility fondu například o intervence na dluhopisových trzích či kapitálové injekce do bank. Současně zvyšuje příspěvky členských zemí do fondu. V případě Slovenska se má výše pomoci zvýšit z 4,4 na 7,7 miliardy eur, tedy na skoro 170 miliard českých korun. To je zhruba deset procent slovenského HDP, což pro spořící Slováky není rozhodně malá částka.

Příspěvky do záchranného fondu jsou sice zatím čistě ve formě záruk a nejde o přímé převody peněz. V případě Řecka ale existuje velká pravděpodobnost, že řada záruk bude skutečně muset být realizována.

Žádat solidaritu s Řeky po Slovácích není lehké i proto, že Slovensko muselo na rozdíl od Řecka v nedávné době splnit všechna maastrichtská kritéria a Evropská komise byla při hodnocení relativně tvrdá. Teď eurozóna žádá Slováky o pomoc Řecku, které ovšem kritéria nikdy neplnilo a pomáhalo si značným "upravováním" statistik. Slovensko má navíc s jihoevropskou ekonomikou jen minimální reálné i finanční vazby. Je pravda, že eventuální finanční nákaza v eurozóně by tvrdě dopadla i na malou a otevřenou slovenskou ekonomiku. I tak se ale zdá příspěvek 7,7 miliardy eur trochu přehnaný.

Diplomatický tlak ze zahraničí ovšem po německém "ano" bude v nadcházejících týdnech gradovat, a proto slovenská koalice nakonec pravděpodobně jako poslední v řadě v polovině října reformu a navýšení svých příspěvků schválí.

Jan Bureš
ekonom Poštovní spořitelny

Související
Zobrazit