Antoine Frérot (53)

 - Narodil se 3. června 1958 ve francouzském Fontainebleau.
- V roce 1977 vystudoval École polytechnique. Titul stavebního inženýra získal v roce 1981 na prestižní École Nationale des Ponts et Chaussées a nastoupil do francouzského Úřadu pro studium zámořských území.
- V roce 1983 se vrátil do výzkumného centra své alma mater jako šéf projektu, v letech 1984 až 1988 byl zástupcem ředitele centra.
- V letech 1988 až 1990 působil ve finančním ústavu Crédit National. Měl na starost finanční operace letecké dopravy.
- V roce 1990 začal pracovat ve společnosti Compagnie Générale des Eaux (CGD), v níž zastával různé manažerské funkce. Později se stal generálním ředitelem divize.
- V roce 2000 se stal generálním ředitelem dopravní divize společnosti Vivendi Environnement, která vznikla z CGD. Později se přejmenovala na Veolia Environnement.
- V lednu 2003 se stal generálním ředitelem Veolia Eau, divize Veolia Environnement.
- V září 2009 byl jmenován generálním ředitelem Veolia Environnement a od prosince 2010 i předsedou správní rady.

Veolia Environnement S.A.

Obor činnosti:
- Nadnárodní francouzská akciová společnost poskytuje komunální služby ve vodohospodářství, nakládání s odpady, veřejné dopravě a energetice.
- Je kotována na burzách Euronext v Amsterdamu a NYSE v New Yorku.
- Operuje v 77 zemích světa, včetně Česka.
- V Česku pod ni spadají firmy Veolia Voda, Veolia Transport, Dalkia a Marius Pedersen.

Historie:
- V prosinci 1853 byla císařským dekretem založena vodohospodářská firma Compagnie Générale des Eaux. Pod tímto názvem operovala až do roku 1997.
- V roce 1998 byl její název změněn na Vivendi a od roku 2003 na Veolia Environnement.

Počet zaměstnanců:
- 287 040 lidí v 77 zemích (2010)

Současná situace:
- Do roku 2013 plánuje prodej 37 málo výdělečných nebo prodělečných podniků, a chce tím snížit dluh ve výši 14,8 miliardy eur.

Obrat:
- Loni vykázala tržby ve výši 34,79 miliardy eur (cca 846 miliard korun), čistý zisk činil 581,10 milionu eur.

Zdroj: Veolia Environnement S.A.

Antoine Frérot, šéf francouzské společnosti Veolia Environnement předstoupil v srpnu před investory ve stísněné náladě. »Nemíním zastírat špatné zprávy, chceme se ale k problémům postavit čelem,« uvedl.

Za letošní první pololetí jeho podnik vykázal ztrátu 67,2 milionu eur (zhruba 1,6 miliardy korun), a to navzdory růstu tržeb na 16,3 miliardy eur. A nebyla to jediná Jobova zvěst: odpisy za toto období vyskočily na 838 milionů eur.

»Jsme globální podnik, ale to neznamená, že musíme být všude,« prozradil Frérot svůj recept na zalátání děr. Ze 77 podniků, které tvoří koncern podnikající od Argentiny po Jižní Koreu, jich chce prodat 37.

Čtyř firem Veolie, které jsou v Česku, se to týkat nemá. »Naše skupina se v příštích 18 měsících zmenší. Bude ale mnohem ziskovější,« vysvětlil Frérot.

Předchůdcovy velké oči

Četní analytici se shodují, že největší světový vodohospodářský podnik doplácí na neuváženou expanzi v letech 2007 a 2008.

To byl v jeho čele Frérotův předchůdce Henri Proglio, který měl příliš velké oči, a vydal na akvizice v Německu, Itálii a Spojených státech takřka čtyři miliardy eur. Tím zaťal do tehdy prosperujícího podniku dluhovou »sekeru«.

Proglio by zřejmě i nadále Veolii vedl, kdyby mu jako svému oblíbenci francouzský prezident Nicolas Sarkozy v listopadu 2009 »nepřihrál« teplé místečko šéfa Electricité de France, největšího světového dodavatele elektřiny z jádra.

Generálním ředitelem i předsedou správní rady se pak stal právě Progliův blízký spolupracovník Frérot.

Veolie se dnes může pyšnit tím, že dodává vodu 100 milionům lidí, ročně zpracovává 63 milionů tun odpadu, provozuje veřejnou dopravu ve 28 státech. Zásobuje také řadu evropských zemí i USA elektřinou.

Jak však nedávný vývoj ukázal, tento kolos trpěl nedostatečnou pružností řízení a bohorovnou netečností k potížím, které se na jednotlivých trzích začaly vyskytovat.

Finanční propady začal Frérot rychle řešit. Už od loňska prodával jednotlivé podniky. Počínal si tak obratně, že to investoři nepovažovali za začátek nové strategie koncernu - tedy zbavení se takřka poloviny podniků, samozřejmě těch prodělečných.

Nová strategie

Šéf Veolie, jenž začínal svoji kariéru jako stavební inženýr ve vědeckém výzkumu a jehož předností je systémové myšlení, hodlá podle červencového interview pro časopis Institutional Investor zajišťovat růst bez zvyšování dluhu. Chce se vrátit k zisku, jakého Veolia dosahovala před finanční a hospodářskou krizí, a být mnohem selektivnější v investicích.

Na otázku, v jakém směru chce být management agilnější, odpověděl, že je třeba hledat investiční zdroje uvnitř podniku, a to jednak z cash flow, jednak prodejem aktiv. »Organický růst je lepší a levnější cestou k našemu rozvoji. Máme dvě velké konkurenční výhody,« uvedl.

»Čtyři odvětví, v nichž podnikáme - vodohospodářství, nakládání s odpady, energetické služby a veřejná doprava - jsou potenciálně vysoce růstové,« zdůraznil.

Kromě toho má Veolia podle něho obrovské zkušenosti a know-how k řešení problémů, které přináší pokračující urbanizace. »Zejména jde o nakládání s odpady, což je vzhledem k růstu velkoměst nejrychleji rostoucí odvětví v podnikání,« soudí Frérot.

Rovněž vodohospodářství je nadějnou branží. Více než jedna miliarda lidí nemá dostatek bezpečné pitné vody a tři miliony umírají každý rok, protože ji postrádají.

Na rozdíl od jiných odborníků šéf Veolie tvrdí, že pitná voda je obnovitelným zdrojem. »Většina zemí má adekvátní vodní zdroje, ale nemá dostatek znalostí či rozhodnosti je využívat,« říká. Například v Mexico City unikne poškozeným potrubím více vody, než kolik denně spotřebuje Řím.

Antoine Frérot to zmínil ve své knize L'eau, pour une culture de la responsabilité (Voda: ke kultuře odpovědnosti), kterou vydal v roce 2009.

Za dlouhé roky v koncernu se jako manažer a později šéf vodohospodářské divize převážně zabýval právě vodou. K ní se dostal klikatými cestami, které ho však obohatily.

Vzděláním je totiž stavební inženýr a již za studií a několik let po nich se věnoval vědecké práci.

Teprve v roce 1990 se stal manažerem vodohospodářského podniku Compagnie Générale des Eaux. O deset let později už dělal kariéru jako generální ředitel Veolia Eau, divize skupiny Veolia Environnement. Loni v prosinci vystoupal až na vrchol.

Při započaté konsolidaci svého koncernu bude jistě schopen dosáhnout toho, aby mu voda nenatekla do bot nebo aby se udržel nad hladinou.

Ambicí třiapadesátiletého manažera ovšem je, aby do roku 2013 jeho »firemní mlýn« poháněl mocný proud.

Miroslav Prchal
spolupracovník redakce

Šéf koncernu Veolila Antoine Frérot zdědil po svém předchůdci dluh vyvolaný mimo jiné expanzivní horečkou let 2007 a 2008. Foto: Isifa

Související