Největší vývojové centrum americké softwarové firmy Red Hat na světě najdete od příštího roku v Brně. Původně měl přitom výrobce operačních systémů v Česku pouze spolupracovníky.

Před pěti lety však firma začala uvažovat o české pobočce. Podle ředitele brněnské pobočky Radovana Musila bylo jednoznačné, že vznikne v Brně.

»Bylo to jednoduché, protože ve městě jsou šikovní inženýři, kteří se bez problémů dokážou zapojit do mezinárodních týmů. Díky dřívějším spolupracovníkům z Brna to Red Hat měl možnost zjistit předem, a šel najisto,« říká nadšeně Musil, který má momentálně pod sebou více než 300 lidí a dalších 150 hodlá nabrat v příštích letech. Firma na ně získala dotaci z evropských fondů ve výši 100 milionů korun.

Výhody Svratka Valley

Firma Red Hat není jediná ze zahraničních firem, která si v Česku vybrala Brno jako ideální místo svého sídla. Stejně jako ona hovoří také další globální hráči - třeba IBM, Honeywell, FEI, NetSuite nebo Infosys. Všechny považují Brno a okolí za perspektivní region, kam se vyplatí investovat.

Vedle nich v Brně vzniká také řada nových zajímavých projektů, často s celosvětovými ambicemi. Zoner Software, YSoft, Westcom, Kentico nebo Gina Software jsou příklady jen některých českých firem, které se svými produkty uspěly v zahraničí.

Díky tomu se o moravské metropoli stále častěji hovoří jako o českém Silicon Valley, což je hlavní centrum inovací USA v Severní Kalifornii.

Označení je to jistě honosné, ale nakolik je pravdivé? Budeme za pár let svědky brněnské bubliny, nebo se máme těšit na řev moravského krokodýla?

Křemík uprostřed zeleně

Na první pohled slovům o technologické velmoci mnoho nenasvědčuje, protože město stále žije poklidným životem jako v devadesátých letech. A to i v oblasti největší koncentrace technologických firem, ve čtvrti Královo Pole.

Vedle univerzit zde uprostřed zeleně vyrostly budovy Českého technologického parku. Ty jsou však plné lidí velmi dobře uplatnitelných v IT oborech.

Do budoucna ve zdejším areálu vyroste také jedna ze dvou budov vědeckého centra Ceitec zaměřená na nanoa mikrotechnologie. Druhá se bude nacházet v areálu Masarykovy univerzity blízko bohunické fakultní nemocnice. V ní budou bádat vědci zaměření na biotechnologie nebo výzkum mozku.

Brněnští věří, že se pětimiliardová investice do Ceitecu hrazená z větší části z evropských fondů vrátí zpět, protože nastartuje další růst v moderních oborech.

Do moravské metropole má ale přitéct mnohem větší částka, celkově jde o 17 miliard korun. Investice půjdou jednak na stavby, ale hlavně do lidského potenciálu. Zejména klidné okrajové čtvrti Brna tak zcela změní svůj provinční ráz.

Moderní budovy zasazené v zeleni jsou charakteristické také pro slavnější oblasti s vysokou koncentrací IT firem ve světě, ať už jde o okolí Dublinu nebo zmíněné Silicon Valley.

Přestože mezi Brnem a Kalifornií je rozdíl několika váhových kategorií, minimálně v Evropě má jihomoravský region šanci zabodovat.

Do roku 2013 se chce Brno dostat mezi 50 nejinovativnějších regionů Evropy.

Prakticky to znamená zaměstnávat minimálně každého desátého člověka v oblasti moderních technologií. Dnes je to »pouze« každý sedmnáctý. V jednom z nejlepších evropských regionů - belgické Lovani - pracuje v IT dokonce každý čtvrtý.

Zatáčka před Vídní

Proč se technologická velmoc rodí právě z Brna? Městu velmi pomáhá poloha v centru středoevropského regionu.

Zdánlivě tu sice chybí pořádné letiště, protože brněnské Tuřany jsou vhodné spíše pro menší letadla. Velké mezinárodní letiště se však nachází ve Vídni, která je takříkajíc za humny. O Brnu se sice lehce říká, že je to pouze obydlená zatáčka před Vídní, ale v tomto případě hraje lehká provinčnost kladnou roli.

»Brno má z našeho pohledu dobrou polohu vůči mezinárodním letištím,« potvrzuje šéf brněnského IBM Jeff Stangeland.

Vídeň je však pro Brno nejen významným tranzitním místem, ale také zásobou kvalitních »mozků« z předních vysokých škol. Vždyť Vídeňská univerzita je na 147. a tamní technická na 239. místě mezi univerzitami na světě.

Nově budované vědecké centrum Ceitec proto už dnes spolupracuje s vídeňskými vědci. A další kooperace se připravuje, neboť Brno dostane špičkové vědecké vybavení, za kterým se Vídeňákům vyplatí přijet.

Mozky z východu

Zejména zahraniční firmy už dnes spoléhají na možnost přetáhnout na Moravu kvalitní pracovníky ze Slovenska a částečně také z Maďarska.

Tento trend dokládá i mladý slovenský vědec Martin Plesch.

»Z mého pohledu je práce v Brně ideální nabídkou. Zdejší vědci mají ve světě skvělý zvuk, moje dcera se snadno domluví na hřišti a jako rodina máme nízké náklady na život,« říká specialista na kvantové počítače.

Přestože ho přitáhla do Brna zejména vědecká komunita a možnost v klidu bádat ve svém oboru, důležité jsou pro něho také dobré platové podmínky.

Vzhledem k vysoké koncentraci vysokoškoláků jsou ve městě vyšší platy než ve zbytku republiky. Samozřejmě s výjimkou Prahy. Ale na rozdíl od hlavního města jsou na jihu Moravy mnohem nižší životní náklady.

Není divu, že takový stav všem vyhovuje. Firmy mohou zaměstnancům platit méně než v Praze, ale lidé přesto mají v Brně vyšší životní standard.

Potvrzuje to také šéf brněnské pobočky firmy SGI, která se zabývá velkými výpočetními systémy pro nejnáročnější výpočty.

»V Brně jsme spokojeni, život je o něco jednodušší, neztratíte tolik času ať již pracovního nebo osobního složitým cestováním. Také díky tomu je náš brněnský tým stabilnější,« říká Michal Klimeš, jehož firma má pobočku i v Praze. Firmy si pochvalují také zdejší sítě. »Důležitým faktorem - proč jít do Brna - byla i místní dopravní infrastruktura a dostupnost našeho centra umístěného v Technologickém parku, která vyhovuje potřebám firmy i našich zaměstnanců,« popisuje výhody Jeff Stangeland.

Brno ano, Liberec ne

Avšak hlavním důvodem atraktivity Brna pro zahraniční firmy je velká koncentrace »mozků«.

Na necelých 400 tisíc obyvatel města připadá téměř 88 tisíc studentů vysokých škol. Řada z nich přitom v metropoli zakotví a začne pracovat v moderních technologických oborech.

Například Fakulta informatiky Masarykovy univerzity úzce spolupracuje s největšími firmami ve městě, tedy IBM, Red Hat nebo Honeywell.

»Tyto firmy expandují v oblastech, ve kterých nepotřebují jenom průměrné bakaláře, ale hlavně špičkové doktorandy nebo magistry,« říká děkan fakulty Jiří Zlatuška. Podle něho patří bývalí studenti jeho fakulty mezi nejlépe placené absolventy univerzity.

Studenti tvoří hodnoty

Spolupráci s univerzitami ostatně zmiňují všechny oslovené firmy.

Například firma Kentico, která vytváří redakční systém na tvorbu webových stránek pro firmy. Ta v Brně zaměstnává zatím jednašedesát lidí.

»Dlouhodobě spolupracujeme s místními vysokými školami a nabízíme studentům nejen práci při studiu, ale také náměty na diplomové práce,« říká majitel firmy Petr Palas. Úspěšní absolventi poté mají usnadněný vstup do svého prvního zaměstnání.

Služby firmy Kentico využívá například McDonald's v Irsku, Microsoft ve Švýcarsku nebo Vodafone v Ghaně.

»Celkově je naším produktem vytvořeno přes šest tisíc webových stránek v 84 zemích světa,« říká generální ředitel a spolumajitel Petr Palas.

Kentico roste bez ohledu na krizi. Opakovaně se objevuje na žebříčku nejrychleji rostoucích technologických firem FAST 50, který sestavuje poradenská společnost Deloitte. V roce 2008 na něm byla s astronomickým růstem 553 procent, loni už byl »pouze« dvouciferný.

»Podobného růstu tržeb plánujeme dosáhnout také v letošním roce,« dodává Palas.

Sedmnáct miliard pro Brno

Kentico dokázalo vyrůst bez cizí pomoci, ale řada začínajících firem první roky podnikání nezvládne. Ani ne tak proto, že by neměly dobré produkty, ale neumí v podnikání »chodit«.

Jihomoravské inovační centrum slouží právě k takovému »nakopnutí« nadějných firem. Jeho branami prošlo do dnešního dne 55 firem, které vytvořily celkový akumulovaný obrat v hodnotě 325 milionů korun.

Jednou z úspěšných, které pronikly také do zahraničí, je YSoft. Vyrábí zařízení na úsporný tisk. Má pobočky v několika státech včetně Japonska a USA a její majitel Václav Muchna letos získal již podruhé titul Podnikatel roku. Poprvé v sekci Student podnikatel, nyní v »dospělé« kategorii. Jeho firma vykázala v roce 2009 obrat ve výši téměř 140 milionů korun a dále pokračuje v růstu.

Největší část svého byznysu realizuje v zahraničí, své místo však vidí v Brně.

»Chceme pomoci i České republice, nasměrovat ji, aby podobně jako Izrael investovala do vědy a výzkumu, do duševního kapitálu. Aby přestala být evropskou montovnou,« vysvětluje Muchna.

Krásná holka to má snazší

Brno se dnes stále nemůže měřit s Prahou. Počet zaměstnanců v technických oborech, ale i počet firem je v Praze samozřejmě vyšší. Brno však úspěšně pracuje na zlepšování pověsti.

»Srovnání Brna se Silicon Valley je v tuto chvíli ještě nadnesené. Nicméně výzkumná centra v kombinaci s přítomností významných firem v regionu mohou Brno na této cestě významně posunout,« říká Lenka Velehradská z konzultační společnosti KPMG.

Svůj oblíbený příměr dodává také šéf Ceitecu. »Praha je jako krásná holka z dobré famílie. Zdědila peníze i vzhled a nemusí se tolik snažit a všechno jí vychází. Naproti tomu Brno se krásou ani tradicí chlubit nemůže, proto musí makat, aby bylo nejlepší,« uzavírá Tomáš Hruda.

Pavel Kočička

325 milionů korun
Tolik činí akumulovaný obrat firem, které za devět let prošly inkubátorem JIC.

Brno má výhodnou polohu a nízké životní náklady. IT firmy láká ale hlavně koncentrace vzdělaných lidí.

Biologický výzkum se zatím provádí v budově brněnské VŠCHT, do dvou let se přesune do moderního vědeckého centra Ceitec. Foto: Archiv Ceitec

Takto bude vypadat nové supermoderní vědecké centrum Ceitec v brněnské čtvrti Královo Pole. Vizualizace: Archiv Ceitec

Související