Měřit ekonomickou krizi je dost obtížné. Není totiž jasné, jak na to. Většina dostupných ekonomických ukazatelů měří veličiny ex post.

Můžeme se na ně ale spolehnout? Vypovídají o reálné situaci? Podívejme se na některé z nich.

V roce 2010 vzrostl HDP o 2,3 procenta. Čeští manažeři by chtěli zaměstnat letos ve druhém čtvrtletí o čtyři procenta více pracovníků a průmyslová výroba v roce 2010 vykázala meziroční růst 10,5 procenta. Společnost Škoda Auto vykázala loni po zdanění rekordní zisk 371 milionů eur a její meziroční vývoz stoupl v minulém čtvrtletí o 27 procent.

Znamená to tedy, že krize je úplně za námi?

Co se musí?

Na největší podnikatelské konferenci v Evropě, bruselském European Business Summit (EBS), byla letos prezentována studie vytvořená na základě odpovědí 400 generálních ředitelů evropských firem.

Pro udržení ekonomického růstu je podle nich nezbytné: předejít špatným veřejným rozpočtům a systematicky podporovat malé a střední podniky. Dále pak zajistit kvalifikovanou pracovní sílu a její uplatnění na flexibilním trhu práce, posílit užívání internetových a komunikačních technologií v každodenním životě, komerčně využívat výsledky výzkumu a inovací.

Vedle toho je podle nich také třeba zajistit stabilní rozvoj evropského průmyslu, zřizovat centra excelence a propagovat společné mezinárodní standardy.

Jako bychom si navzájem četli myšlenky. Podobné priority má i nový návrh české Strategie konkurenceschopnosti, jehož cílem je dostat do roku 2020 Českou republiku mezi dvacítku nejkonkurenceschopnějších ekonomik světa.

Několik pilířů strategie se shoduje se studií EBS - inovace, podnikání a trh zboží a služeb, finanční trhy, trh práce, vzdělanost a makroekonomika.

Pro české prostředí musíme přidat ještě další oblasti, ve kterých je třeba koncepčního řešení: zdravotnictví, infrastruktura a zejména instituce. Nezbytná je i provázanost s kohezní politikou (peníze z evropských fondů) a především proexportní strategií (příjmy z rostoucího exportu).

Firmy se postarají

Nedávno jsem mluvil s jedním významným českým podnikatelem. Překvapil mě - po mnoha letech se rozhodl přesunout sídlo své firmy mimo Českou republiku.

Ne, nesouvisí to s krizí, zakázek má dost. Jen už ho přestala bavit nevyzpytatelná politická situace, věčné přešlapování na místě a nekoncepční změny podnikatelského prostředí, kterých stihne každá vláda za jeden mandát hned několik.

Škoda. Pokud se tedy chceme opravdu natrvalo dostat z krize, nestačí nám samotné pozitivně vypovídající ekonomické ukazatele. Potřebujeme důsledně implementovat opatření zmíněné strategie konkurenceschopnosti, zajistit stabilní politické prostředí a vládu, která bude mít odvahu říci: »Vážíme si, že tě tu máme, náš milý podnikateli.«

Pak teprve budeme z krize natrvalo venku. Naše firmy se o všechno ostatní postarají samy.

(Viz též analýzy & trendy)

Michal Kadera
ředitel CEBRE, České podnikatelské reprezentace při Evropské unii

Související
Zobrazit