Moravská metropole se musí připravit na dopravní problémy, s nimiž vůbec nepočítala. A to kvůli Dobrovského tunelům, jejichž ražba už skončila a během příštích měsíců měla být dokončeny tak, aby v listopadu 2011 mohly být uvedeny do provozu.

Na tento termín mohou ale Brňané zapomenout.

"Tunely určitě v listopadu 2011 otevřeny nebudou. Kdy budou dokončeny, momentálně nemohu ani odhadnout. Vina ale rozhodně není na naší straně," uvedl pro týdeník Ekonom generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jiří Švorc.

Tunely přišky o stavební povolení

Vše souvisí s říjnovým rozhodnutím Městského soudu v Praze, na jehož základě pozbylo platnost stavební povolení pro tuto stavbu.

Soud totiž rozhodl o žalobě občanského sdružení »VMO Brno« proti Ministerstvu dopravy ČR. A to až po třech letech od jejího podání. A dal zapravdu námitce sdružení, která se týkala nedodržení zákonných limitů v oblasti ochrany před hlukem. Správní orgány podle soudu dostatečně nezdůvodnily nesplnění protihlukových limitů.

Nyní se čeká už pouze na to, až místně příslušný brněnský stavební úřad vydá správní rozhodnutí, které ŘSD jako investorovi nařídí zastavení stavby. Následovat dokonce může řízení o odstranění nepovolené stavby.

Ohrožuje to všechny stavebníky!

»Považujeme to celé za velmi velmi zvláštní rozhodnutí, které ve svém důsledku ohrožuje všechny české stavebníky. Přestože máte v ruce platné územní rozhodnutí i stavební povolení, můžete o ně i dodatečně přijít. Nám ale nezbývá nic jiného, než toto rozhodnutí respektovat,« říká šéf ŘSD Švorc, který se podivuje nad tím, proč soud už v počátku sporu nevydal předběžné opatření.

Totální zastavení stavebních prací by vyšlo velmi draho. Jen konzervační projekt by stál řádově desítky milionů korun a samotná konzervace stovky milionů. Tunely jsou přitom už ze dvou třetin hotové. K dnešnímu dni stát proinvestoval už zhruba 5,5 miliardy korun, přičemž celkové náklady mají dosáhnout sedm miliard.

Stavba zahrnuje dva paralelní ražené tunely dlouhé 1,25 kilometru spojující městské části Žabovřesky a Královo Pole. Měly by se stát klíčovou součástí brněnského velkého městského okruhu.

Šéf ŘSD předem varuje před hrozícími dopravními komplikacemi, které by dále zatížily centrum Brna. Konzervace stavby by totiž mimo jiné znamenala, že řidiči by nemohli využívat ani provizorní staveništní komunikace.

»Podali jsme kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, snažíme se stavební úřad přesvědčit, aby alespoň část stavby mohla být dokončena na základě havarijního výměru,« hledá šéf ŘSD ještě cesty, jak komplikace alespoň omezit.

Pražská hra na mrtvého brouka

Do prakticky totožné situace se před více než rokem dostalo i hlavní město. Pražský městský soud i jemu již v květnu 2009 zrušil jedno ze stavebních povolení pro stavbu tunelu Blanka. A to na základě protestů sdružení občanů Holešoviček, že se město nezabývalo tím, jaký bude přivedení desetitisíců nových aut do Holešoviček vliv na zdraví jejich obyvatel.

Jenže úřady to vyřešily šalamounsky. Jak magistrát tak Metrostav - ten pro město Blanku razí - tvrdily, že o tom, že platnost stavebního povolení soud zrušil, nevědí. A to kvůli tomu, že ani jeden z nich nebyl účastníkem řízení.

Formálně totiž u soudu spor vedlo (a prohrálo) Ministerstvo pro místní rozvoj, které jako odvolací orgán sporné stavební povolení potvrdilo.

A tato více jak rok trvající hra na mrtvého brouka umožnila spornou část tunelu Blanka dokončit i bez stavebního povolení.

"Nedivte se – jestli mám ten prostor, že mohu pokračovat v práci, tak budu. Jednak mně hoří termín, jednak mám za sebou vlastní lidi, které bych jinak musel poslat domů – co s těmi lidmi a stroji budu dělat? Mám je propustit," vysvětlil nedávno pro server iHNed.cz ředitel "tunelové" divize Metrostavu Václav Soukup.

Ministerstvo pro místní rozvoj sice letos v srpnu znovu - a s novým odůvodněním - stavební povolení potvrdilo, to ale kvůli novému odvolání obyvatel Holešoviček není pravomocné.

Související