Analýza: Komu vadí muslimové v Česku?

Hned deset Čechů se nechtěně stalo »komplici« norského atentátníka Anderse Behriga Breivika. Krátce před červencovými útoky jim v hromadném mailu rozeslal svůj manifest, v němž popisuje, jak si představuje Evropu bez muslimských přistěhovalců. S dodatkem, ať ho adresáti šíří dále.

Desítka »Breivikových« Čechů představuje podle zjištění týdeníku Ekonom pestrý vzorek - studentka medicíny, -náctiletý sportovec, vychovatel z dětského domova nebo nakrátko ostříhaný mladík, který na svém internetovém profilu uvádí, že hledá holku, která mu pomůže »mlátit cikány«.

Přestože všichni, které týdeník Ekonom oslovil, zdůrazňují, že s Breivikem nemají nic společného, vyvstává zásadní otázka: mohou atentátníkovy protimuslimské pohnutky zabodovat i mezi Čechy?

Ekonom prozkoumal, jak to dnes v České republice vypadá s protimuslimským cítěním a zda se zdejší muslimové mohou obávat podobných útoků jako například Romové.

Antimuslimská země?

V Česku dnes žije zhruba jedenáct tisíc muslimů různého původu roztroušených v několika městech. Ve srovnání se státy západní Evropy jde pouze o zlomek.

Přesto, pokud bychom vypíchli jen pár událostí z posledních týdnů, zdálo by se, že ani tato malá komunita není v Česku vítána.

Například expremiér Miloš Zeman, jehož mimoparlamentní »zemanovci« stále usilují o sněmovní křesla, si v týdeníku Reflex postěžoval, že něco jako »umírněný muslim« neexistuje, stejně jako »umírněný nacista«.

Skupina uživatelů Facebooku s názvem »Islám v České republice nechceme« se probojovala mezi třicítku nejoblíbenějších českých skupin této sociální sítě.

A Hradecký deník přišel s informací, že tamní krajský úřad přiklepl dotaci z veřejných peněž sdružení AntiMešita, které brojí proti výstavbě mešit v Česku (viz Desátek proti mešitám).

Při bližším pohledu však již situace působí méně dramaticky.

Různá úroveň

Například příznivcem zmiňované skupiny Facebooku »Islám v České republice nechceme« a zároveň jedním z příjemců Breivikovy pošty je šestadvacetiletý student bohemistiky Martin. Islám podle svých slov plošně neodmítá, přestože název jeho skupiny by tomu napovídal.

»Přítomnost muslimů v Česku dnes neberu jako problém. Mám ale obavy, že by se v budoucnu také zde mohl prosadit islám v té své netolerantnější podobě,« říká.

Ve skupině se prý registroval proto, že ho téma islámu zajímá a chce se mu věnovat i při svém dalším studiu.

Podobně podle něho uvažují i desítky jeho známých - vesměs studentů humanitních a společenských oborů -, kteří se rovněž ke skupině přidali.

Ostatně ani samotná skupina, nehledě na přeškrtnutou mešitu ve svém logu, nijak extrémisticky nepůsobí.

Její příznivci si na Facebooku především jen posílají odkazy na různé články a pak pod nimi diskutují - třeba aktuálně o pouličních nepokojích v Anglii nebo občanské válce v Libyi.

Úroveň návštěvníků je různá a připomíná diskuse pod články na zpravodajských serverech - od hospodských příspěvků typu »muslimy je třeba likvidovat«, po serióznější postřehy například o kořenech mezinárodního terorismu.

Novináři o odsunu muslimů

Kromě antimuslimských skupin na sociálních sítích jsou na vzestupu také internetová média s podobně laděným zaměřením.

Nejaktivnějším je server Eurabia.cz, s podtitulem »Islám dobývá Evropu«. Jeho redakce selektivně přebírá články z domácích a zahraničních portálů. Čtenář tak lehce nabude dojmu, že všude na světě jsou s muslimy problémy a je třeba proti nim tvrdě zasahovat.

Pár titulků z poslední doby: »Islámští extrémisté vyzývají k podpoře britských výtržníků«, »A na dveře nám možná zaklepe válka«, »Maltě hrozí arabská tsunami«.

Zakladatelem serveru je třicetiletý bývalý redaktor deníku Aktuálně.cz a iDnes.cz Adam B. Bartoš. Ten před několika týdny vzbudil pozornost článkem, v němž volá po debatě o odsunu muslimů z Evropy.

Antimuslimské zaměření Eurabie nepopírá. »Nikdy jsme neřekli, že chceme být vyvážení. Jsme jednostranně zaměřeni na kritiku islámu - na tom přece není nic špatného«, říká Bartoš.

Na server Eurabia zavítá denně několik tisíců až desetitisíců návštěvníků. Podle oslovených odborníků je však dopad podobných portálů omezený.

»Jde především o servery pro přesvědčené. Nenabízejí žádné cenné argumenty, které by mohly výrazně přispět ke společenské debatě,« míní politolog Petr Kupka z brněnského Centra pro bezpečnostní a strategická studia.

Tisíce podpisů

Zatímco příznivci Facebooku a redaktoři protiislámských webů se spokojí s aktivitami na internetu, padesátiletý podnikatel a bývalý vysokoškolský pedagog Valentin Kusák z Hradce Králové přešel i k činům.

Když se loni dozvěděl, že si místní muslimové chtějí postavit mešitu, založil občanské sdružení AntiMešita a začal sbírat podpisy proti její výstavbě. Podobnou petici pak zorganizoval i v Brně nebo Teplicích, kde se rovněž o výstavbě muslimského svatostánku uvažuje.

»Mešita je pro muslimy symbolem života, názorů, činů. Pro nás musí být symbolem možného mocenského vlivu muslimů v Hradci Králové a ČR v budoucnu,« obhajuje na svých stránkách petice.

Ve svých blozích v rétorice ještě přitvrzuje. »Muslimské zvíře podporuje znásilňování«, »Muslimové útočí na Českou republiku«, »Výuka dětí muslimů v Británii - děs a hrůza«, jsou názvy některých jeho příspěvků.

»Jsem přesvědčen, že nejsem za hranou. Řídím se platnými zákony a tvrdím, že muslimové ohrožují demokracií, takže mám právo vystoupit,« říká Kusák ke svým příspěvkům.

U petic proti mešitám v Brně a Hradci Králové již nasbíral přes dva tisíce podpisů, v Teplicích pár desítek.

Sbírání petic proti mešitám je zároveň nejvíce organizovaným hnutím, které dnes v Česku cílí na muslimy. »Nějaká programová nenávist, jako je třeba vůči Romům, zde zatím není. Ani nevíme o tom, že by se na muslimy zaměřovala některá extremistická skupina,« říká český konvertita Lukáš Lhoťan.

Podobně mluví i policisté. »Antimuslimské hnutí zde nemá extrémně radikální projevy. Z našeho pohledu není většinová česká společnost proti muslimům a priori vyhraněná,« uvádí mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Pavel Hanták.

K větším incidentům dochází jen občas. Jeden z nich se odehrál před dvěma lety, když pražští muslimové našli svoji mešitu posprejovanou nápisy a s vyvěšenou prasečí hlavou.

Avšak případy známé ze zahraničí, kdy se například ve Švédsku mešita stala terčem ostřelování nebo když v Rusku proti muslimům vyrážejí ozbrojení skinheadi, se zatím v Česku neobjevily.

»Nevíme o tom, že by v poslední době u nás došlo k fyzickému ataku vůči příslušníkům muslimské komunity pro jejich vyznání, projevy či vzhled,« říká Hanták.

O nějakém větším ohrožení ostatně nemluví ani sami muslimští přistěhovalci, které týdeník Ekonom oslovil. Spíše poukazují na časté slovní urážky.

»Je celkem běžné, že lidé na ulici nevybíravým způsobem vyjádří svůj pocit ohledně šátku, který nosí muslimské ženy, anebo je slovně napadnou,« říká Saeed Khan, podnikatel pocházející z Pákistánu, který v Česku žije čtrnáct let.

Podobně mluví i ředitel jedné z brněnských jazykových škol Bader Eknaifith, původem z Kuvajtu.

»Osobní rasistický útok jsme nezažili. Stává se však, že když má Čech s muslimem spor, tak mu začne nadávat: Muslime, běž, odkud jsi přišel,« tvrdí.

Neměnný stav?

Zda se také v Česku situace kolem muslimů postupem doby nevyhrotí, se teprve ukáže. Zatím důvod k obavám není, protože příčiny, které běžně vedou k antimuslimskému cítění, zde chybějí: muslimští přistěhovalci zde nevytvářejí žádné uzavřené městské čtvrtě, Češi si je nespojují se zneužíváním sociálního systému, ani s vyšší kriminalitou.

»V jádru české muslimské komunity jsou velmi často vysokoškolsky vzdělaní lidé, ať už jde o lékaře, architekty, učitele nebo podnikatele,« uvádí čtyři roky stará studie ministerstva vnitra.

Jiná situace by ale mohla nastat, pokud by se vrátila hospodářská krize.

»Je možné, že když se zhorší ekonomická situace, lidé se začnou domnívat, že jim bereme práci. Stejně tak je tomu ve Velké Británii,« říká Saeed Khan.

Vladimír Šnídl
Pavel Kočička

INFOGRAFIKA: Muslimové v Evropě