Komunista Ransdorf: Kapitalismus má ještě budoucnost

Miloslav Ransdorf (58)

Absolvent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
V letech 1984 až 1992 působil v Prognostickém ústavu ČSAV.
Momentálně je za KSČM poslancem europarlamentu.
Kromě jiného publikoval knihu Nové čtení Marxe, jejíž druhý díl právě dokončuje.

Soudobému kapitalismu podle europoslance ještě dech nedochází. Zatím. "Globální krize, byť i tak hluboká, jako je ta současná, ho posouvá vpřed," říká europoslanec Miloslav Ransdorf v rozhovoru pro týdeník Ekonom.

Vy jako marxista nepovažujete současnou krizi za nijak fatální?

Marx používá pojmy "schranke" a "grenze". Schranke je bariéra, která je postupně posouvána dál, což je ono dobové omezení, které odpovídá danému stavu vývoje. Reakcí na toto omezení je ale nové přeskupení, které přináší nové možnosti. Teprve grenze je ona hranice, která je přímo zakódována v povaze systému.

Rozhodně si tedy nemyslím, že toto je nějaká konečná fáze kapitalismu, ačkoli třeba ve Finacial Times se už v roce 2009 vedla rozsáhlá debata, zda má kapitalismus vůbec ještě budoucnost.

Co tedy bude následovat?

Podle mě stávající krize vyústí v nástup vlny inovací. Bude tažena novými obory, jako jsou třeba genetické manipulace, nanotechnologie, prohloubení informatizace ekonomiky. V každém případě
si to vynutí přeskupení kapitálu.

Když už ale hovoříme o Marxovi, musím zdůraznit, že Marx nebyl proti kapitalistům, byl jen proti kapitalismu. V řadě věcí předběhl svoji dobu. Byl prvním, kdo hovořil o globalizaci. Německý sociolog a filozof Oskar Negt říká, že teprve dnes je kapitalismus v podobě, v jaké ho Marx analyzoval.

Jak jako zkušený marxista odhadujete délku krize?

Dovolím si tvrdit, že bude trvat 10 až 12 let. Už teď je jisté, že všechny optimistické výroky o jejím konci byly mylné.

Máte nějaké vlastní recepty, jak hospodářství oživit?

Vzhledem k tomu, že svět je daleko provázanější než ve 30. letech, je obtížnější čelit krizi osamoceně. Ale i národní státy mohou mnohé vykonat. Už v oněch 30. letech třeba Švédsko dělalo politiku, jejímž prostřednictvím dokázalo zabránit nejhorším otřesům. A i dnes právě severské ekonomiky čelí krizi relativně nejlépe. Investují totiž do lidí, do vědy, výzkumu a inovací, dbají na kvalitu a absorpční potenciál trhu.

Nyní lze asi očekávat nárůst politického radikalismu. Jakými hesly chtějí komunisté lovit hlasy frustrovaných voličů?

Nemyslím si, že bychom měli ukazovat na nějakého nepřítele. Já vidím skutečně šanci v tom, že levice bude tahounem modernizace, tak jako byla kdysi. Jinak hrozí, že tu nespokojenost lidí zachytí nějaká fašizoidní uskupení.

Může být ale tahounem modernizace partaj, která si nese temnou stalinistickou minulost?

Důležité je mít projekt, vizi a vůli ji realizovat. To je podstatné. Dnes má česká společnost úplně jiné starosti, než se donekonečna zabývat 50. léty. Jsem přesvědčen, že když se někdo topí, nehledí na to, kdo mu z té záchranné loďky podává pomocnou ruku.

Pokud bychom se drželi marxistické terminologie, nebudete znovu žádat zespolečenštění výrobních prostředků?

Nemyslím si, že by něco takového nastalo. Jsme hlavně pro přísnější kontrolu veřejných zdrojů. Umím si v této souvislosti představit českou protiparazitní koalici, na níž by v rámci příští vlády komunisté participovali.

Kdy tedy budou komunisté znovu volat po konci kapitalismu?

Překročit kapitalismus, to je otázka dlouhodobá, nelze to řešit nějakými dekrety. Lidé musejí sami pochopit, že ten současný systém se utápí ve slepém konzumismu a že jim nenabízí hlubší smysl života.

Co si o Marxových názorech myslí současní ekonomové? Více se dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 6. října, nebo pod odkazem níže: