Investoři jejich hodnocení vzývají téměř jako slovo boží, politici v Evropě i Americe je nenávidí. Ratingové agentury - tři soukromé firmy z USA - mají dnes skutečně obrovský vliv. I pouhá zmínka o zvažovaném snížení ratingu některé z významných ekonomik dokáže pořádně rozhoupat světové trhy.

Důkaz mohou poskytnout uplynulé dny, kdy snížení ratingu Spojených států ze strany společnosti Standard & Poor's a pouhé fámy o možném zhoršení hodnocení Francie způsobily několikaprocentní výkyvy na burzách v Evropě i Americe.

Evropští politici a někteří investoři i ekonomové navrhují, že by bylo dobré vliv agentur omezit. »Mohli bychom vyzvat USA, aby ze tří agentur udělaly šest. Nebo můžeme vytvořit nezávislé evropské a asijské instituce,« navrhuje eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová.

Je ale otázkou, jaký respekt by si například nová evropská agentura vysloužila. »Pokud by hodnotila dluhy evropských zemí, byla by asi pro smích,« naznačuje Karel Janeček, šéf společnosti RSJ obchodující na derivátové burze.

I mistr tesař se utne

Pro evropské politiky je pochopitelně jednodušší přehodit hlavní část viny za současné problémy předlužených ekonomik na ratingové agentury.

»Evropa se nesmí nechat zničit od tří amerických soukromých podniků,« nechala se slyšet Redingová v polovině července poté, co agentury opět snížily známku Portugalska.

Itálie se dokonce pustila do otevřeného boje, když na začátku srpna provedla ve Standard & Poor's a Moody's razii. »Cílem vyšetřování je ověření, zda tyto agentury respektovaly předpisy,« prohlásil šéf prokuratury v jihoitalském městě Trani Carlo Maria Capistro.

Odhlédneme-li od faktu, že Standard & Poor's, Moody's ani Fitch gigantické dluhy na svědomí nemají a pouze na jejich nebezpečí upozorňují, jsou některé výhrady k jejich práci oprávněné.

Největší kritiku »ratingovky« sklidily kvůli chybám, jichž se dopustily v minulosti. Stály například u základů poslední finanční krize, když ocenily vysokými známkami neprůhledné balíky investičních derivátů, jež se pak ukázaly »toxickými«.

Naposledy deník Wall Street Journal ve své analýze upozornil na to, že agentury ani neumějí rozpoznat potenciální problémy států s dostatečným předstihem. List analyzoval státní bankroty za minulá desetiletí a dospěl k alarmujícímu zjištění.

Z celkem patnácti případů platební neschopnosti jednotlivých států, k nimž došlo od roku 1975 a které sledovala agentura Standard & Poor's, jich bylo hned dvanáct ještě rok před vyhlášením platební neschopnosti hodnoceno investiční známkou na stupni B, nebo vyšší. Pravděpodobnost nesplacení závazků zemí měla být pouhá dvě procenta. Moody's pak selhala v jedenácti případech ze třinácti.

Jak vzniká rating

Nejviditelnější jsou především ratingová hodnocení států. Agentury však »známkují« i firemní cenné papíry. Významně tím napomáhají investorům v orientaci na trhu.

Jak vlastně hodnocení, které dokáže stát či podnik uvrhnout na trzích v nemilost, vzniká? Podle Kirsten Knightové z agentury Moody's, která má jako jediná v velké trojky kancelář v Praze, se bere v úvahu celý komplex ukazatelů.

»Posuzujeme ekonomickou sílu země, vůli vlády vypořádat se s dluhy, samu velikost dluhů a schopnost je financovat na trzích i odolnost proti náhlým, nečekaným šokům,« popisuje Knightová. To vysvětluje skutečnost, proč má například Česko s dluhem necelých 40 procent HDP nižší hodnocení než Itálie, jejíž závazky 100 procent HDP dávno překročily.

Itálie je totiž členem eurozóny, a v případě problémů by jí nějakým způsobem pomohly ostatní státy. Naopak Česko by si muselo poradit nejspíše jen s pomocí Mezinárodního měnového fondu. Riziko nesplacení dluhopisů v případě náhlé krize je u jihoevropské země nižší.

Agentury hodnotí kondici země s pomocí počítačových modelů. Jak přesně fungují, ale neprozrazují. »Zpracováváme data dostupná na trhu, ekonomická data od průmyslových skupin i asociací, data z vládních zdrojů, centrálních bank i od regulátorů,« vypočítává Knightová zdroje.

Vedle toho ale Moody's operuje i s neveřejnými, vlastními statistikami. Ty získává z průzkumů mezi experty a ekonomy.

Na základě těchto počítačově zpracovaných dat pak o ratingu rozhoduje hlasováním komise. Své rozhodnutí pak zdůvodňuje ve speciální zprávě.

Právě »neprůhledné« výpočty agentur se staly záminkou italských úřadů pro razii ve Standard & Poor's a Moody's ze začátku srpna.

Podnět k vyšetřování podaly dvě italské firmy, kterým se nelíbil negativní dopad ratingu na obchodování s jejich cennými papíry. Podezřívaly totiž agentury ze »spiknutí« a spolupráce se spekulanty.

Agentury vyšetřování ale označily za neopodstatněné. Někteří analytici dokonce hovořili o odvetě Itálie za agenturní kritiku vysokého zadlužení a varování před snížením ratingu.

Jan Němec

Související
Zobrazit