Měřit ekonomickou krizi je dost obtížné. Není totiž jasné, jak na to. Většina dostupných ekonomických ukazatelů měří veličiny ex post.
Můžeme se na ně ale spolehnout? Vypovídají o reálné situaci? Podívejme se na některé z nich.
V roce 2010 vzrostl HDP o 2,3 procenta. Čeští manažeři by chtěli zaměstnat letos ve druhém čtvrtletí o čtyři procenta více pracovníků a průmyslová výroba v roce 2010 vykázala meziroční růst 10,5 procenta. Společnost Škoda Auto vykázala loni po zdanění rekordní zisk 371 milionů eur a její meziroční vývoz stoupl v minulém čtvrtletí o 27 procent.
Znamená to tedy, že krize je úplně za námi?
Co se musí?
Na největší podnikatelské konferenci v Evropě, bruselském European Business Summit (EBS), byla letos prezentována studie vytvořená na základě odpovědí 400 generálních ředitelů evropských firem.
Pro udržení ekonomického růstu je podle nich nezbytné: předejít špatným veřejným rozpočtům a systematicky podporovat malé a střední podniky. Dále pak zajistit kvalifikovanou pracovní sílu a její uplatnění na flexibilním trhu práce, posílit užívání internetových a komunikačních technologií v každodenním životě, komerčně využívat výsledky výzkumu a inovací.
Vedle toho je podle nich také třeba zajistit stabilní rozvoj evropského průmyslu, zřizovat centra excelence a propagovat společné mezinárodní standardy.
Jako bychom si navzájem četli myšlenky. Podobné priority má i nový návrh české Strategie konkurenceschopnosti, jehož cílem je dostat do roku 2020 Českou republiku mezi dvacítku nejkonkurenceschopnějších ekonomik světa.
Několik pilířů strategie se shoduje se studií EBS - inovace, podnikání a trh zboží a služeb, finanční trhy, trh práce, vzdělanost a makroekonomika.
Pro české prostředí musíme přidat ještě další oblasti, ve kterých je třeba koncepčního řešení: zdravotnictví, infrastruktura a zejména instituce. Nezbytná je i provázanost s kohezní politikou (peníze z evropských fondů) a především proexportní strategií (příjmy z rostoucího exportu).
Firmy se postarají
Nedávno jsem mluvil s jedním významným českým podnikatelem. Překvapil mě - po mnoha letech se rozhodl přesunout sídlo své firmy mimo Českou republiku.
Ne, nesouvisí to s krizí, zakázek má dost. Jen už ho přestala bavit nevyzpytatelná politická situace, věčné přešlapování na místě a nekoncepční změny podnikatelského prostředí, kterých stihne každá vláda za jeden mandát hned několik.
Škoda. Pokud se tedy chceme opravdu natrvalo dostat z krize, nestačí nám samotné pozitivně vypovídající ekonomické ukazatele. Potřebujeme důsledně implementovat opatření zmíněné strategie konkurenceschopnosti, zajistit stabilní politické prostředí a vládu, která bude mít odvahu říci: »Vážíme si, že tě tu máme, náš milý podnikateli.«
Pak teprve budeme z krize natrvalo venku. Naše firmy se o všechno ostatní postarají samy.
Michal Kadera
ředitel CEBRE, České podnikatelské reprezentace při Evropské unii
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom




