Obrysy chystané dohody

- Stát by měl církvím vrátit část nemovitostí a dát peníze celkem ve výši 125 miliard korun.
- Na rozdíl od dříve chystané dohody mají převažovat nemovitosti (75 miliard korun), 56 miliard korun má být ve splátkách během zhruba dvaceti let.
- Po dobu třiceti let bude stát církve nadále financovat, byť se částka bude postupně snižovat.
- Z nemovitostí se budou vracet především lesy a pozemky, vedle řádů je získají i diecéze.
- Platí dřívější rozhodnutí katolické církve, že zhruba 17 procent z obdržených prostředků předá nekatolickým církvím, které si je rozdělí.
- Církve se zřeknou dalších nároků na vracení majetku.

Sto dvacet pět miliard korun v nemovitostech i v hotovosti. Takový poklad se ocitne v pohybu, pokud církve a stát uzavřou chystanou dohodu o majetkovém narovnání, lidově zvanou církevní restituce.

V tuto chvíli závisí na vůli vládních stran, prosadit již církvemi dohodnutý text.

I když má podle dohody jít o předání postupné až letité, stanou se zejména ze subjektů katolické církve (diecéze, řeholní řády) nejen jedni z největších vlastníků lesů a zemědělských či stavebních pozemků u nás, ale i majitelé bohatých kont.

Není proto divu, že už teď podle informací týdeníku Ekonom krouží kolem katolické církve údajně i lobbisté, kteří jí nabízejí ocenění či správu nových majetků i bankovní služby. Zvlášť když církevní restituce jsou zřejmě poslední ze skutečně velkých majetkových transakcí polistopadového období.

Schwarzenberg chce pomáhat

Týdeník Ekonom zachytil v souvislosti s chystaným vracením někdejších církevních nemovitostí první jména, o kom se uvažuje ohledně zajištění správy majetku.

Pražský arcibiskup a metropolita český Dominik Duka nedávno na veřejnosti uvedl, že by církvi mohli se správou lesního majetku pomoci - alespoň radou - někteří zkušení soukromí majitelé lesů. A sami se jim prý už nabídli.

Konkrétně Duka podle svědků hovořil o schwarzenberském panství.

Ministr zahraničních věcí a šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg, jinak též vystudovaný lesník, ochotu pomoci nepopírá.

»Pokud se někdy objevil seriózní zájemce, tak jsme mu vždy rádi poskytovali naše zkušenosti s hospodařením v lesích. A to jak v Česku, tak v zahraničí,« uvedl pro týdeník Ekonom Schwarzenberg, zástupce šlechtického rodu, jehož český lesní majetek obepíná jihočeský zámek v Orlíku nad Vltavou.

Na mušce Oliva i Rybníček

Církev tedy bude nejspíše vyhledávat odborníky, u nichž se lesnické zkušenosti pojí s vírou.Takovým vhodným člověkem pro management církevních lesů by podle některých odborníků mohl být například Pavel Rybníček, někdejší hajný a později dlouholetý náměstek lidoveckého ministra zemědělství Josefa Luxe. Rybníček dnes působí v soukromém holdingu Less podnikatele Jana Mičánka.

»Já jsem o tom nikdy s nikým nemluvil a člověku by bylo až trapné se někomu vnucovat,« říká Rybníček týdeníku Ekonom.

Sám prý vůbec netuší, jak církev hodlá se svým majetkem naložit, ale pevně doufá, že to u nás nedopadne podobně jako na Slovensku, kde se podle jeho slov církevního majetku často chopili »vlci v rouše beránčím« a slovenská katolická církev kvůli tomu už o část majetku přišla.

Vhodným adeptem pro práci v církevních lesích by mohl být například i Jiří Oliva, někdejší dlouholetý ředitel státních Lesů České republiky. Oliva, dnes poslanec za TOP 09, ale říká, že takovéto ambice nemá.

»Já jsem si toho užil už dost,« prohlašuje. Na druhou stranu nepopírá, že v obecné rovině o spravování lesů s arcibiskupem Dukou už několikrát hovořil.

Morava má náskok

Bývalý předseda lidovců a někdejší šéf diplomacie Cyril Svoboda mluví o tom, že kolem katolické církve už dnes krouží firmy nabízející ocenění a správu budoucích majetků.

Některé z těchto nabídek jsou podle něho úzce spojeny s vládními stranami TOP 09 a ODS.

Svoboda se domnívá, že církev výměnou za souhlas těchto partají s restitucemi bude muset přistoupit na to, že se v některých případech nechá zastupovat právě společnostmi, které jí politici zmíněných stran doporučí.

Předseda České biskupské konference a pražský arcibiskup Dominik Duka však jakýkoli tlak firem prostřednictvím partají vylučuje. »Na svoji čest vám mohu odpřísáhnout, že se nic takového nestalo«, uvedl pro týdeník Ekonom. Svoboda si přesto trvá na svém.

»K zastupování církve vybranými společnostmi dojde tím spíše, že sama církev se o svůj majetek není schopna postarat a dotyčné firmy to vědí,« říká bývalý ministr, aniž by však byl ochoten uvést, o jaké firmy konkrétně jde.

Z posledních let jsou známé snahy České spořitelny a Raiffeisenbank nabídnout po vzoru sousedního Rakouska bankovní služby pro katolickou církev. Obě banky, s centrálami u našich jižních sousedů, usilovaly v této věci o exkluzivitu.

Firmy ale se svojí nabídkou nakonec neuspěly.

Graubnerovy plány

Podle Cyrila Svobody mají náskok v přípravě na převzetí vrácených lesů a pozemků diecéze na Moravě.

Třeba olomoucký arcibiskup Jan Graubner se už před časem svěřil s jasným plánem, jak by jeho arcidiecéze postupovala, kdyby místo peněz dostala od státu majetek. »Kdyby naše arcibiskupství dostalo nazpět nějaké lesy, musela by se založit firma, které se svěří k provozování. Sama církev nechce být zemědělcem ani hospodářem,« uvedl.

Líčí přitom zkušenost olomoucké »Nadace doktora Leopolda Prečana, arcibiskupa olomouckého, k podporování Arcibiskupského kněžského semináře v Olomouci«. Tato nadace totiž v roce 1999 získala na Kojetínsku zpět lesní a zemědělské pozemky, které znalec ocenil na 87 milionů korun.

»Les je svěřen lesnímu odborníkovi a slyším, že lidé, kteří chodí okolo, si pochvalují, že je v pořádku. Taková vizitka mě těší. Je vidět, že provozovatel se na pozemku dobře uživí,« pochválil Graubner již fungující model správy majetku.

Podle arcibiskupa Graubnera by v případě vrácení majetku církvím nebylo třeba ani zakládat nové nadace. Majetek by podle něj mohl dál patřit církevní právnické osobě, které byl vrácen. Byť moravský metropolita nevylučuje, že by se spoluvlastníkem mohl v některých případech stát časem i investor.

Bohaté zkušenosti se správou nemovitostí mají už dnes kláštery.

Například komerční provoz některých prostor minoritského kláštera u svatého Jakuba v Praze organizuje agentura Helas. V areálu premonstrátského kláštera na pražském Strahově už řadu let provozují některé firmy hotel, galerii, pivovar, pension, muzeum i vinárnu.

I když ne vždy dělá správa klášterních nemovitostí jejich majitelům dobré image.

Například Břevnovský klášter benediktinů, respektive jeho reprezentační místnosti, se staly tradičním místem večírků osob s pozoruhodnou minulostí.

Na ochutnávku moldavských vín dovážených do Česka podnikatelem a vysokým komunistickým důstojníkem Zdeňkem Zbytkem přicházívali například expremiér Miloš Zeman, bývalý komunistický rozvědčík Igor Střelec, exministr dopravy Aleš Řebíček, šéf KSČM Vojtěch Filip či exministr zahraničí Jan Kavan.

Chaos na Slovensku

Každopádně je pro českou církev mementem průběh a výsledek restitucí už Pavlem Rybníčkem zmíněného církevního majetku na Slovensku.

Proces, který u našich východních sousedů začal po roce 1994 a dodnes neskončil, byl totiž živelný.

Nebylo předem zcela jasné, který majetek se měl vracet, a nejsou vedeny ani statistiky o vrácených nemovitostech. Podle informací týdeníku Ekonom navíc slovenští katolíci kvůli neprůhledné manipulaci s majetkem už opět o mnohé nemovitosti přišli.

Jakkoli se české církve - na rozdíl od Slovenska - chystají ve smlouvě se státem vzdát dalších nároků, problém tím vyřešen nejspíše nebude.

Dokud totiž není ratifikována smlouva Česka s Vatikánem, nemůže Česká biskupská konference vystupovat za všechny subjekty katolické církve v Česku a tím garantovat konečnost jejich nároků.

Jan Štětka
Jiří Pšenička
Josef Pravec

Středočeský Rožmitál pod Třemšínem býval hospodářskou základnou pražského arcibiskupa. Zatímco zámek byl arcibiskupství v roce 1990 vrácen a dnes patří firmě Trinity Coop (ta z pětiny patří arcibiskupství), lesy na okolních vrcholech Brd by se mohly církvi vrátit teprve nyní. Foto: Isifa

Související