Stravenky se v České republice staly synonymem neúspěšného boje s daňovými výjimkami a ukázaly, jak složité je jakoukoli z nich odstranit z daňového systému.

V případě stravenek se jedná o dnes nejrozšířenější nástroj pro motivaci zaměstnanců. Navíc má významný vliv i na hospodářský růst v odvětví restauračního stravování, případně maloobchodu.

Boj o stravenky by proto mohl významně zkomplikovat prosazení nového zákona o daních z příjmů. Ten si kromě celkového zjednodušení daňového systému klade za cíl větší přehlednost a srozumitelnost, a to právě díky rušení celé řady výjimek.

V paměti zůstává prosinec 2008. Tehdy odbory vyhlásily stávku jako nátlakovou akci proti záměru vlády Mirka Topolánka nahradit daňové zvýhodnění stravenek a režijních jízdenek zaměstnanců takzvaným zaměstnaneckým výdajovým paušálem na stravování, cestování a ošacení.

Jednou z klíčových rolí státu je určit, co je veřejný zájem, a zajistit jeho financování.

A to buď přímou dotační politikou z veřejných rozpočtů, anebo prostřednictvím zvýhodnění v daňovém systému. To se děje právě v případě stravenek. Součástí každoroční diskuse o rozpočtu by měla být i informace o nákladech na daňové výjimky.

Jak nakrmit zaměstnance

Mělo by se diskutovat o tom, zda naplňují zamýšlený účel podpory, zda vyžadují korekci, zda jsou důvody pro jejich zachování, či mohou být zrušeny, protože splnily svůj účel.

Cílem zákona o daních z příjmů je vybrat daň a stanovit rovné podmínky pro všechny poplatníky.

Zavádění jakéhokoli typu výjimek není cílem, ale nástrojem pro prosazení jiné odvětvové politiky prostřednictvím daňového zákona.

Pokud chceme i nadále motivovat zaměstnance, aby se stravovali v restauracích, a daňoví poplatníci na to přispívali, přiznejme, že cílem této daňové politiky je trvalá veřejná podpora restauračních služeb a také zaměstnanců, kteří stravenky dostávají.

Nicméně stravovat se musejí i ti zaměstnanci, kteří stravenky nedostávají.

Peníze, nebo papírky?

Jak tedy dosáhnout toho, aby se vlk (zaměstnanec) nasytil a koza (stravenka) zůstala celá (nezatížená daní a pojistným)?

Řešením, které by nevyvolalo stávkou pohotovost, by mohlo být ponechání současného zvýhodnění stravenek.

Těm, kteří stravenky ani stravování od zaměstnavatele nedostávají, by se snížil jejich vyměřovací základ pro daň a pojistné o zaměstnanecký výdajový paušál na stravování. Například ve výši tisíc korun měsíčně.

Je možné, že postupně by si zaměstnanci vybírali právě tuto možnost daňového zvýhodnění bez negativního dopadu na hospody a restaurace či zdraví zaměstnance.

Stejná logika by se pak dala uplatnit i u jiných poukázek, či benefitů. V daních by přece nemělo záležet na formě, ale obsahu a také na rovném zacházení.

(Viz též analýzy & trendy)

Peter Chrenko
partner v oddělení Daňových a právních služeb společnosti PwC ČR a bývalý náměstek ministra financí

Související