Divoký vývoj ceny zlata v posledních dnech u mnoha investorů vyvolal otázky, zda se vyplatí do něj investovat, anebo obrátit pozornost jinam. Odpověď ovšem není jednoznačná.

Ostatní drahé kovy nebo diamanty totiž nejsou podle expertů plnohodnotnou náhradou. Navíc ani výrazný propad v cenách zlata nemusí do budoucna vylučovat další strmý růst.

Zjednodušeně - pokud se v příštích měsících vrátí hospodářská recese, ceny zlata mohou atakovat i 2500 dolarů za troyskou unci. V případě uklidnění situace se ale nynější nákup může ukázat jako prodělečný.

Zlato se dlouhodobě vyplatí

Potvrzují to i minulé týdny. Cena zlata se ze strachu z úvěrové krize v Evropě a snížení ratingu USA nejprve vyšroubovala k rekordním 1900 dolarů za troyskou unci.

Následně zaznamenala prudký pád na 1700 dolarů. Minulý týden obnovila růst a toto úterý odpoledne dokonce vyšplhala k novému rekordu 1920 dolarů za unci. A výkyvy budou podle všeho nadále pokračovat.

Vývoj ceny žlutého kovu totiž reaguje i na dění na jiných, například akciových trzích. »V krátkodobém horizontu je zlato investiční aktivum jako každé jiné,« vysvětluje Patrik Hudec, portfoliomanažer Generali PPF.

Nicméně v krizi investoři přesunují svůj zájem do »přístavů bezpečí«. Právě zlato je jedním z nich a podle analytiků poroste tak dlouho, dokud nepřevládne jistota u akcií či kapitálových trhů.

Při pohledu na vývoj cen za posledních deset let je patrné, že zatímco z krátkodobého hlediska se dalo na spekulacích se zlatem prodělat, z dlouhodobého pohledu jde o bezpečné uložení peněz.

Platinu ovlivňuje i průmysl

Proč ale stříbro, platina nebo palladium nejsou tak výhodnou investicí jako žlutý kov?

»Zlato spolehlivě odráží nejistotu na trzích. V situacích, jako je dnes, musí každý investor věnovat jeho ceně zvýšenou pozornost, i kdyby do něj neměl v úmyslu investovat,« myslí si Jan Roh, analytik makléřské společnosti Cyrrus.

Podle Patrika Hudce je trh se zlatem větší než u ostatních drahých kovů, a proto je i likvidnější. Tím je atraktivní.

»Dalším důvodem je skutečnost, že ostatní kovy jsou intenzivněji využívány v průmyslu. Z hlediska ochrany před recesí nejsou tolik vhodné, protože jejich cena se do velké míry odvíjí od aktuální fáze hospodářského cyklu,« přidává se makroekonomický analytik ČSOB Petr Báča.

Jen pro srovnání, průmyslové využití zlata tvoří asi desetinu z celkové poptávky. U platiny a palladia, jež se využívají například na výrobu katalyzátorů u automobilů, je to 60, respektive 80 procent.

Z tohoto důvodu dnes cena stříbra, platiny či palladia neroste tak rychle jako u zlata. Naopak propad průmyslu může ceny alternativ ke zlatu snížit.

Do jisté míry se ostatní drahé kovy chovají procyklicky - když se ekonomice daří, rostou, když je hospodářství v útlumu, klesají. Proto nemohou být plnohodnotnou alternativou ke zlatu v dobách nejistoty.

Pokud přesto investor zlato kvůli přemrštěné ceně odmítá, může vsadit na stříbro. »Jeho pořízení je velmi jednoduché a jako pojistku si ho mohou do svého portfolia zařadit i méně majetní investoři,« vypočítává výhody Michal Mikulenka ze společnosti Zlaté mince - numismatika, která je distributorem investičního zlata v Česku.

Například letos v únoru na doporučení analytiků varujících před předraženým zlatem stříbro stanulo ve středu pozornosti investorů. Od začátku února do konce dubna tak jeho cena vystřelila z 30 na téměř 50 dolarů za troyskou unci.

Bublina však splaskla a už v polovině května stříbro o 15 dolarů zlevnilo. Nyní se drží na zhruba 40 dolarech za unci.

Z dlouhodobého pohledu je nicméně také u stříbra patrná rostoucí tendence. Ještě v roce 2007 se totiž troyská unce prodávala za zhruba sedm dolarů. Cena tedy za sedm let vzrostla téměř šestinásobně.

»Jako základ investičního portfolia bych si ponechal zlato a doplnil ho investičním stříbrem,« navrhuje proto obchodní ředitel společnosti GoldenGate Pavel Ryba.

Problematické diamanty

Alternativou jsou i diamanty. Spíše ale slouží jako doplňková složka. Jejich nákup se doporučuje na delší období, minimálně pět až deset let.

Mají několik problémů. »Zaprvé existuje rozsáhlý černý obchod s diamanty, který jim kazí pověst. Laik nerozpozná, zda jím zakoupený diamant je krvavý, či nikoli,« říká Petr Gapko, analytik z GE Money Bank. Je proto podle něho nezbytné nakupovat jen kvalitní a certifikované kameny.

Trhu dominuje firma De Beers se sídlem v jihoafrickém Johannesburgu.

Dalším argumentem proti diamantům je, že na rozdíl od zlata je jejich hodnota závislá na velikosti. »Jeden velký diamant bude vždy dražší než několik menších diamantů, a dělením tedy tyto komodity ztrácejí na ceně,« objasňuje Gapko.

Další nevýhodou oproti investicím do zlata je zatížení investičních diamantů daní z přidané hodnoty.

»Jako další možný problém vidím nezanedbatelný rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, často i v řádu desítek procent,« upozorňuje Patrik Hudec z Generali PPF.

Vzhledem k tomu, že se diamanty nejčastěji prodávají ve formě šperků, tak si výrobce samozřejmě účtuje poplatek za svoji práci. Diamantový prsten v hodnotě 100 tisíc korun tak například investor nemůže nazpět prodat dráž než za 80 tisíc korun.

Kvůli všem výše zmíněným kritériím je tedy investice do diamantů jednoznačně dlouhodobou záležitostí. »Avšak neznamená to, že se nakonec nemůže stát investicí vysoce výnosnou,« upozorňuje Hudec.

Před pořizováním diamantů je podle expertů dobré promyslet načasování koupě, protože diamant je vázán na americký dolar. Ceny diamantů obvykle rostou, když cena dolaru klesá.

(Viz též analýzy & trendy)

Lukáš Vojáček

INFOGRAFIKA: Vývoj cen komodit

2500 dolarů
Až na takovou cenu za troyskou unci může vystoupat cena zlata v případě další krize.

Související
Zobrazit