- Krátce po smrti proroka Muhammada v 7. století se islám rozdělil na dvě větve.
- Spor se vedl o to, kdo by se měl stát jeho nástupcem - takzvaným chalífou, tehdy nejvyšší duchovní i politickou autoritou islámu.
Sunnité
- Neuznali chalífu Alího. Vládnout podle nich mohl kdokoliv z prorokova kmene.
- Převažující proud islámu, který vyznává asi 90 procent muslimů.
- Slovo sunna znamená v překladu »cestu« či »zvyk« a označuje výklad života a učení proroka Muhammada.
- Nejvíce sunnitů žije v Egyptě, Pákistánu a v Indonésii. Převažují i mezi severoafrickými přistěhovalci do Evropy.
Šíité
- Jde původně o přívržence chalífy Alího - zetě proroka Muhammada. Následnictví podle nich mělo zůstat v prorokově rodině.
- Minoritní směr, jeho přívrženci mají i vlastní náboženské texty.
- Převažují v Íránu, Ázerbajdžánu, Iráku a v Bahrajnu.
- Štěpí se na mnoho směrů. Šíitskou sektou jsou i syrští alawité a libanonští drúzové.
Psal se rok 1683, když křesťanská vojska odrazila stotisícovou tureckou armádu od Vídně. Muslimové tehdy poprvé pocítili zaostávání za Západem. Nejvyšší velitel, velkovezír Kara Mustafa byl popraven a učenci v Istanbulu začali přemýšlet, čím to může být, že nevěřící jsou najednou silnější než Alláhovi věrní.
Nemohli to pochopit. Dlouhá století se navzájem přesvědčovali o nadřazenosti vlastní civilizace.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později