Skončila již ekonomická krize? Do zpěvu je dnes jen automobilkám

Ekonomická krize změnila tvář českého hospodářství. Prakticky ve všech oborech docházelo ke krachům firem, propouštění, osekávání nákladů, hledání úspor.

Nic nebude, jak bývalo, dal by se shrnout názor manažerů padesátky firem oslovených týdeníkem Ekonom. Platí to přitom pro většinu oborů podnikání. Zhruba dvě třetiny oslovených ředitelů totiž nepočítají s tím, že by se »jejich« sektor v nejbližší době vrátil na předkrizovou úroveň.

A někteří dokonce tvrdí, že se zlaté časy nevrátí už nikdy. »Byla to unikátní doba všeobecného růstu podporovaného téměř neomezeným přístupem k levným penězům,« říká Pavel Janeček, generální ředitel společnosti Karma Český Brod, vyrábějící topná zařízení.

Při pohledu na aktuální statistiky vývoje oborů i z odpovědí manažerů je jasné, že rozdíly mezi odvětvími zůstávají velké. Zatímco v některých tržby i objem zakázek stagnují či dokonce dále klesají a firmy nevylučují další propouštění, jiné hlásí až dvouciferný růst, plné vytížení kapacit a nabírání zaměstnanců.

Ve kterých sektorech je podle mínění manažerů vývoj nejméně příznivý a které naopak čeká velký růst?

Stavaři z krize jen tak nevyjdou

Zřejmě nejhůře krizí postiženým podnikatelským sektorem je v Česku stavebnictví. Celý obor v loňském roce podle statistiků klesl o téměř osm procent.

Začátek letošního roku se jevil lépe, přesto už v dubnu došlo k dalšímu meziročnímu propadu: produkce se oproti loňsku snížila o šest procent.

Velký pesimismus panuje i ve výhledu na letošní, a dokonce i příští rok.

»Krize ve stavebnictví zdaleka nekončí,« tvrdí prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš.

Celý obor se tak rapidně mění. Už v krizi zkrachovaly desítky menších firem. A podle svazu se vzhledem k pokračujícím problémům počet společností v oboru sníží zhruba o pětinu.

Podniky nevylučují ani další propouštění, i když to by se mělo týkat spíše agenturních zaměstnanců než kvalifikovaných lidí.

Už loni upozorňovali šéfové stavebních firem, že je růst odvětví v nedohlednu - nejdříve prý až v roce 2012.

Podle aktuálního průzkumu společností CEEC Research a KPMG mezi stovkou stavebních podniků však kvůli současnému vývoji na trhu svá očekávání ještě zhoršili. Letos tak předpokládají pokles o více než pět procent, o necelé procento si obor podle nich pohorší i napřesrok.

Ve stavebnictví dostaly citelný zásah jak malé, tak velké společnosti. Druhé jmenované především kvůli velké závislosti na veřejných zakázkách. A těch letos kvůli úsporným opatřením vlády výrazně ubylo. Zatímco loni byly podle Matyáše vypsány veřejné tendry za více než 120 miliard korun, letos jejich objem klesne až o 40 procent.

Pro ilustraci: Například společnosti Eurovia, která se řadí do »velké pětky« stavebních firem, tvořily v minulých letech veřejné zakázky více než 90 procent tržeb. Jen o něco méně tomu bylo u společnosti Strabag, Skanska pak hlásila podíl staveb pro stát či municipality z více než dvou třetin.

Dopady šetření státu na menší firmy nicméně nejsou tak výrazné. Potvrzují to i výsledky ankety týdeníku Ekonom.

»Je otázkou, zda je u malých firem ještě oprávněné hovořit o krizi,« říká Jiří Havlík, ředitel stavební společnosti Pozimos s ročním obratem 300 milionů korun.

Výsledkem napjaté situace ve stavebnictví je »krvavý« boj o zakázky.

»Celkem 42 procent ředitelů stavebních společností uvádí, že jsou v současných podmínkách ochotni přijmout zakázku s nulovou, nebo dokonce zápornou marží,« tvrdí ředitel konzultantské společnosti CEEC Research Jiří Vacek.

Veřejné zakázky ve stavebnictví navíc patří mezi obecně »nejzkorumpovanější«. Z oslovených stavebních manažerů si ve zmiňovaném průzkumu totiž jen necelá čtvrtina myslí, že takový kontrakt je možné získat bez úplatku.

Doprava: Čtvrtině hrozí krach

O jasném konci krize a světlých zítřcích si netroufají hovořit ani dopravci. Tato oblast služeb je totiž závislá na vývoji v ostatních odvětvích.

Kvůli krizi se celý obor mění k nepoznání. Podle agentury Čekia je ohrožena krachem téměř každá čtvrtá firma. Stojí za tím jak krize, tak zdražování pohonných hmot.

Tomu odpovídají i očekávání dopravních firem. Ty sice v některých případech zažívají nárůst zakázek i tržeb, do předkrizové situace mají ale stále daleko. Nejhůře jsou na tom firmy odkázané na vnitrostátní dopravu.

»Zlepšení situace na trhu je zatím viditelné spíše u zahraničních spedičních zakázek. Vnitrostátní trh má zatím mírné zpoždění. V každém případě lze i v našem oboru hovořit o ustupující krizi,« konstatuje předseda Svazu spedice a logistiky Martin Drábek.

Jedním z ukazatelů naznačujících přece jen mírně se zlepšující situaci na speditérském trhu je ale například zvýšená poptávka po profesionálních řidičích.

Ta je dokonce tak velká, že naráží na nedostatek lidí. Podle sdružení Česmad Bohemia jich letos bude chybět možná až několik tisíc.

»V důsledku krize, která v uplynulých dvou letech silně postihla sektor silniční dopravy, z trhu zmizela zhruba pětina původních pracovních kapacit,« tvrdí mluvčí Česmad Martin Felix.

V anketě týdeníku Ekonom firmy z oblasti logistiky a spedice nicméně vyjadřovaly optimismus jen velmi opatrně. A i s nabíráním zaměstnanců je situace u firem velmi různá.

Většina z nich jistotu ohledně stálosti oživení postrádá. Nejvíce dopravce totiž trápí nižší ceny, za něž dnes mohou poskytovat své služby. Ty klesly kvůli krizi, zadavatelé zakázek je ale požadují i nyní.

»Ceny účtované zákazníkům jsou krizí stlačeny na minimum zajišťující možná přežití, ne však ekonomický rozvoj společností,« varuje Drábek.

Prosperitu podniků zabývajících se dopravou navíc ohrožuje mnoho dalších faktorů. Nejčastěji firmy zmiňují razantně rostoucí ceny pohonných hmot a zvýšené mýto. A pochopitelně také kondici výrobních firem z ostatních odvětví.

Právě kvůli těsné provázanosti s ostatními obory a ne příliš vysoké důvěře v jejich růst se zástupci speditérských firem často obávají návratu krize.

Restaurací bude ubývat

Další oblastí služeb, jež i v letošním roce strádá a netěší se z žádného závratného růstu, je gastronomie a cestovní ruch. Narážejí na fakt, že lidé jsou stále opatrní a málo utrácejí.

Tržby v oboru gastronomie a hotelnictví klesaly od prvního útlumového roku 2008 o čtvrtinu ročně. Výsledkem byly každoročně stovky zavřených restaurací a tisíce propuštěných.

Nepříznivá situace v této oblasti služeb ale přetrvává dodnes. Restaurace podle prezidenta asociace hotelů a restaurací Václava Stárka sice zanikají pomalejším tempem, i tak jich ale ročně zmizí pět procent.

I ty přeživší se přitom musejí spokojit s až o 45 procent nižšími tržbami. Jejich hlavním problémem, který nedává příliš pozitivní výhled ani na další léta, jsou pravidla pro daň z přidané hodnoty. Stěžují si na ně všichni týdeníkem Ekonom oslovení restauratéři.

»Bohužel v roce 2009 nedošlo k přesunu DPH za pokrmy v restauracích do snížené sazby DPH, takže trvá stále situace, kdy restaurace mají na vstupu DPH 10 a na výstupu 20 procent,« upozorňuje Václav Stárek. I kvůli tomu podle něho loni přišlo v gastronomii o práci přes osm tisíc lidí.

Podobné propady podle Stárka zaznamenalo hotelnictví. Hotely se navíc dodnes potýkají s nízkými cenami, jimiž se snaží nalákat zákazníky.

»Hoteliéři budou nuceni promítnout také stále rostoucí náklady energií a dalších vstupů do cen. Počítáme, že se v průměru zvýší minimálně o osm až deset procent, a to nejpozději od roku 2012,« předpovídá budoucí problémy oboru Václav Stárek.

Podstatný pro kondici cestovního ruchu bude v příštích měsících především ekonomický vývoj v ostatních sektorech, a to jak v Česku, tak v zahraničí.

Jedině koupěschopnost lidí totiž zajistí klienty restauracím a hotelům. Tu mohou podle Stárka ohrozit chystané vládní reformy, které budou mít za následek další šetření lidí.

Jistota v toaletním papíru

Stav české ekonomiky podstatnou měrou ovlivňuje kondice tuzemského průmyslu. »Představuje téměř 30 procent českého HDP,« konstatuje mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn.

Jenže právě průmysl nyní začíná zpomalovat. Poměrně výrazný optimismus ze začátku letošního roku tak postupně vyprchává.

Průmysl táhnou především automobilky a jejich dodavatelé. V ostatních oborech však situace není vůbec růžová.

Na opačném chvostu v průmyslu jsou třeba dřevařské či papírenské závody. Jejich produkce se ani letos výrazněji nezlepšuje: v dubnu dokonce dřevaři zaznamenali pokles o více než desetinu. A o mnoho lepší to podle vyjádření firem nebude zřejmě ani v druhé polovině roku.

»Papírenský průmysl je závislý na mnoha různých faktorech. Jak například obstojí tisk v konkurenci elektronických médií?« ptá se Ivo Klimša, šéf firmy Biocel Paskov a prezident Asociace českého papírenského průmyslu. Jistotu trvalého růstu má podle jeho slov jen papír pro výrobu hygienických potřeb.

Řetězce škrtí potravináře

Ještě hůře je na tom potravinářský průmysl. Ten se v dubnu propadl o pět procent. Ani v dalších měsících to podle vyjádření manažerů firem nebude lepší. Spíše naopak.

Českým potravinářům totiž jednak chybějí peníze na rozvoj a jednak si stále více stěžují na vzrůstající nátlak maloobchodu. Na podstatné zhoršení vyjednávací pozice s řetězci dokonce upozorňují dvě třetiny firem. Potravináři jsou tlačeni zejména do co nejnižších cen.

V kombinaci s rostoucími náklady je právě toto nejvíce rizikový faktor pro další vývoj odvětví.

Přitom na obzoru se už rýsuje další rána. »Tou je zvýšení DPH. Lze skutečně předpokládat významné a dlouhodobé, popřípadě i trvalé narušení trhu,« varuje prezident Potravinářské komory Miroslav Toman.

Spotřebitelé totiž podle jeho slov budou ještě více preferovat levné potraviny z dovozu, což české producenty může opět uvrhnout do krize. Pak se dá i očekávat vlna krachů některých malých společností.

Bude se už konečně utrácet?

Aby pesimismu nebylo málo, přidávají se k nepříliš radostným předpovědím i obchodníci. Ti považují současné ekonomické oživení za velmi křehké. Lidé se totiž stále bojí utrácet. Například výdaje domácností v prvním čtvrtletí byly oproti loňsku nižší o půl procenta.

Obchodníci se potýkají zejména se skutečností, že lidé méně utrácejí za zbytné věci.

»Domácnosti vydávají větší část výdajů mimo maloobchodní trh - za bydlení, vodu, energie, paliva nebo dopravu,« vysvětluje viceprezident pro evropské záležitosti Svazu obchodu a cestovního ruchu Michal Ševera.

V nejhorší situaci jsou a budou i v příštích měsících podle ankety týdeníku Ekonom především drobní obchodníci. Velkých řetězců se krize sice také dotýká, nemá ale vyloženě likvidační následky.

Obchodníci na menší poptávku reagovali a »zaútočili« na spotřebitele nejrůznějšími akcemi a slevami. Ty by jim letos mohly zajistit alespoň minimální růst.

Rizik v maloobchodě je nicméně podle Ševery tolik, že o přehnaném optimismu nemůže být řeč.

»Například stav kupní síly populace, vývoj nákladů domácností na bydlení, situace v cestovním ruchu, ale i dopady připravovaných reforem, jako je zvyšování daní,« vypočítává Ševera.

Auta pomáhají chemikům

Pokud bychom měli hledat oblast české ekonomiky se skutečně nadějnými vyhlídkami, byl by jí nyní v podstatě jen automobilový průmysl a na něj navázaní dodavatelé: strojaři, chemici i někteří skláři.

Prakticky všechny další průmyslové obory v letošním roce očekávají jen mírný, nebo žádný růst tržeb i zakázek.

O Česku tak stále více platí, že je »automobilovou ekonomikou«. Bez tohoto průmyslu by ani růst HDP nebyl tak výrazný.

»Průmysl nyní táhne zejména výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů a výroba strojů a zařízení,« konstatuje i prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel.

Podle něho se výrobci aut na celkových tržbách průmyslu podíleli jednou čtvrtinou. S nimi se »vezou« i jejich dodavatelé.

Šéfové automobilek a dodavatelských firem hlásí největší nárůst zakázek, vytížení kapacit a pozitivní výhled i do druhé poloviny roku.

Některé firmy dokonce zvažují i nabírání nových zaměstnanců, i když zatím z opatrnosti často jen »brigádníků«.

Automobilky se přitom z nejhoršího otřepaly již v loňském roce, kdy se v Česku poprvé v historii vyrobilo více než jeden milion vozidel.

Výrobci aut jsou ze všech oblastí české ekonomiky zároveň i největšími optimisty, co se budoucnosti týče. Většina z nich se v letošním roce ekonomického zpomalení neobává.

»Dá se očekávat, že všechny tuzemské automobilky budou letos zvyšovat produkci,« říká Martin Jahn, prezident Sdružení automobilového průmyslu. Na tom budou profitovat pochopitelně i jejich dodavatelé.

Ti si proto současnou situaci pochvalují. Tržby za dodávky součástek jim loni stouply o 16 procent a podobný trend očekávají ředitelé oslovených firem i v letošním roce. Naprostá většina z nich tvrdí, že má i na druhou polovinu roku nasmlouvaný rostoucí objem zakázek.

»Dodavatelé v současnosti jedou na tři a někdy i na čtyři směny,« pochvaluje si generální ředitel Brano Group Pavel Juříček.

Úspěšné automobilky a strojírenské podniky přispívají také k dobrému výkonu českého chemického průmyslu.

»Ten momentálně dosahuje výsledků srovnatelných s obdobím před krizí, v letošním prvním čtvrtletí dokonce lepších,« tvrdí ředitel Svazu chemického průmyslu Ladislav Novák. Ten počítá s příznivým vývojem minimálně po celý letošní rok.

Podobně »zachraňují« automobilky i některé skláře. Zatímco výrobci porcelánu a dalšího »zbytného« skla se potýkají s kolísáním eura a sníženou domácí poptávkou, dodavatelé autoskel jsou na tom dobře.

»Silnější oživení signalizují i výrobci užitkového skla,« potvrzuje Magda Purkrábková z Asociace sklářského a keramického průmyslu.

Lépe už bylo

Ačkoli z úst politiků často můžeme slyšet ujištění o konci ekonomické krize, pohled především malých a středních firem v Česku je často odlišný. I přes růst některých oborů si manažeři často nejsou zdaleka jisti, že mají to nejhorší za sebou. Rizikové faktory se v jednotlivých oborech liší. Lze ale najít společné jmenovatele.

Dluhovou krizi v Evropě, která nyní ohrožuje především exportéry. Nejistotu vyjadřují společnosti také s ohledem na ceny surovin, paliv a energií. Na nich se navíc svými rozhodnutími podílejí i politici prostřednictvím zvyšování daní - především DPH.

Mnoho firem díky krizi zefektivnilo výrobu, zbavilo se nadbytečných lidí a začalo více sázet na inovace.

Ovšem ani sebelepší úspory a efektivní výroba příliš nepomohou, pokud kvůli »krachující« eurozóně přijde další kolo krize.

Jan Němec

Jak vidí manažeři své firmy

Česko je »automobilovou« ekonomikou. Právě výrobci aut a jejich dodavatelé mají nyní nejlepší vyhlídky.

17 procent
O tolik v dubnu vzrostla produkce automobilek.