Insolvenční zákon: Kdy skončí věřitelská šikana

Ve chvíli, kdy se v insolvenčním rejstříku objeví informace o zahájení insolvenčního řízení ohledně kteréhokoli podnikatele, obchodní partneři zbystří a začnou zjišťovat, nakolik mohou být v ohrožení i jejich zájmy.

Rozjíždí se proces, na jehož konci se leckdy dostane do potíží i podnikatel, který byl až dosud v poměrně dobré finanční kondici.

V Česku bylo v loňském roce podle neoficiálních údajů podáno přibližně 16 tisíc insolvenčních návrhů, zatímco v roce 2008 jejich počet nepřesáhl šest tisíc.

Nárůst může mít různé příčiny, mezi nimiž zásadní roli bude nejspíše hrát doznívající ekonomická krize. Nelze však pominout ani fakt, že vzrostl i počet návrhů zjevně bezdůvodných, které bývají označovány jako šikanozní.

Někteří věřitelé záměrně používají insolvenční řízení jako nátlak na své obchodní partnery, aby je přiměli k určitém jednání, nejčastěji k tomu, aby uhradili sporné pohledávky. Někdy podání návrhu směřuje jen k poškození konkurenta.

Zákon zamezit zneužívání insolvenčních návrhů zatím nedokáže.

Věřitelskou šikanu, jakkoli silně tento termín může znít, by však mohla omezit novela insolvenčního zákona. Míří do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Lze předpokládat, že by v platnost měla vstoupit koncem tohoto roku.

Rychlé zveřejnění informací

Vraťme se nejprve přibližně o tři roky nazpět, kdy začal platit nový insolvenční zákon. Snahou jeho tvůrců bylo kromě jiného poskytnout věřitelům širší prostor pro to, aby mohli ovlivnit celé řízení a v neposlední řadě ho urychlit.

Na základě podání návrhu věřitele proto do dvou hodin soud zveřejní vyhlášku, kterou se zahájí insolvenční řízení. Obchodní partneři i veřejnost se tak o »potížích« firmy dozvědí prakticky okamžitě. Stačí jediný pohled na stránky insolvenčního rejstříku.

Do deseti dnů pak musí učinit úkony směřující k rozhodnutí věci.

Obvykle vyzve dlužníka k vyjádření a předložení seznamu majetku, závazků a zaměstnanců nebo požádá věřitele o doplnění některých tvrzených skutečností.

K rozhodnutí o úpadku ale zákon nestanoví žádnou konkrétní lhůtu.

Jak rychle soud o úpadku rozhodne, bude vždy záležet na tom, jak dokáže věřitel doložit, že má splatnou pohledávku a že je dlužník v platební neschopnosti.

Svoji roli samozřejmě budou vždy hrát i další aspekty, a to zvláště fakt, nakolik budou účastníci insolvenčního řízení využívat různých procesních nástrojů k jeho případnému zdržování.

Může se proto stát, že doba, po kterou bude nejasné, je-li dlužník skutečně v úpadku či šlo o »šikanu« věřitele, bude trvat několik měsíců, či dokonce déle než rok. I k takovým případům bohužel v praxi dochází.

Odmítnutí pro bezdůvodnost

O změně insolvenčního zákona, která by zabránila věřitelské »šikaně«, se mezi odborníky mluví již dlouho. Dobrou zprávou proto je, že novela, která snad nabude účinost za pár měsíců, by měla eliminovat podávání věřitelských návrhů vedených snahou poškodit dlužníka.

Bude-li v navrhovaném znění schválena, soud bude mít možnost takový návrh odmítnout pro zjevnou bezdůvodnost. Nejpozději do sedmi dnů poté, co byl podán.

V současné době tak může soud učinit, jen má-li návrh formální vady. Například je nesrozumitelný nebo chybí předepsané náležitosti. Je-li ale insolvenční návrh formálně v pořádku, soud pokračuje v řízení a následně rozhoduje o úpadku.

Novela dá soudu možnost, dospěje-li např. k závěru, že pohledávka je sporná a věřitel chce zneužít svá práva, návrh rovnou odmítnout.

Třeba v situaci, je-li například výše pohledávky tak nízká, že by ji dlužník mohl bez problémů uhradit, neboť k tomu nepochybně disponuje dostatečnými prostředky. Insolvenční řízení tak bude moci být velmi rychle zastaveno ještě na jeho počátku.

Pokuta a náhrada škody

Soud navíc dostane pravomoc potrestat »šikanujícího« věřitele uložením pořádkové pokuty. Její výši určí ze zřetele ke všem okolnostem projednávané věci.

To však není všechno. Aby dlužníkovi nevznikaly další škody, bude moci požádat soud o vyloučení nebo omezení účinků, které jsou spojeny se zahájením insolvenčního řízení. Takové předběžné opatření ale soud vydá pouze tehdy, nebude-li odporovat společnému zájmu věřitelů. Lze proto dovodit, že pokud soud nebude pochybovat o tom, že je dlužník v úpadku, nebo bude hrozit, že učiní nějaké úkony, kterými poškodí věřitele, předběžné opatření nevydá.

Zároveň bude moci soud předběžným opatřením uložit navrhovateli, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody, která by dlužníkovi mohla vzniknout nedůvodným podáním insolvenčního návrhu.

Výše jistoty by měla činit 50 tisíc korun. Dospěje-li ale soud k závěru, že složená jistota očividně nestačí k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, kterou způsobil šikanozní návrh dlužníkovi, vyzve ke složení doplatku jistoty.

Jeho výši stanoví s přihlédnutím k okolnostem případu.

Náhrady škody vzniklé v důsledku insolvenčního řízení se bude moci dlužník, ale i jiná osoba, domáhat nejpozději do šesti měsíců po ukončení řízení o insolvenčním návrhu. Zatím tato lhůta činí tři měsíce.

Aktivní obrana

Pravděpodobně si v této chvíli kladete otázku, jak se může dlužník bránit, pokud soud na základě zjevně bezdůvodného návrhu řízení zahájí. Poškozený dlužník by měl být hlavně aktivní. Největší škody mu totiž hrozí a vznikají zejména v prvních dnech a několika týdnech po zahájení insolvenčního řízení.

Dlužník by se především měl snažit, aby se dozvěděl o problému dříve než jeho obchodní partneři. Vyplatí se tedy i občasný monitoring insolvenčního rejstříku.

V případě, že problém nastane a vy se ocitnete v pozici dlužníka, bezodkladně komunikujte se všemi důležitými obchodními partnery, i s věřitelem, který podal insolvenční návrh.

Správnou taktikou je také zcela jistě včasná, rychlá a zřetelná komunikace se soudem.

Připravte vyjádření, ve kterém uvedete na pravou míru veškeré skutečnosti, které osvědčí, že u vás úpadek nenastal. Musíte prokázat, že nejste ani v platební neschopnosti ani předluženi.

Pokud záměrně neplníte některý svůj závazek vůči »šikanujícímu« navrhovateli, popište, proč tomu tak je a proč je závazek sporný.

Nicméně ani připravované změny právní úpravy k eliminaci bezdůvodných insolvenčních návrhů nestačí.

Nutné je změnit i právní povědomí veřejnosti. Samotné podání insolvenčního návrhu totiž ještě neznamená, že dlužník je skutečně v úpadku, a není tedy schopen plnit své peněžité závazky.

Takovým okamžikem je až rozhodnutí soudu o úpadku.

Jaroslav Hroza
advokát kanceláře Havel, Holásek & Partners