Babiš, Roman, Janeček ... Kdo založí český Harvard?

- 26 veřejných vysokých škol, převážně univerzit
- 45 soukromých vysokých škol
- 2 státní vysoké školy (Policejní akademie v Praze, Univerzita obrany v Brně)

Na alarmující vývoj v českém školství upozornila loni zveřejněná zpráva společnosti McKinsey & Company. Firma vystavila základní a střední školství mezinárodnímu srovnání, z něhož například vyplynulo:

- Od roku 1995, kdy Česko v rámci OECD patřilo mezi 6 až 7 nejlepších zemí, se výsledky českých čtvrťáků a osmáků výrazně zhoršily (ve většině srovnání klesly do třetí desítky).
- Pokud bude trend pokračovat, dostane se Česko během deseti let na úroveň států jako Rumunsko a Gruzie.
- Jen 10 % učitelů snese srovnání s mezinárodní praxí.
- Čtvrtina studentů nedosahuje základní úrovně čtenářských dovedností.
- Klesající úroveň vzdělávání může Česko do roku 2050 připravit ročně o 11 % HDP (v dnešním vyjádření 400 miliard korun).

Zatímco ve Spojených státech mají soukromé elitní školy velkou tradici (viz článek Prestižní školy pouze pro elity), v kontinentální Evropě je to jiné. Elitní školy tu jsou, i ony mají slavnou minulost a dobré renomé, avšak svým charakterem jsou převážně veřejné.
V Česku však nelze při zakládání elitních škol navázat téměř na nic.
Až do zániku rakousko-uherské monarchie byla u nás jediná česká vysoká škola - Karlova univerzita (měla ovšem německou sestru a i další vysoké školy - vojenské, báňské - byly německé). Po vzniku republiky vznikla univerzita i v Brně, ovšem veškeré vysoké školství bylo i nadále veřejné, nebo státní.
Vzorem dnes zamýšleným elitním soukromým vysokým školám tak snad může být jen prvorepubliková Baťova škola práce ve Zlíně. To však byla škola střední, mezi jejíž absolventy patřil třeba i pozdější generální tajemník československých komunistů Milouš Jakeš.