Většina maminek tráví čas před odchodem na mateřskou v obchodech. Kupuje první dupačky, porovnává kočárky a učí se rozlišovat plenkové kalhotky. Jana Erbová vyrazila po úřadech, aby si, ještě než se narodí dcera, založila vlastní firmu.

Původně se chtěla věnovat účetnictví a poskytovat daňový servis. Dnes zaměstnává včetně manžela přes 20 lidí a její firma má stomilionový obrat ročně. Vlastní velkoobchod na dveřní kování a kliky AC-T Servis, který zásobuje interiérová studia, stavební firmy i obchodní řetězce Bauhaus, Hornbach či OBI.

»Je to otázka organizace času a priorit. Vadilo by mi zúžit si pole působení jen na děti. Toužila jsem po seberealizaci,« vzpomíná na rozjezd svého byznysu.

Za hranicemi se pro aktivní matky už dávno vžilo anglické označení »mompreneurs« neboli »maminkatelka«.

Novopečené byznysmenky své okolí často překvapí, protože se pouštějí i do profesí, které jim byly až dosud vzdálené.

Ikonou českých mompreneurs je určitě Taťána le Moigne. Šéfuje české pobočce společnosti Google a během své mateřské dovolené vymyslela deskovou hru pro děti.

Inspirace prý přišla dlouho předtím, než se jí narodil syn Arsene. Tehdy trávila vánoční svátky s rodinou svého muže ve Francii a u večeře se sešla spousta lidí. Byly tam i děti a zlobily. »Maminka mého muže tenkrát pronesla: "Vy byste si měly zahrát tu hru o slušném chování, co hrál váš táta, když byl malý. Škoda, že už dnes neexistuje",« vzpomíná Taťána le Moigne.

K nápadu své tchyně se vrátila po letech. Ačkoli ji mnoho odborníků na hry pro děti zrazovalo, zkusila to. Když uspěla první hra, začala vymýšlet další. Nyní už má na kontě tituly: »Nešťourej se v nose«, »Dávej bacha« a nejnovější »To je bašta! aneb Jsme to, co jíme«.

Přátelské e-shopy bodují

Netušené možnosti podnikání otevřel ženám internet. Objednávat a prodávat mohou z domova a z blízkosti svého dítěte. Favoritem mezi podnikatelskými aktivitami matek jsou proto e-shopy.

Kdo vsadil na eko a bioprodukty pro děti, vyhrál.

Před třemi, čtyřmi lety se totiž začaly rodit děti »poučeným« a hmotně zabezpečeným ženám po třicítce, které z internetu znaly ekologicky nezávadné hračky nebo zavinovačky. V kamenných obchodech je ale nenašly, byť byly připraveny zaplatit i dvojnásobek běžné ceny.

Takovou zkušenost má za sebou i Lucie Harnošová. Nespokojená s tuzemskými výrobky opatřila pro svou malou dcerku látkové pleny vyrobené v Austrálii z biobavlny. Jejich výhody ji natolik přesvědčily, že založila internetový obchod Brána k dětem, aby je mohla prodávat i v Česku.

Jak dokazují desítky českých e-shopů, nebyla jediná, kdo s podobným nápadem přišel.

Jako první tyto pleny začala před pěti lety do Česka dovážet Andrea Lippová. Nyní prostřednictvím svého velkobchodu obsluhuje stovku partnerů a provozuje také vlastní e-shop Ekožena. Loni utržila jedenáct milionů korun.

V podobných relacích se pohybují i tržby opavského e-shopu Majaja. Jeho majitelka Kateřina Borunská dnes provozuje i e-shop v Maďarsku.

Tržby rostly i Bráně k dětem, loni za bioprodukty utržila šestnáct milionů korun.

Přestože krize zasáhla také internetové obchody, výrazně klesl zájem o ekologické oblečení pro dospělé, zájem o dětské potřeby zůstal podle Lucie Harnošové stejný jako v předchozích letech.

Bioplenky z Jílového

Jinou cestu zvolila překladatelka Kateřina Langley. Před čtyřmi lety poprvé slyšela o plenkových kalhotkách.

»Abych zahnala nudu z čekání na porod, začala jsem si zkoušet jejich výrobu,« popisuje začátky své firmy Haipa-Daipa. Vymyslela vlastní tvar kalhotek, který si nechala patentovat, sehnala speciální bio bavlněné froté a výroba mohla začít.

Šití dnes zajišťuje prostřednictvím sítě domácích dílen. Loni firma, kterou vlastní Kateřina Langley spolu s Magdalenou Bubna-Litic, dosáhla obratu zhruba čtyři miliony korun. Postupně uvádí na trh i biobavlněné oblečení pro kojence i předškoláky.

Marketingu a cílené obchodní strategii zatím podnikatelky moc pozornosti věnovat nemusí. Prodejci je oslovují sami. Značka Haipa-Daipa se proto už objevuje nejen v českých e-shopech s dětským oblečením, ale i ve Švýcarsku, Německu, Slovensku či Slovinsku. »Chceme proniknout i do kamenných obchodů, už proto, aby si zákaznice mohly sáhnout na oblečení vyrobené z nejkvalitnější bavlny,« říká Kateřina Langley.

Nohavice z kanafasu

Podobným směrem vykročila i Marta Plecitá. Vlastní firmu, jež nabízí oblečení pro děti a postupně i pro dospělé. Kalhotky, mikiny, šatičky, tepláčky, polodupačky, všechno z českých materiálů. Její e-shop se jmenuje Veselá nohavice a za rok existence se už může pochlubit půlmilionovým obratem.

»Nelíbilo se mi, co náš syn nosil, co se prodává a že to většinou pochází z Asie,« vzpomíná, jak sehnala přímo u výrobce první metry kanafasu. Synovými pastelkami nakreslila »lacláče«, nechala je ušít a vyrazila na velikonoční trh v pražském Slivenci.

Stánek budil zájem a dnes už pro ni pracují čtyři švadleny. Dětský pokoj dvouletého syna Matouše na pražském sídlišti slouží jako sklad, ale většinu věcí šijí na objednání. »Pro přímé zákazníky i pro obchody, které nás samy kontaktovaly, dodáváme zboží do týdne,« tvrdí Plecitá.

»Zpočátku to byla spíše recese a trocha drzosti, ale teď už to myslím vážně. Chci provozovat značku originálního oblečení, z českých materiálů,« dodává.

Vzpomínky v odlitku

I v dětském světě platí, že se mnohdy zázračně uchytí jednoduchý nápad. Právnička Petra Drvoštěpová poprvé uviděla bronzový odlitek nožičky miminka u přátel v Anglii. Originální upomínka na první dny života děťátka ji zaujala.

»Doma jsem začala zkoušet dělat odlitky z různých materiálů, prvními zákaznicemi byly moje kamarádky a zkušebním modelem můj právě narozený syn Jakub,« vzpomíná.

Během dvou let, které uplynuly od zhotovení prvního výlisku, se jí rozrostla rodina i byznys. Přibyla dcera a obrat její firmy dosáhl v uplynulém roce 1,5 milionu korun.

Měsíčně prodá v průměru kolem 500 sad, ze kterých si lidé mohou doma odlitky vyrobit.

»Spolupracuje s chráněnou dílnou v Sedlčanech. Kdo si koupí sadu, pomáhá postiženým lidem,« zdůrazňuje Petra Drvoštěpová.

I když advokacii opustit nehodlá, stará se nyní především o budoucnost své firmy.

Nadále sice prodává většinu odlitkových sad prostřednictvím e-shopů s dětským zbožím, ale navázala už spolupráci s velkými knižními řetězci jako Kanzelsberger či Luxor, nebo dárkovým obchodem Albi, v jednání jsou dodávky pro řetězec s dětským zbožím Pultanela.

Chybějí silné hrdinky

Skloubit péči o malé dítě a byznys je tedy možné. Rozhodně to ale neznamená, že většina ze 300 tisíc českých žen, které jsou na mateřské a rodičovské dovolené, sedí u počítače a připravuje byznys plán.

Na nejistou půdu podnikání totiž vstupuje jen zlomek z nich. »Za jejich rozhodnutím většinou stála touha po nezávislosti,« tvrdí Radka Pekelská, ředitelka lidských zdrojů GE Money Bank, která oceňuje úspěšné podnikatelky.

Navíc v Česku zatím není moc podnikatelských vzorů, které by je mohly inspirovat. Přesto se najdou.

Průkopnice českých byznysmenek Eva Štěpánková, majitelka kosmetické firmy Ryor, kupovala první stroje na výrobu krémů s malou dcerou v náručí.

»S miminem jsem dosáhla příznivějších lhůt dodání,« směje se Štěpánková. V roce 1991, kdy firma vznikla, dosáhla ročního obratu 790 tisíc korun, nyní se pohybuje kolem 100 milionů.

Z kojence mezitím vyrostla dědička kosmetické firmy, která prý už za pět let, až dokončí vysokou školu, převezme po své matce otěže vedení.

Marcela Honsová
Marie Lucová

Rozjeďte vlastní firmu
- Souběh rodičovské dovolené a podnikání je možný, neztratíte právo na pobírání rodičovského příspěvku.
- Důležité je správně zvolit podnikatelskou činnost, udělat dobrý byznysplán a vybrat obor, který nevyžaduje vysoký vstupní kapitál.
- Existuje 124 volných živností, v nichž lze podnikat pouze na základě ohlášení a bez prokazování odborné způsobilosti.
- Informujte se o možnosti případné finanční pomoci při rozjezdu podnikání na úřadu práce.
- Zařiďte si doménu s možností přijímat objednávky. Vytvořte prostor, kde si návštěvnice mohou vyměňovat zkušenosti.
- Dejte o sobě vědět, pomohou vám sociální sítě a doporučení přátel a spokojených zákaznic.

Také v dětském světě platí, že se mnohdy zázračně uchytí jednoduchý nápad, který zareaguje na poptávku.

Foto Jan Rasch, Jiří Novák: Právnička Petra Drvoštěpová vyměnila paragrafy za vzpomínky ve 3D. Vyrábí a úspěšně prodává formy na odlitky dětských rukou. Kateřina Langley (vlevo) a Magdalena Bubna-Litic jsou majitelkami firmy Haipa-Daipa a fandí biobavlně. Marta Plecitá chce vybudovat originální a ryze českou značku dětského oblečení. Lucie Harnošová má dvě děti a internetový obchod Brána k dětem. Vloni otevřela kamenný obchod v Praze.

Související